Toleranční modlitebna na Hořením Konci

Technology

12 hours ago

Author

Toleranční modlitebna "na Hořením Konci" je evangelický kostel v Libštátu s prvky venkovského baroka.

Historie

Před tolerančním patentem

Evangelická tradice v Libštátě byla, podobně jako třeba v Křižlicích či Jilemnici, velmi silná. Ačkoliv byli majitelé Libštátu často katolíci (postavili se například proti králi Jiřímu z Poděbrad), evangelicismus se zde uchytil. +more V průběhu 16. století se sem dostala i Jednota bratrská. V roce 1546 požádal král Ferdinand I. zdejší šlechtu o pomoc ve Šmalkaldské válce, dočkal se odmítnutí od Adama z Vartenberka, majitele Libštátu. Roku 1624 (majitelem panství byl Albrecht z Valdštejna) vydal komisař pro věci duchovní Jan Ctibor Kotva z Freifelsu nařízení, které vypovídalo všechny nekatolické duchovní z panství. Protestantství se zde však udrželo díky malému počtu katolických kněží a relativní blízkosti protestantského Slezska. V této době také registrujeme velký počet emigrací z Libštátského území.

Výstavba modlitebny

Po vyhlášení Tolerančního patentu Josefa II. +more v roce 1781 se většina evangelíků (117 rodin) přihlásila k helvetskému (reformovanému) vyznání, několik rodin k vyznání luterskému. Roku 1783 přichází do Libštátu první evangelický farář helvetského vyznání Jan Csomor. Základní kámen modlitebny byl položen 19. července 1786. Stavba se mohla realizovat nejen díky přispění a nasazení jednotlivých členů libštátské církevní obce, nýbrž i díky velkorysému přispění vrchnosti. Hrabě Trautmannsdorf daroval 30 kmenů jedlí. Kameny na zdivo lidé lámali sami. Stavba byla slavnostně vysvěcena 17. června 1787.

Další fungování

Roku 1789 byla za přičinění místních evangelíků vystavěna skromná fara vedle kostela. V roce 1794 zakoupil helvetský sbor pozemek vedle fary o výměře cca pěti korců za 100 Zlatých. +more Tuto částku zapůjčil Jiří Opočenský, významný libštátský evangelík.

Během dvacátých let 19. +more století bylo ukončeno společné užívání modlitebny mezi protestanty augšpurského vyznání a helvetského vyznání. Ti si pak postavili vlastní modlitebnu roku 1842. Roku 1828 byla přestavěna a rozšířena fara, opět díky daru hraběte Trautmannsdorfa. Další velké opravy fary se konaly v roce 1853. Roku 1856 byl založen hřbitov vedle modlitebny. Po příchodu faráře Havelky, bylo do fary v prvních osmi letech investováno 1 540 Zlatých. Roku 1914 byla postavena nová, současná farní budova.

Po vzniku Českobratrské církve evangelické (ČCE) v roce 1918 se oba sbory spojily a od té doby se bohoslužby konají jen v modlitebně, původně postavené pro věřící helvetského vyznání. Po církvi se traduje událost z roku 1975, kdy v Libštátě působil vikář Petr Brodský. +more Počátkem února tohoto roku se zde sešla neformální skupina kazatelů a přátel, kteří byli komunistickému režimu zvlášť nepohodlní. Faru obklíčila policie, všichni účastníci byli legitimováni a vyzváni k rozchodu. Vikář Petr Brodský byl po tomto incidentu nucen z Libštátu odejít a ztratil souhlas k výkonu duchovenské služby.

Modlitebna se zvonicí a hřbitovem je památkově chráněna a v roce 2001 byla prohlášena kulturní památkou. V současné době se pro potřeby evangelíků používá evangelický kostel v Libštátu.

Seznam farářů

Evangeličtí faráři

Jan Csomor (Czomor Jánoš) (1783-1800) * Ján Kazay (1800-1803) * Štěpán Gaál (1803-1804) * Ján Szantay (1804-1807) * Václav Francouz (1808-1815) - první farář českého původu * Benó Kiss (1815 - 1826) * Karel Nagy (1827 - 1830) * Josef Nosek (1830 - 1841) * Jan Šolín Ledecký (1842 - 1844) * Josef Štorch (1844 - 1853) * Josef Šiller (1853 - 1859) * Daniel Nešpor (1861 - 1864) * Emanuel Havelka (1864-1911) * Prof. Slavomil C. +more Daněk (1910 - 1921).

Faráři ČCE

Petr Marušiak (1921 - 1928) * Jaroslav Kučera (1928 - 1945) * Miloslav Bohatec (1945 - 1950) * Jan V. Klas (1950 - 1971) * Petr Brodský (1973 - 1975) * Jaroslav Nečas (1975 - 1984) * Michael Hána (1985 - 1994) * Blahoslav Matějka (1995 - 2002) * Filip Susa (2002 - 2011) * Blahoslav Matějka (2011 - 2015) * Petr Hudec (od 2015)