Tramvajový pás
Author
Albert FloresTramvajový pás je podle pravidel silničního provozu druh tramvajové dráhy, která je vedena po pozemní komunikaci. Tramvajový pás může být v úrovni vozovky nebo zvýšený. V historických částech měst je pás vyskládán žulovými kostkami nebo vylitý asfaltem. V socialistickém Československu se od 80. let 20. století používaly ve velkém množství panely BKV. Můžeme se setkat i s tzv. otevřeným svrškem, kdy jsou koleje upevněny na dřevěných nebo betonových pražcích a pás je vysypán štěrkem (např. v Praze v ulici Milady Horákové u stanice metra Hradčanská). Vzhledem k nevzhlednosti s touto úpravou setkáváme především na samostatných tramvajových tělesech. Výrazným vylepšením je řešení zatravnění.
Podle zákona o pozemních komunikacích a prováděcích předpisů zákona o dráhách tramvajový pás není součástí pozemní komunikace, podle Zákona o provozu na pozemních komunikacích je však její částí.
Konstrukční řešení v Praze
Těleso bylo v minulosti nejčastěji vyplněno velkoplošnými panely BKV (převážně od 80. let 20. +more století), jejichž výhodou je snadná instalace a údržba. Největším problém však bývá kvalita betonu, kdy často dochází k jeho drolení, v krajním případě k uvolňování kolejnic ze speciálního žlábku.
Kolejová tělesa v centru hlavního města jsou typickým příkladem tramvajového pásu. Těleso je vedeno uprostřed vozovky, navíc ve stejné výškové úrovni. +more Vjezd silničních motorových vozidel je často znemožněn podélně vedenými prahy. Toto řešení je voleno z důvodu plynulosti provozu městské hromadné dopravy.
Od druhé poloviny 20. století je mimo centrum Prahy, na periferních panelových sídlištích, preferováno kolejové těleso vedené v samostatném středovém pásu širokých komunikací mírně nad úrovní vozovky. +more Typickým příkladem je zrekonstruovaná trať z roku 2010 v úseku (Kotlářky) Vozovny Motol do Řep. V okrajových částech Prahy je však koncepce tramvajového pásu opouštěna a nově vzniklé tramvajové trati jsou řešeny stavbou samostatného drážního tělesa (např. prodloužení trati Nádraží Braník - Sídliště Modřany z 90. let, nebo protažení trati z Hlubočep na Barrandov z počátku 21. století).
Související články
Reference
Externí odkazy
[url=http://www.prazsketramvaje.cz]Pražské tramvaje: .....stránky o minulosti, současnosti a budoucnosti NEJEN pražských tramvají.....[/url]