Theudoald
Author
Albert FloresTheudoald byl franský šlechtic a vzdorokrál. Narodil se údajně v roce 690 a byl synem východofranského krále Theudericha III. V roce 714 byl jeho otec svržen a Theudoald byl spolu se svou matkou Regintrudou uvězněn. O rok později zemřel jeho otec a Theudoald byl v její péči osvobozen. V roce 716 byl Theudoaldem korunován na vzdorokrále, ale jeho vláda byla krátká. Brzy nato zemřel a jeho matka ho ve věku tří let následovala. Jejich smrti znamenala definitivní konec dynastie Merovejců na východofranském trůně. Během své vlády Theudoald postrádal politickou moc a jeho nástupcem se stal Karel Martel, který se stal skutečným vládcem Franské říše.
Theudoald (708 - 741) byl vnukem Pipina II. Prostředního a v letech 714 a 715 majordomem paláce franského krále Dagoberta III.
Jeho matkou byla Theudesinda, dcera fríského krále Radboda, otcem byl Pipinův syn Grimoald Mladší, který byl někdy kolem roku 714 zavražděn. Po vraždě jeho otce se Pipinova manželka Plektruda snažila získat následnictví pro svého vnuka, na úkor Karla Martela, kterého považovala za nelegitimního. +more Její záměry se ji podařilo zrealizovat a tak když Pipin krátce na to zemřel, ihned se v Neustrii ujala moci jako regentka nezletilého vnuka. Tehdejší šlechta však Karla Martela za nelegitimního nepovažovala. Karel Martel se narodil Pipinovi a jeho druhé manželce Alpaidě, a polygamie v tomto období byla šlechtou respektovaná a dokonce i praktikovaná. Proto v opozici do funkce majordoma v Neustrii ustanovila Ragenfrida a v Austrasii Karla Martela, což vyvolalo povstání a následné boje o nástupnictví. V roce 716 se Plektuda po boji s franským králem Chilperichem II. a majordomem Ragenfridem musela následnictví pro svého vnuka vzdát. S vládou Theudoalda skončila vláda dynastie z rodu Pipinovců. Karel Martel byl zakladatelem karolínské dynastie.
Theudoald byl po smrti svého strýce a ochránce Karla Martela pravděpodobně také zavražděn někdy kolem roku 741. Je pozoruhodné, že navzdory tomu, že byl Theudoald sesazen a moci se chopil Karel Martel, přesto synovce nechal žít, místo aby ho nechal zavraždit, jak tomu bylo v raném středověku při boji o moc často zvykem.