Textilní průmysl

Textilní průmysl je odvětví ekonomiky, které zahrnuje všechna zařízení sloužící k výrobě textilií a oděvů průmyslovým způsobem.

Výroba je většinou organizována ve formě podniku, jehož součástí jsou vedle vlastní tovární (tj. strojové) výroby zpravidla také nevýrobní činnosti, zejména nákup surovin, technická a ekonomická příprava výroby a prodej hotového zboží.

Členění textilních podniků

Výroba textilií probíhá obvykle v několika stupních, každý stupeň představuje uzavřený celek se zvláštní strukturou. Textilní průmysl se dá z tohoto hlediska rozdělit na podniky nebo provozy se zaměřením na:

* výrobu staplových přízí (přádelna bavlnářská, vlnařská, lýkových vláken, vigoně atd. ) * zušlechťování příze (soukárna a skárna staplových a filamentových přízí, tvarování filamentů, barvení, bělení příze atd. +more) * výrobu délkových textilií (stáčení, splétání, výroba šicích, vyšívacích, ručně pletacích apod. nití) * výrobu plošných textilií (tkalcovna, pletárna, stuhárna, výroba netkaných textilií, paličkárna, výroba výšivek apod. ) * zušlechťování plošných textilií (barvírny, tiskárny, speciální úpravy) * textilní konfekci (konfekce tkaných nebo pletených oděvů, technických textilií aj. ).

Velikost výrobních jednotek

Výroba v textilní továrně se může zakládat na zpracovávání materiálu na jediném druhu strojů, obvykle se však výroba organizuje v linkách, které se skládají v podstatě z řady strojů s často velmi rozdílným výkonem.

(Extrémní příklady: Materiál při výrobě česané vlněné příze nebo manšestrové tkaniny prochází více než 20 pasážemi strojů). Kapacita jedné výrobní linky určuje zpravidla technické minimum velikosti provozu.

V podnicích se často spojují nebo kombinují dva výrobní stupně (např. výroba a zušlechťování příze, stuhárna se splétáním šňůr, pletárna s konfekcí úpletů apod. +more). Jen ojediněle se podniky zabývají celým řetězem výroby od vlákenné suroviny až po ušitý oděv „pod jednou střechou“.

Vedle technických parametrů je velikost podniku závislá na řadě ekonomických nebo i politických faktorů. Textilní průmysl zaměstnával do 80. +more let minulého století v jednotlivých státních podnicích ve východní Evropě a (před globalizací) i v západoevropských akciových společnostech často 2000-4000 pracovníků. V první dekádě 21. století však např. zbyla v českém textilu jen asi pětina podniků s více než 1000 zaměstnanci a v Německu průměrný podnik zaměstnával asi 105 pracovníků.

Z historie

Textilní průmysl se vyvinul z manufakturní výroby. Rozhodující pro přechod na průmyslovou výrobu bylo zavedení pohonu většího počtu strojů nezávislého na lidské práci. +more Za první průmyslový závod v textilním oboru se považuje skárna hedvábí v anglickém Derby, která byla uvedena do provozu v roce 1722. V budově o rozměrech 36 x16 x 9 metrů bylo instalováno 8 filatorií na první pasáž a 8 na druhou pasáž skaní. Všechny stroje byly poháněny jedním vodním kolem. (Do té doby byly známé jen menší dílny se stroji poháněnými částečně žentourem).

Nejstarším průmyslovým textilním podnikem v českých zemích byla pravděpodobně Offermannova továrna na sukno v Brně, která vznikla asi v 90. letech 18. +more století přestavbou z manufaktury.

Koncem 18. století byl v Anglii vynalezen spřádací stroj a mechanický tkací stroj, které značně přispěly ke zprůmyslnění textilní výroby, manufaktury však byly stále ještě důležitou součástí ekonomiky. +more V roce 1785 byl pro přádelnu v Papplewicku (u Nottinghamu) instalován první parní stroj v textilním průmyslu s úkolem pumpovat vodu na vodní kolo, aby se zajistil nepřetržitý běh. Teprve asi od roku 1790 poháněl parní stroj (přes transmise) textilní stroje.

V 19. století se textilní průmysl rozšířil z Anglie do západní a střední Evropy a do USA. +more Vlivem nesčetných vynálezů, zvětšování výrobních jednotek, zlepšení organizace práce atd. se snížil ve stoletém období podíl lidské práce např. na výrobu 1 kg příze z 20 na 0,5 hodiny a na 100 m tkaniny ze 150 na 10 hodin.

Ve 20. století byla zmechanizována výroba prakticky všech druhů textilií, stroje z konce století jsou z velké části napojeny na počítač, část manuálních prací byla automatizována.

Textilní průmysl v 21. století

Světový textilní průmysl zpracovával na začátku 21. století ročně cca 80 milionů tun surovin (jen nepatrné množství surovin se používalo k manuální výrobě). +more Velká většina textilií se vyrábí v Asii. Statistické údaje o počtu zaměstnaných v textilním a oděvním průmyslu (v pořadí: Indie, Pákistán, Čína. ) se ve 2. dekádě 21. století celosvětově pohybují mezi cca 30 miliony a 100 miliony. Rozdíly ve výsledcích se dají zdůvodnit mimo jiné tím, že rozsah textilního průmyslu není jednoznačně definován (např. pěstování bavlny nebo domácká textilní výroba se někdy přiřazuje k průmyslu).

