Theodoros Prodromos

Theodoros Prodromos (cca 1100 - cca 1165; , pravděpodobně také stejná osoba jako takzvaný Ptochoprodromos - , v překladu „Chudý Prodromos“) byl byzantský spisovatel z Konstantinopole, známý pro svou prózu i poezii.

Život

Některé zdroje si troufají uvést přesný rok narození i úmrtí, 1098-1166, ale většina badatelů si není jistá, protože není známo mnoho detailů z jeho života. Je jisté, že působil na byzantském dvoře a napsal mnoho příležitostných básní pro tamější okruh mecenášů. +more Na rozdíl od dřívějších byzantských básníků, kteří vždy pocházeli z městské aristokracie, Prodromos měl téměř jistě poměrně chudobné kořeny. Vystudoval gramatiku, rétoriku a filozofii a oblíbil si antickou literaturu, kterou se později při psaní svých děl často inspiroval. Za vlády Jana II. Komnena (1118-1143) a Manuela I. Komnena (1143-1180) byl díky svým humorným básním v úzkém kontaktu s konstantinopolským císařským dvorem.

Jeho další příjem plynul z učitelství, ale kolem roku 1140 onemocněl, pravděpodobně na neštovice, a od té doby trpěl trvalými následky. Ve svých básních si neustále stěžoval mimo jiné na své tělesné znetvoření a na padání vlasů. +more Od císaře Manuela I. nakonec dostal prebendu a zbytek života strávil v klášterní péči, kde zemřel asi mezi lety 1156-1158, případně také některé zdroje uvádějí přelom 60. a 70. let.

Literární dílo

Literární činnost Theodora Prodroma byla velmi rozsáhlá a různorodá. Jeho nejstarším dochovaným a datovatelným dílem je báseň k příležitosti korunovace prince Alexia spolucísařem, která proběhla v roce 1122. +more Podobné básně začal poměrně často skládat a velmi pravděpodobně za ně dostával zaplaceno, ale tento výdělek nebyl nijak pravidelný, a tak většinou na konec svých básní přidal část, kde prosil o finanční výpomoc kvůli své problematické ekonomické situaci. Z toho vzniklo označení pro nový žánr, žebravá poezie. Básně skládal pro více členů císařské rodiny, dochované jsou například básně pro Annu Komnenu a sebastokratorissu Irenu.

Jeho tvorba je velmi všestranného založení. Svými básněmi rozvíjel, mezi jinými, žánr, který zavedl Nikolaos Kallikles, básnické panegyriky opěvující přední aristokraty císařského dvora. +more Některá literární díla mu ovšem mohou být připisována neprávem. Navzdory panegyrickému a tradičně užívanému zpracování poskytují jeho spisy důležité informace o mnoha aspektech soudobých byzantských dějin, protože často vznikaly při historicky významných veřejných událostech.

V jeho díle, které obsahuje prózu i poezii v podobě jak dialogů a dopisů, tak epigramů a příležitostných básní, je patrný silný satirický nádech. Prodromos hojně využívá suchý až kousavý humor a poznámky má velmi trefné až někdy jízlivé. +more Dochovalo se mnoho jeho spisů v byzantské klasicizované řečtině. Z díla je patrné, že velmi dobře znal jak Bibli, tak klasická antická díla, dokázal uplatnit i homérskou dikci. Po vzoru Heliodora a jeho díla Aithiopské příběhy Theagena a Charikeli napsal veršovaný román O Rhodantě a Dósikleovi (Τὰ κατὰ Ῥοδάνθην καὶ Δοσικλέα) o devíti knihách. Jde o romantický příběh zasazený na Kypr a mísí se v něm antické a orientální motivy.

Jeho další dílo, Boj koček a myší (Κατομυομαχία), je parodické drama na klasickou řeckou tragédii napsané v jambických trimetrech. Děj se odehrává mimo jeviště a je publiku je popsán ve dvou promluvách posla. +more V závěru zachrání myši před kocourem deus ex machina, což je pro antiku typický způsob, jak řešit bezvýchodné situace v dramatech. Dílo přímo odkazuje na Homérovu Žabomyší válku (Βατραχομυομαχία).

