Cesko.wiki Tomášovo evangelium dětství
Author
Albert Flores: Nezaměňovat s Evangeliem podle Tomáše Tomášovo evangelium dětství Tomášovo evangelium dětství (nazýváno také Pseudo-Tomášovo evangelium dětství) je starověký spis řazený mezi apokryfní evangelia a pseudoepigrafy. Za autora je v textu označen Tomáš Izraelský. Evangelium vzniklo pravděpodobně ve 2. nebo 3. století. Po jazykové stránce bylo dílo napsáno v obecné řečtině (koiné) a stylisticky je dílem ve své době jistě kontroverzním - autor líčí život Ježíše Nazaretského nespisovným jazykem až s prostořekou naivností. Z dochovaných přepisů Tomášova evangelia dětství se podařilo rekonstruovat dva paralelní texty - rukopis A a rukopis B.
Autorství
Text se dovolává autorství Tomáše Izraelského. Přímo se autor v textu za apoštola neoznačuje, přesto bývá spojován s apoštolem Tomášem, který podnikl misie mezi Parthy a Peršany a podle některých tradic se dostal až do Indie. +more V této souvislosti jsou vyzvedávány podobné prvky s indickou mytologií, gnosticismem a dokétismem, interpretovány jsou však spíše jako „spontánní naivita tvůrce“ než jako „promyšlený propagandistický záměr“. Autor však musel být obeznámen jak s křesťanskou, tak i s židovskou tradicí, protože v textu můžeme najít například odkazy na šabat a pesach.
Datace
Tomášovo evangelium dětství je tradičně řazeno do 2. či 3. +more století našeho letopočtu, nicméně stanovit dobu jeho sepsání jednoznačně je velmi obtížné. O jistém Tomášově evangeliu se zmiňují již Ireneus, Hippolytos a Origenes, což by ukazovalo na dataci do druhé poloviny 2. století, avšak autoři zde mohli mít na mysli ne Tomášovo evangelium dětství, nýbrž gnostický spis Tomášovo evangelium. Opřít se nemůžeme ani o dataci jazykovou, protože nám dostupné a dochované texty jsou pozdní opisy, které podle některých názorů mohou být i zpětnými překlady.
Rukopisy
Tomášovo evangelium dětství se dochovalo v mnoha opisech na jejichž základě byly rekonstruovány dvě verze. Vědci se nemohou shodnout, ve kterém jazyce bylo původně Tomášovo evangelium dětství napsáno. +more Uvažuje se nad syrskou a řeckou verzí, jenže kvůli nedochovanosti originálů (k dispozici jsou jen jejich přepisy) není možné tento problém vyřešit jen stanovením stáří textu. Nejpravděpodobněji byl však originál řecký. Díky textové kritice a analýze rozlišujeme dvě verze řeckých rukopisů:.
* Verze A - je starší a rozsáhlejší. Základem pro její rekonstrukci byly rukopisy Boloňský (15. +more století), Drážďanský (16. století) a Pařížský (15. století, pouze prvních 6 kapitol).
* Verze B - která je oproti verzi A mladší a stručnější, byla rekonstruována na základě rukopisu ze Sínajského kláštera (14./15. století).
Překlady
Z počtu překladů Tomášova evangelia dětství můžeme usuzovat, že šlo o vcelku oblíbený text. Syrsko-arabský překlad ze 6. +more století byl předlohou Arabského a nejspíše i Arménského evangelia dětství, a v komentáři k francouzskému překladu je díky podobnému zpracování shodných témat pokládán za předlohu všech ostatních evangelií dětství. De Santos se domnívá, že Staroslověnský překlad datovaný nejpozději do 11. století (shrnující různé staroslověnské verze Tomášova evangelia dětství) je odvozen z jediného řeckého pramene, který se pokusil zpětně přeložit. Mezi další překlady patří například překlad Hebrejský, Gruzínský, který je srovnatelný se syrským překladem, a Latinský z 5. -6. století, jenž je překladem Gruzínské verze.
Obsah
Tomášovo evangelium dětství podává obraz Ježíše Nazaretského např. ne jako léčitele, ale spíše jako nevychovaného dítěte, které nemá zábrany připravovat lidi ve svém okolí o život. +more Všechny zázraky, které zde Ježíš koná, se dějí, protože on tak řekl. U oživení ptáčků i usmrcování lidí vyslovuje, aby se tak stalo. Ježíš v textu prochází vývojem od vrtkavého dítěte, kterému nezáleží na tom, koho a jak zraní, po rozumného chlapce, který se stará o lidi ve svém okolí.
Pro srovnání uvádím přehled obsahu podle překladů Petra Pokorného z Neznámých evangelií a Pavlíny Šípové v její diplomové práci Tomášovo evangelium dětství.
* Kapitola I :: Úvodní kapitola se od následujících liší jak stylisticky, tak obsahově, soudí se, že k textu byla připojena až později. V syrském rukopise není obsažena. +more V latinské verzi jsou uvedeny před první společnou kapitolou další tři, které popisují Ježíšovy zázraky v Egyptě.
* Kapitola II :: Pětiletý Ježíš si o šabatu hraje s dětmi u brodu (staví rybníčky, plácá ptáčky z hlíny, čistí zkalenou vodu slovem), což se nelíbí židům. Na jejich popud Josef Ježíše kárá, ten tedy řekne vrabčákům, aby odletěli. +more Těch dvanáct vrabčáků je v pozdějších textech spojováno s dvanácti apoštoly.
