Cesko.wiki Textilní síť
Author
Albert FloresSíť je průhledná plošná textilie s vazbou z pravidelných otvorů.
Z historie sítí
Zhotovování sítí patří k nejstarším rukodělným technikám (viz snímek zbytku sítě z mladší doby kamenné). Archeologické nálezy z roku 2018 v jedné korejské jeskyni dokazují (podle univerzity Yonsei), že se rybářské sítě používaly už před 19 000 lety. +more První stroje na vázání (uzlování) sítí se objevily na přelomu 18. a 19. století. Z tohoto období se zachoval např. nákres Jacquardova aparátu z roku 1804 (nákres v galerii snímků). Asi od poloviny 19. století se vyráběly sítě průmyslovým způsobem na bobinetech a od 2. poloviny 20. století na speciálně konstruovaných tkacích a splétacích strojích a především na rašlech. V 21. století se vyrábějí textilní sítě v mnoha formách s použitím na různých úsecích ekonomiky. Číselné údaje o celosvětovém rozsahu použití jsou známé jen ze sektoru zemědělství, pro který bylo v roce 2010 vyrobeno asi 1,8 milionů tun síťovin.
Ručně zhotovené sítě
U ruční výroby sítí uzlováním se často rozlišují dvě techniky: * Síťování (angl. : netting), kde se tvoří oka a uzly z jedné niti, která prochází celou sítí. +more K práci se používá síťovací jehla (snímek v Galerii) a pomocné dřívko, nitě z přírodních nebo umělých vláken skané nebo spletené do provazů. Tkalcovský uzel.
* Vázání (angl. knitting) se liší od síťování tím, že se spolu zauzluje řada nití nebo provazů vedle sebe. +more :Sítě se dají zhotovovat z velkého množství různých druhů uzlů (liščí, hadí, pythonový atd. ), pro tvar (čtvercový, obdélníkový trojúhelníkový) a velikost ok existuje mnoho možností.
:Pevnost (soudržnost) uzlů se udává s 50 až 80 % pevnosti skaných nití. Odolnost proti oděru v závislosti na použitém materiálu: Ve srovnání s bavlněnou přízí má např. +more konopná příze a polyesterový filament trojnásobnou pevnost a polyamidový filament 4 až 5 násobnou.
:Použití: původně hlavně na rybářské sítě, v 21. století většinou jako hobby
* Ručně háčkované sítě tvoří často část háčkovaných vzorů menších deček, záclonek a pod. Háčkování se většinou provozuje jako hobby, výrobky jsou jen ojediněle nabízeny k prodeji.
Strojová výroba sítí
Vázací (uzlovací) stroje
Strojní vázání (uzlování) se provádí asi od konce 19. století na zařízeních podobné konstrukce jako jsou bobinety. +more Síť sestává ze systému dvou nití, tj. z osnovy a z útku. Útkové niti jsou navinuty na drobných cívečkách uložených v plochých čluncích, jejichž počet je shodný s počtem osnovních nití. Při každé otáčce stroje se člunek pohybuje kolmo k osnově a nitě se s pomocí speciální háčkové jehly formují tak, že se z nich vytvoří tkalcovský uzel a po celé pracovní šířce stroje vzniká čtvercová síťová struktura. Schéma filetové vazby Stroje se stavějí s pracovní šířkou do 8 metrů s hustotou uzlů až 10/cm při maximálních otáčkách 22 /min. Sítě se vyrábějí ze skaných (až 12x) filamentových přízí z polyethylenu a polyamidu k výhradnímu použití na rybolov.
Bezuzlové sítě
Rašlové sítě se vyrábějí ze syntetických filamentů i přírodních materiálů nejčastěji v tylové nebo filetové vazbě (viz nákres vpravo).
:Rašlové sítě jsou pevnější v tahu a v oděru než uzlované výrobky, spojnice u rybářských sítí jsou však o něco tlustší a rašlové sítě mohou být dražší než uzlované.
