Thajsko-barmská železnice

Technology

12 hours ago

Author

Thajsko-barmská železnice je projekt železniční trati, která by měla spojit Thajsko s Barmou. Tato trať by měla být dlouhá zhruba 900 kilometrů a měla by spojovat město Bangkok v Thajsku s přístavním městem Dawei v Barmě. Jedná se o mezinárodní dopravní projekt, který by měl posílit ekonomickou spolupráci mezi těmito zeměmi. Výstavba Thajsko-barmské železnice byla naplánována již v roce 2004, avšak narážela na řadu překážek, včetně politických problémů a finančních obtíží. Nakonec bylo kvůli těmto problémům rozhodnuto o oddělení trasy na dvě části. První část, která spojuje Bangkok s Kanchanaburi, byla zahájena v roce 2004 a byla dokončena v roce 2019. Druhá část, která by měla vést z Kanchanaburi do města Dawei, je stále ve fázi plánování a výstavby. Cílem Thajsko-barmské železnice je nejen zlepšení dopravní dostupnosti mezi těmito zeměmi, ale také podpora ekonomického růstu a rozvoje v regionu. Trať by měla umožnit snadnější přepravu zboží a surovin mezi Thajskem a Barmou a otevřít nové obchodní příležitosti. Projekt má také potenciál přinést ekonomické výhody pro obyvatelstvo v okolních oblastech, zejména zlepšením přístupu k základním službám a infrastruktuře. Ovšem Thajsko-barmská železnice není bez kontroverzí. Existují obavy ohledně environmentálních dopadů výstavby trati na přírodní rezervace a chráněné oblasti v regionu. Také se objevují otázky ohledně sociálních dopadů, včetně možného vystěhování a narušení živobytí místních komunit. Kromě toho existují politické a bezpečnostní výzvy, které mohou ovlivnit průběh a úspěch tohoto projektu. Celkově je vytvoření Thajsko-barmské železnice ambiciózním projektem, který má potenciál výrazně ovlivnit ekonomický rozvoj a dopravní spojení mezi Thajskem a Barmou. Nicméně, stále je před touto tratí mnoho výzev a otázek, které je třeba řešit, aby se projekt mohl úspěšně realizovat.

Jeden ze stovek mostů někdejší thajsko-barmské železnice Váleční zajatci pracující na stavbě trati, trpící nemocí beri-beri Thajsko-barmská železnice, známá také jako Železnice smrti, byla vybudována v letech 1942 a 1943 Japonci jako důležitá přepravní tepna mezi Thajskem a Barmou po prohrané Bitvě u Midway. Napojením na stávající železnice propojila thajský Bangkok a barmský Rangún. Trať byla úzkorozchodná, s rozchodem 1000 mm.

V délce 415 kilometrů vedla mezi okrskem Ban Pong, který se nachází několik desítek kilometrů od Bangkoku, a barmským městem Thanbyuzayat, vzdáleném asi 380 km od Rangúnu. Na thajském území se nacházelo 304 km trati, na barmském 111. +more Do dnešního dne zůstalo v provozu asi 130 km v Thajsku, zhruba od původní výchozí stanice po stanici Nam Tok.

Železnice byla vybudována v extrémně krátkém čase a nesmírně náročných přírodních podmínkách. Dělníci byli při stavbě sužováni podvýživou a nemocemi. +more Pracovali za použití jednoduchých pracovních nástrojů a svými japonskými dohlížiteli přitom byli často brutálními způsoby nuceni k vysokým pracovním výkonům.

Při stavbě této železnice tak zemřelo více než 90 tisíc asijských dělníků z řad civilistů a také přes 12 tisíc spojeneckých válečných zajatců, zejména Britů, Holanďanů a Australanů.

Historie

Lokomotiva z dob, kdy byla trať funkční Už v roce 1885, když byla Barma pod britskou nadvládou, zvažovali Britové zřízení železničního spojení mezi Barmou a Thajskem. +more Položení železnice do kopcovitého terénu zarostlého džunglí a protkaného řekami však považovali za příliš náročné.

V roce 1942 Japonci napadli Barmu a postupně nad ní převzali kontrolu. Přeprava vojáků a materiálu přitom probíhala nejprve složitě po stezkách z Thajska do jižní Barmy a od března 1942 po moři, více než 3 tisíce kilometrů dlouhou a nebezpečnou cestou kolem Malajského poloostrova. +more Hrozily jim zde útoky spojeneckých ponorek, zvláště po japonské porážce v Bitvě u Midway v červnu 1942.

Už o měsíc dříve byl zahájen přesun válečných zajatců z vězení Changi v Singapuru i dalších zajateckých táborů. Následovala příprava infrastruktury. +more Většina materiálů včetně kolejí a pražců pocházela z rozebraných železnic v Britském Malajsku Nizozemské východní Indii. Samotná stavba začala v Barmě 15. září 1942 a v Thajsku v listopadu téhož roku. Dokončení bylo plánováno na prosinec 1943.

Za obrovského spěchu a brutálního tlaku japonských dohlížitelů byla stavba dokončena v předstihu. Už 17. +more října 1943 se nedaleko hraničního Průsmyku tří pagod setkaly týmy postupující jižně z Barmy a severně z Thajska.

Poválečný vývoj

V období od června 1946 do července 1947 bylo v Singapuru 111 japonských a korejských vojáků odsouzeno za zločiny během stavby železnice, 32 z nich dostalo rozsudek smrti.

V roce 1947 byl provoz na trati zastaven. O deset let později se však vlaky mezi Nong Pla Duk u Bangkoku a asi 130 km vzdálenou stanicí Nam Tok opět rozjely. +more Existovaly sice plány na obnovu celé trati, ale její značnou část dnes pokrývá přehrada Vajiralongkorn. Obnova spojení by si tak vyžádala vedení pomocí tunelů.