V 27 státech Evropské unie vyrobily v roce 2009 dva miliony pracovníků textilie a oděvy za přibližně 172 miliard €.

Z toho v některých státech EU např.:

1) Německý textilní a oděvní průmysl zaměstnával v roce 1980 cca 550 000 lidí.

2) V českém průmyslu textilu a oděvů bylo v roce 1989 zaměstnáno 170 000 lidí.

V roce 2010 se v EU (včetně Turecka) podílelo pět největších výrobců na celkovém obchodním obratu asi třemi procenty:

Odbyt výrobků textilního průmyslu

Na konci 20. století zaplatili spotřebitelé na celém světě ročně za textilie (včetně oděvů) 1,5 bilionu US$.

V roce 2009 exportoval textilní průmysl výrobky za 528 miliard US$, na kterých se podílela Čína (včetně Hongkongu) se 45%, ostatní asijské státy 13, Itálie 6, Německo 5,7 a USA 4%.

Poznámky: * U států EU se při „exportu“ jedná z velké části o vzájemnou výměnu zboží v rámci společného trhu. * Peněžní údaje o exportu se zakládají na velkoobchodních cenách, proto nejsou srovnatelné s výnosem produkce (1,5 bilionu) u spotřebitelů.

V roce 2015 byl zaznamenán celosvětový výnos z prodeje (ve výrobních cenách): * příze a plošných textilií = 600 miliard € * tkaných oděvů (bez pletenin a bytových textilií) = 760 miliard €.

Do roku 2020 se měl zvýšit výnos u textilní výroby o 7 % a u výroby oděvů o 5 %.

Negativní účinky textilní výroby

V roce 2017 vydala nadace Ellen MacArtur Foundation studii o podmínkách výroby a spotřeby oděvních textilií s kritikou jejich negativního vlivu zejména na životní prostředí. Pod názvem A New Textiles Economy předkládá návrhy na změny v systému využívání zdrojů a organizaci výroby i spotřeby.

Na studii pracovalo několik desítek odborníků, nadaci podpořila řada významných obchodních firem a několik výrobců vláken a oděvních textilií.

Studie vychází ze skutečnosti, že ve 2. dekádě 21. +more století se ve světě zabývá více než 300 milionů lidí výrobou oděvních textilií (od zpracování vláken až po hotové oděvy) v roční hodnotě 1,3 bilionů USD.

Při výrobě se spotřebuje ročně 93 miliard m³ vody, 98 milionů tun nafty, chemikálie za 21 miliard USD (škody na lidském zdraví budou v budoucnu stát asi 8 miliard ročně). Při výrobě 1 tuny textilií se vylučuje do ovzduší 17 tun CO2. +more Z 53 milionů tun surovin zpracovávaných na oděvní textilie se odplavuje při praní 0,5 milionů tun škodlivých mikrovláken do mořské vody.

Hotové textilie se (v celosvětovém průměru) oblékali v roce 2002 asi 200 x, do roku 2016 se snížila četnost použití na 130. Odhozené, neporušené oděvy představují roční ztrátu na hodnotě téměř 0,5 bilionu USD. +more Jen asi 1 % použitých oděvů se recykluje k výrobě nových textilií.

Studie navrhuje řadu opatření zejména s cílem zaměřit systém prodeje a výroby na textilie * které obsahují neškodné suroviny a pomocné látky z obnovitelných zdrojů, * v jejichž ceně jsou započítány skutečné náklady za spotřebované zdroje (voda, CO2 atd) * vyrobené se sníženým odpadem a z recyklovaných materiálů * které mají trvalejší hodnotu s vyšší četností používání

Studie poukazuje na aktivity, které mají pomoct při realizaci projektu (politické kampaně, prodejní psychologie apod. ). +more Autoři neudávají časové limity uskutečnění a nezmiňují se o vlivu projektu na omezování výroby a na počet pracovních příležitostí v textilním oboru.

Galerie textilního průmyslu

File:Silkmill1. jpg|Bývalá továrna na výrobu hedvábné příze v Derby File:Howard and Bulloughs Factory TM152. +morepng|Továrna na textilní stroje založená roku 1856 File:Morris and Company Textile Printing Merton Abbey. jpg|Anglická textilní tiskárna z roku 1890 File:COLLECTIE TROPENMUSEUM Bontweverij weefzaal Garoet Preanger TMnr 10014348. jpg|Indonéská tkalcovna v 1. polovině 20. století File:1950s Afghanistan - Gulbahar Textile Plant. jpg|Část afghánské přádelny bavlny v polovině 20. století Soubor:Raschelei. jpg|Část německé osnovní pletárny v 70. letech 20. století Soubor:Jitex. jpg|Budova konfekce a úpravny bývalého pletařského kombinátu Jitex File:Computerized Flat Knitting Machine (Jacquard Machine) 10. jpg|Textilní výroba v Bangladéší v roce 2018 (ploché pletací stroje) File:Industrial embroidery machine. jpg|Průmyslové vyšívací stroje v Pákistánu v roce 2019.

Odkazy

Reference

Související články

Textilní průmysl v českých zemích

Externí odkazy

Kategorie:Průmyslová odvětví Kategorie:Textil