* Kapitola IV :: Kluk vrazí Ježíši do ramene a ten jej opět zabije slovem. Lidé se začínají divit jak to, že vše, co Ježíš řekne, se hned vyplní, zatímco rodiče dítěte si jdou stěžovat Josefovi s tím, že pokud se Ježíš nenaučí žít poklidně ve společnosti, musí odejít ze vsi.
* Kapitola V :: Josef si bere Ježíše stranou a napomíná jej, protože tím přivádí do těžkostí nejen vesnici, ale hlavně svou rodinu. Ti co si na něj stěžovali, oslepli a ti ostatní co to viděli, začali rozhlašovat, že Ježíš koná zázraky. +more Na to se Josef, po tom co Ježíš oslepil některé lidi, rozzlobil a vynadal mu. V Neznámých evangeliích mu ale Ježíš odpovídá, že vlastně ani není jeho syn, tak ať ho nechá být, oproti tomu P. Šípová pasáž překládá tak, že Ježíši v podstatě s Josefem dochází trpělivost, ale nepodnikne nic, aby jej ranil.
* Kapitola VI :: Stylisticky se liší od ostatních kapitol stejně jako kapitola I. - Ježíš zde promlouvá dospěle a povzneseně po tom, co se choval hrubě.
:: Učitel Zacheus (Zachaiáš) se podivuje nad chováním Ježíše a nabídne Josefovi aby dal Ježíše k němu do učení. Učitel vysvětluje Ježíšovi písmena abecedy, ale ten se na něj rozzlobí, jak chce učit o písmenu B, když nezná podstatu A. +more Učitel není schopen slova, když Ježíš začne vysvětlovat proč má A (v Drážďanském a Boloňském rukopise se mluví o písmenech alfa, beta a omega - řecká abeceda; v Pařížském rukopise jsou uvedené alef, beth a gimel - hebrejská abeceda) takový tvar ,jaký má.
:: Staroslověnský rukopis obsahuje navíc pasáž s gnostickými prvky, která je dle De Santose starší než řecká verze A. Josef si stěžuje učiteli, že s Ježíšem to není vůbec jednoduché, ten to slyší a dává Josefovi za pravdu. +more Pětiletý Ježíš říká, že zde byl první, dřív než ostatní lidé a bude zde pořád, nikdo neví, kdo je on, zatímco on ví, kdo jsou všichni ostatní - kdy se narodili a kde zemřou. Říká, že učitel by se měl od něj učit jak být dokonalý, ne naopak. Židé co to slyšeli, o něm mluví jako o zázraku, protože mluví lépe než kněz ,a Ježíš jim vyčítá, že se sice diví, ale nevěří.
* Kapitola VIII :: Ježíš říká že přišel z nebe, aby všechny „zatratil a pak povznesl“, když domluvil, všichni, které proklel, se uzdravili a oživli. Od té doby se jej všichni báli.
* Kapitola XV. :: Další příběh o snaze učit Ježíše. +more Když Ježíš začne číst knihu, promlouvá z něj duch svatý. Učitel uzná Ježíšovu moudrost a ten který zemřel v XIV kapitole oživne.
* Kapitola XVII :: U sousedů zemřelo dítě a jeho matka strašlivě naříkala, Ježíš tam běžel, dítě přivedl zpět k životu tím, že mu položil ruku na hruď a všichni lidé říkali, že musí být Bůh nebo boží posel. Zde se konečně setkáváme s jasnou proměnou přístupu obce k Ježíši, který přestává být hrozbou a naopak si získává vděk lidí skrze dobré skutky.
* Kapitola XVIII :: Na stavbě zemřel člověk, Ježíš ho oživil a lidé „…užasli a říkali: ‚Ten kluk přišel z nebe. Kolik lidí už zachránil před smrtí a ještě může zachránit během života. +more‘“.
* Kapitola XIX :: Kapitola popisuje Ježíšovo setkání s mudrci v chrámu o svátku velikonoc, kde ve věku dvanácti let strávil více než tři dny, dokud jej rodiče nenašli.
Paralely v jiných textech
Kanonická evangelia
Přestože se Tomášovo evangelium dětství zabývá dětstvím Ježíše až zhruba do věku 12 let, nezabývá se otázkou jeho početí, jako je tomu například u evangelií podle Matouše či Lukáše. K tomuto tématu se blíží pouze Ježíšovy narážky, že Josef není jeho otec.
Kapitola XIX v Tomášově evangeliu dětství je shodná s pasážemi v Lukášově evangeliu.
Korán
Příhoda s hliněnými ptáčky se objevuje i v Koránu, přestože oproti evangeliu dětství zde není výslovně uveden Ježíšův věk:
: Korán 3:49 - „Utvořím pro vás z hlíny něco podobného ptáku a vdechnu tomu život, a stane se to skutečným ptákem z dovolení Božího. A vyléčím slepého i malomocného a vzkřísím mrtvé z dovolení Božího. +more A sdělím vám, co jíte a co shromažďujete v příbytcích svých. A věru je v tomto pro vás znamení, jste-li věřící. “.
: Korán 5:110 - [Bůh:] „. naučil jsem tě Písmu, moudrosti, Tóře i Evangeliu; a když vytvořils z hlíny podoby ptáků z dovolení Mého a dýchls na ně a staly se ptáky skutečnými z dovolení Mého; . +more“.
Odkazy
Reference
Literatura
Prameny
Pseudo-Tomášovo evangelium dětství. přel. Peňáz, Petr. In: * * Korán. Praha: Academia, 2000.