Napsal také dvě satirické básně: „Proti necudné stařeně“ (Κατὰ φιλοπόρνου γραός) a „Proti vousatému starci“ (Κατὰ μακρογενείου γέροντος). Rovněž se dochovala astrologická báseň o působení a významu planet. +more Pro současnou kulturní historii jsou ještě podstatné „Verše na dvanáct měsíců“ (Στίχοι εἰς τοὺς δώδεκα μῆνας). Prodromos napsal také četné příležitostné básně a epigramy, mnohdy u příležitosti nějaké veřejné události mající historický význam nebo za účelem žebrání, dále několik náboženských básní a pár pojednání o teologii, filozofii a gramatice; dialogy psané ve stylu Lukiana ze Samosaty; hagiografii svatého Meletia Mladšího; příležitostné řeči, epištoly a mnoho dalších děl.

Ptochoprodromos

Jedna sbírka čtyř básní, napsaná vernakulárním jazykem, se dochovala pod pseudonymem "Ptōchopródromos", avšak dosud nebylo s jistotou zjištěno, zda tyto básně napsal Theodoros Prodromos, nebo někdo, kdo skutečného Prodroma pouze napodoboval, případně ho dokonce parodoval. Jedním z řešení této otázky autorství je předložená hypotéza, že existovali dva básníci stejného jména. +more Důkazem měl být jeden verš mezi Ptochoprodromovými texty, kde autor chválí „slavného spisovatele, ladnou vlaštovku“, který byl jeho „přítelem a předchůdcem“. Při rozlišování, které básně patří komu z obou básníků, však narážíme na nepřekonatelné překážky. Navíc bylo také bez pádnějších důkazů naznačeno, že jeden Prodromos zemřel v roce 1152 a druhý v roce 1166.

Základní část Ptochoprodromových spisů tvoří pět veršovaných satir a žebravých básní, které jsou označeny jako A, B, C, D a E. Báseň A si zoufá nad básníkovou cholerickou manželkou a prosí o pomoc císaře +more_Komnenos'>Jana II. Komnena (1118-1143). Báseň B je adresována sebastokratorovi a prosí o milodary na zlepšení jídelníčku. Báseň C, adresována císaři Manuelu I. Komnenovi (1143-1180), představuje stížnost mladého mnicha na skandální životní podmínky v jeho klášteře. Báseň D je pak pouze paralelou básně C. Báseň E popisuje byzantského spisovatele.

Rukopisy naznačují, že autorem těchto básní je Prodromos (vyskytují se různé varianty jména). Rukopis klášterní satiry (C) označuje jako svého autora Hilariona (Ptocho)prodroma, a toto jméno se znovu vyskytuje v básni D. +more Dané jméno bylo vždy ztotožňováno se slavným prozaikem a básníkem Theodorem Prodromem, který ale psal klasicistní byzantskou řečtinou. Podobná dvojjazyčnost (klasicistní a vernakulární řečtina) není až tak překvapivá, protože se vyskytuje již ve spisech Michaela Glykase. Mnozí badatelé se však domnívají, že ani klášterní satiru (C), ani satiru o spisovateli (E) není možné s životem Theodora Prodroma spojit. Jiní se domnívají, že Hilarion byl Theodorovým synem, a nesprávné odkazy na autorství v rukopisech připisují pozdějším opisovačům. Pro tuto hypotézu však nebyly nalezeny žádné důkazy.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.documentacatholicaomnia.eu/30_20_1100-1158-_Theodorus_Prodromus.html]Řecká opera Omnia od Migne Patrologia Graeca s analytickými rejstříky[/url]

Kategorie:Byzantští spisovatelé Kategorie:Spisovatelé 12. +more století Kategorie:Muži.