Tikal

Tikal jsou nejrozlehlejší ruiny starověkého mayského města. Nacházejí se na severu Guatemaly v departementu Petén v Mezoamerice. Celá oblast byla vyhlášena jedním z 21 guatemalských národních parků a je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO.

Vznik a historie

Tikal byl založen v 6. století př. +more n. l. a byl střediskem největšího a nejdéle trvajícího mayského státu. Vznikl v oblasti s dostatkem surovin a kvalitního materiálu, jak pro stavbu obydlí, tak i výrobu zbraní. Kolem 10. století n. l. město ze záhadných důvodů zaniklo. Důvodem mohlo být znečištění vody. V době jeho slávy zde žilo více než 50 000 obyvatel. Vedly se zde obchody se vzdálenými městy jako byl například Teotihuacán. Je zde zhruba na 3000 paláců, pyramid, hřišť a dokonce i termální lázně, svědčící o originalitě, architektonických a uměleckých dovednostech jejich tvůrců.

Mayové jako první objevili čokoládu a přednosti mízy stromu chicle, předchůdkyně žvýkačky.

Pyramidy

Pyramidy v Tikalu byly dříve pokryty barevnými štuky, které znázorňovaly výjevy z náboženského života. Stély na Velkém náměstí byly dříve červené a zobrazují portréty 26 panovníků, kteří Tikalu vládli. +more Archeologický výzkum byl zahájen v roce 1956 a i přes to, že je doposud spousta staveb pokryta pralesem.

Chrám Velkého Jaguára

Chrám Velkého Jaguára (Chrám č. 1) je nejzajímavější z náboženských budov, postaven na počest 26. +more pána z Tikalu - Jasaw Chan Kʼawiil I. , dříve známého jako Ah Cacao (682-734). Je to pyramida postavená v 8. století n. l. a vysoká 44 m. Na jejím vrcholu se nachází svatyně, která byla kdysi tvořena vyřezávaným architrávem, který zobrazoval třináct království mayského ráje. Také zde byla objevena hrobka panovníka s pohřební výbavou z nefritu, zlata a perel.

Panovníci

Pozdní předklasické období

Yax Ehb' Xook (asi +more_l. '>60 př. n. l. ) * Siyaj Chan K'awil Chak Ich'aak (Bouřlivá obloha I) (asi 2. století) * Yax Ch’aktel Xok - (asi 200 n. l. ).

Brzké klasické období

Balam Ajaw (Okrášlený jaguár) (292) * K'inich Ehb' (kolem roku 300) * Ix Une' B'alam (Královna Jaguár) (317) * "Panovník leydenská destička" (320) * K'inich Muwaan Jol (zemřel roku 359) * Chak Toh Ich’ak I (Jaguáří tlapa) (asi 360-378) * Nun Yax Ayin (370-411) * Siyah Chan K'awil II (Bouřlivá obloha II) (411-456) * K'an-Ak (. Kanec) (458-486) * Ma'Kin-na Chan (asi konec +more_století'>5. století) * Jasaw Chan K´awiil I. (Ah Cacao, "Král čokolády") (682-734).

Reference

Související články

Mayové * Mayské jazyky * Mayská literatura * Mayská mytologie * Mayský kalendář

Literatura

Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, 8. svazek, skupina autorů, vydavatel Diderot, 1999, Praha * Světové poklady UNESCO starověké civilizace, Marco Cattaneo a Jasmina Trifoni, vydavatel Alpress, 2006, Frýdek Místek

Externí odkazy

[url=http://www.tikalpark.com/]Tikal National Park[/url]

Kategorie:Národní parky v Guatemale Kategorie:Světové dědictví (Guatemala) Kategorie:Mayské lokality a stavby