:Stroje jsou konstruovány v mnoha variantách přizpůsobených použití sítí - od nejjemnějšího dělení (12,6 jehel/cm) např. pro podklady (půdice) na paličkované krajky přes sportovní, obalové, bezpečnostní, rybářské sítě, geosítě až po sítě k přepravě velmi těžkých předmětů (z dyneemy nebo z kevlaru) aj. +more Stroje se stavějí s pracovní šířkou do cca 6,5 metru s výkonem do 600 obr. / min. * Zkříženě proplétané sítě Schéma zkříženého proplétání :Bezuzlové sítě japonské firmy Nitto Seimo se vyrábějí proplétáním skaných filamentů technikou znázorněnou na nákresu vpravo. Předností těchto sítí je jen nepatrné snížení pevnosti ve spojnicích nití. Údaje o konstrukci a výkonu zařízení nebyly dosud (2018) publikovány. Stroje se začaly vyrábět v roce 1925, sítě tohoto druhu nahradily v 21. století v japonském rybolovu uzlované i rašlové výrobky.
* Sítě tkané perlinkovou vazbou
:Princip perlinkové vazby tkanin, známý už od starověku, je naznačen na nákresu vpravo dole. Dvě sousední osnovní niti se vzájemně překřižují a tak fixují polohu útku v řídkých tkaninách.
:V 21. století jsou zařízení k tvorbě perlinkové vazby adaptována např. +more na pneumatických i hydraulických tkacích strojích, které se staví s pracovní šířkou do 540 m s výkonem až 720 obr. /min. Princip perlinkové vazby tkaniny :Dají se na nich vyrábět velmi jemné sítě s maximální dostavou osnovy 30 nití na centimetr. Známé je použití tkaných sítovin např. jako záclonovina, voál i jako geotextilie. * Sítě ze zátažných pletenin.
:Vyrábějí se na okrouhlých i plochých pletacích strojích v jednolícní vazbě přenášením oček. :Síťovina z plochých strojů se používá na svrchní ošacení. +more :Okrouhlé stroje jsou konstruovány na obaly, bandáže a jiné technické textilie nebo na módní punčochové zboží (petinet, fishnet). Stavějí se s průměrem asi do 360 mm, s cca 2 jehlami/cm při výkonu do 600 obr. /min.
* Paličkovaná síť :Strojově paličkované sítě se dají vyrábět na bobinetových strojích. Síť zde vzniká ovíjením osnovních nití dvěma útky. +more :Bobinetové stroje se v posledních letech používají jen k malosériové výrobě speciálně vzorovaných a technických síťovin.
* Strojově háčkované sítě :se zhotovují na galonových strojích. Stroje jsou konstruovány k výrobě háčkovaných stuh a podobného úzkého zboží. +more S pomocí vzorovacího zařízení je možné na stroji vytvářet síťové struktury, které se používají zejména na lemování stuh.
Galerie sítí
File:HMB Fischernetz Jungsteinzeit. jpg|Zbytky rybářské sítě asi osm tisíc let staré File:Netzknüpfmaschine. +morejpg|Nákres Jacqurdova uzlovacího stroje (1804) File:Netznadel 1. jpg|Síťovací jehlice File:Netzgeflecht in Verschlingtechnik aus Lindenbast von Anne Reichert. jpg|Ručně vázané lípové lýko File:Häkelfilet 2. jpg|Ručně háčkovaná síť z bavlněné příze File:Filet de pêche DSC00630. JPG|Jednoduchý a dvojitý uzel na rybářských sítích Soubor:Filetbindung 4. jpg|Struktura rašlové sítě s filetovou vazbou File:Leno bag sample filled. png|Tkaná síťovina File:Bobbinet structure. jpg|Struktura bobinetu File:Desira407. jpg|Síťové punčochy z polyamidu.
Literatura
Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, * Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993,