Trebostovo (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Zámek Trebostovo (maď. Trebosztó) se nachází ve stejnojmenné obci, ležící asi 6 km jihovýchodně od centra města Martin v okrese Martin na Slovensku v historickém regionu Turiec. Od 26. listopadu 1963 je stavba chráněna jako kulturní památka pod č. 629/1.

Historie

+more)_Révaiové'>Révaye (1600-1667) Předchůdcem současné stavby byl gotický hrádek přestavěný na raně renesanční zámek o dvou podlažích se schodišťovou věží, stojící na půdorysu ve tvaru písmene L, na jihovýchodě a severovýchodě doplněný o válcovité bašty. Jeho výstavba byla patrně dokončena kolem roku 1578 za tehdejšího majitele trebostovského panství Ladislava (II. ) Révaye (†1592), pocházejícího z trebostovské větve rodu. Jeho vnuk, císařsko-královský rádce a nositel řádu zlaté ostruhy Ladislav (III. ) Révay (1600-1667), nechal v polovině 17. století zbudovat nové čtyřkřídlé sídlo, které původní zámek pohltilo. Součástí novostavby, inspirované nejspíše rodištěm jeho manželky Alžběty Drugethové v Humenném, byly rovněž dva velké sály, z nichž jeden disponoval tribunou pro hudebníky.

Po Ladislavově smrti byl zámek rozdělen mezi jeho tři syny, přičemž k obdobným dělbám se přistupovalo i v dalších generacích rodu, takže jednotlivé části budovy měly různé majitele. Údržbu sídla zkomplikovalo také kurucké povstání +more_Rákóczi'>Františka II. Rákocziho, během nějž se do zámku dostali vzbouřenci, kteří rozbili okna, zničili části podlahy a poškodili střešní krytinu. Renovace se ujal až Ladislavův vnuk Alexandr Révay a zejména pak jeho choť Kateřina Okolicsányi (†1758), jíž se do roku 1743 podařilo vykoupit jednotlivé části zámku od příbuzenstva zesnulého manžela. Během stavebních úprav v první polovině 18. století získal zámek novou mansardovou střechu, protestantskou kapli, fasády byly natřeny tmavo-šedým nátěrem, u západního křídla vyrostly nádvorní arkády a nejspíše došlo i k demolici jižního křídla zámku, čímž objekt obdržel dosavadní dispozici.

Protože jediný syn Alexandra Révaye a Kateřiny Okolicsány, Ludvík Révay, padl roku 1744 ve válce o rakouské dědictví, byl zámek po smrti Kateřiny Okolicsány opět rozdělen na dva díly. Jedna část připadla Františkovi Budayovi a druhá část Janovi Radvanskému (†1815). +more V rukách rodu Radvanských pak zámek setrvával i v 19. století, během kterého došlo na zasypání vodního příkopu a zřízení nového zámeckého parku. Od roku 1936 zámek vlastnil statkář Mychnik, jemuž byl areál po roce 1945 znárodněn a předán do užívání JZD, které jej využívalo jako sklad obilí. V 60. letech 20. století převzalo zámek Slovenské národní muzeum, jež plánovalo jeho rekonstrukci, po níž měl být zámek adaptován na muzeum nábytku. Kvůli událostem z roku 1989 však k realizaci nedošlo, zámek byl restituován a v současnosti je bez využití a veřejnosti nepřístupný.

Architektura

Exteriéry

Rozsáhlý trojkřídlý objekt uzavírající centrální čtvercové nádvoří, stojící na půdorysu ve tvaru písmene U, je situován na okraji obce, mimo řadovou zástavbu. Stavba je doplněná o tři masivní nárožní bašty a kamenný portál, umožňující vstup do zámku od západu. +more Součástí zámeckého areálu je rovněž bývalý hospodářský dvůr, stojící jižně od zámecké budovy a zlomek anglického parku, z nějž se dochovalo několik lip a jasanů. V 60. letech byla odstraněna barokní mansardová střecha.

Interiéry

Vnitřní prostory byly po přestavbě z poloviny 17. století vybaveny trámovými stropy a nově vymalovány. +more Během rekonstrukce ze 60. a 70. let 20. století byly v zámku zbudovány železobetonové stropní překlady, ocelová futra a přibylo také ústřední topení.