Cesko.wiki Theodora Komnenovna (jeruzalémská královna)
Author
Albert FloresTheodora Komnenovna byla jeruzalémskou královnou, manželkou jeruzalémského krále Balduina III. Její původ a rodokmen byl velmi významný, pocházela z prestižní byzantské rodiny Komnenů. Po smrti svého manžela byla Theodora regentkou svého nezletilého syna Raoula II. Královnu Theodoru charakterizovala silná vůle a schopnost obrany vlastních zájmů. V době své vlády čelila mnoha politickým intrigám a konfliktům, ale její schopnosti a odhodlání ji umožnily udržet stabilitu království. Její největším úspěchem bylo uzavření mírové smlouvy s muslimským vůdcem Saladinem, která přinesla jeruzalémskému království dlouhodobý mír. Po skončení své regentské vlády se Theodora stáhla na venkov a věnovala se filantropii a náboženské práci. Její dědictví jako královny, političky a ochránkyně vlastního lidu přetrvává dodnes.
Theodora Komnenovna (1145/1146 - po 1185 ) byla královna jeruzalémská z dynastie Komnenovců, neteř císaře Manuela I. a jedna z milenek budoucího císaře Andronika Komnena.
Život
Theodora byla dcerou sebastokratora Izáka Komnena a jeho druhé manželky Ireny. Na jaře roku 1158 byla jako třináctiletá provdána za téměř třicetiletého jeruzalémského krále +more_Jeruzalémský'>Balduina III. Sňatek následující po více než ročním vyjednávání o spojenectví měl posloužit k upevnění vztahů mezi Byzancí a křižáckým královstvím a nevěstino věno vyvedlo jeruzalémského krále z tíživé finanční situace.
Theodora svého manžela okouzlila, zamiloval se a po dobu manželství nevyhledával milostná dobrodružství. Zdá se, že mladá choť královy něžné city opětovala. +more Balduin však již tři roky po svatbě náhle onemocněl a zemřel. Nepodařilo se mu zplodit dědice a na trůn byl povolán jeho mladší bratr Amaury.
Mladá vdova získala jako vdovský úděl město Akkon, kde se setkala se svým příbuzným Andronikem Komnénem, vynalézavým svůdcem krásných žen. Andronikos byl na útěku z Antiochie, kde se intimně sblížil s Filipou, císařovou švagrovou a sestrou knížete +more_z_Antiochie'>Bohemunda. Po Bohemundově apelu jej císař chtěl přimět k návratu domů, ale Andronikos se zmocnil pokladnice provincie Kilikíe, jíž byl v tu dobu guvernérem a utekl do Jeruzaléma. Tam okouzlil krále Amauryho a ten jej ustanovil vládcem Bejrútu. Theodora se do ženatého Andronika zamilovala a od roku 1167 s ním žila jako souložnice na jeho dvoře v Bejrútu. Doprovázela jej dokonce na dalším útěku do Damašku, kde se chtěl charismatický dobrodruh skrýt před zatykačem císaře Manuela na dvoře sultána Núr ad-Dína, což se mu i podařilo. Od nových tureckých dobrodinců získal hrad a spokojené živobytí loupeživého rytíře na černomořských hranicích řecké říše v Paflagonii.
Theodora měla z mileneckého poměru s Andronikem dvě děti - Alexia a Irenu, které se narodily během pobytu v Damašku. Později se i dětmi dostala do rukou Nicephoruse Palaeologuse, byzantského guvernéra Trabzonu a následně do zajetí císaře Manuela, který je držel v Konstantinopoli jako návnadu na Andronika. +more Andronikos se císaři roku 1180 skutečně podvolil, získal milost a složil přísahu věrnosti. Krátce po Manuelově smrti byl Andronikos uveden do čela konstantinopolského povstání proti regentské vládě císařovny Marie z Antiochie. Marii odsoudil k smrti uškrcením a malého císaře Alexia přiměl podepsat matčin rozsudek smrti. Alexia pak uvěznil a ve vězení nechal taktéž uškrtit. Poté pojal za manželku Anežku, Alexiovu dětskou choť. Nejsou informace o Theodořině příchodu v Andronikově doprovodu zpět do Konstantinopole.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.mittelalter-genealogie.de/_byzanz/t/theodora_komnena_koenigin_von_jerusalem_nach_1180/theodora_tochter_prinz_isaak_jerusalem_nach_1180.html]Genealogie[/url]
Kategorie:Ženy Kategorie:Komnenovci Kategorie:Jeruzalémské královny Kategorie:Narození 12. +more století Kategorie:Milenky byzantských panovníků.