Cesko.wiki Trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce
Author
Albert FloresTrest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce je jedním z alternativních trestů, který byl v Česku zaveden k 1. 1. 2010. Impulzem k jeho zavedení bylo především nevhodné chování fanoušků při sportovních utkáních. Trest ale může být uložen i v souvislosti s hudebním koncertem nebo například plesem. Trest je zakotven v § 76 a 77 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) a v § 350 trestního řádu (zákon č. 141/1961 Sb.). Alternativním se označuje proto, že odsouzený nemusí pobývat ve vězení, ale je mu odepřen vstup na určené akce, a to maximálně na 10 let. Tento trest je možné uložit i mladistvému, ovšem jen na max. 5 let.
Uložení trestu
Soud může uložit trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce v případě, že pachatel spáchá úmyslný trestný čin v souvislosti s návštěvou takové akce. Nejčastěji se jedná o vandalismus, výtržnictví, kapesní krádeže, projevy nesnášenlivosti, ale i o napadení rozhodčího či dalších diváků, případně o podvody při prodeji vstupenek. +more Trest spočívá v zákazu vstupu na danou sportovní, kulturní či jinou společenskou akci. Uložen může být trest samostatně, pokud soud rozhodne, že vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele není třeba jiného trestu či v kombinaci s trestem odnětí svobody. V případě, že je odsouzenému zároveň uložen trest odnětí svobody, se doba výkonu trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce do doby výkonu trestu odnětí svobody nezapočítává.
Výkon trestu
Odsouzený je povinen při výkonu trestu spolupracovat s probační a mediační službou, respektive s probačním úředníkem a to způsobem, který je mu tímto úředníkem stanoven. Jakmile nabude soudní rozhodnutí o trestu právní moci, je předseda senátu povinen opis tohoto rozhodnutí poslat středisku probační a mediační služby. +more Konkrétní probační úředník je tímto dokumentem pověřen kontrolou nad výkonem trestu. Jedná se o pracovníka činného v obvodu okresního soudu, ve kterém odsouzený bydlí, nebo kde pracuje či se zdržuje.
Pověřený probační úředník nejprve vyzve odsouzeného, aby v předem určený termín dorazil na příslušné středisko probační a mediační služby kvůli projednání podmínek výkonu trestu. Probační úředník upozorní odsouzeného na případné následky, které plynou z nesplnění této povinnosti bez udání zásadních důvodů. +more Pokud by odsouzený nespolupracoval s probační a mediační službou, případně by navštěvoval zakázané místo, jednalo by se o přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (podle § 337 trestního zákoníku) a z toho by mu plynuly další následky, konkrétně by mohl být odsouzen až ke třem letům odnětí svobody.
Probační úředník projedná s odsouzeným způsob výkonu trestu. Pokud úředník považuje za nutné udělit odsouzenému povinnost, aby se pravidelně v době bezprostředně související s konáním zakázané akce dostavoval k určenému útvaru Policie České republiky, učiní tak po stanovení podmínek a dohodě s Policií České republiky. +more I při kontrole výkonu trestu úředník spolupracuje s Policií České republiky. Odsouzený dále musí postupovat dle probačního plánu, vykonávat programy sociálního výcviku, které jsou mu určeny, stejně jako programy psychologického poradenství.
Reflexe zavedení trestu
Jednou ze slabin trestu je fakt, že se odsouzení musí hlásit na jedné konkrétní policejní služebně. Odsouzený ale nemá přikázáno se v době konání zakázané akce zdržovat ve svém bydlišti, jako je tomu u trestu domácího vězení, jen nemůže navštívit danou akci. +more Dalším problémem by mohl být delší pobyt odsouzeného v zahraničí. Odsouzený by prakticky nemohl na delší dobu vycestovat ze země, pokud by se musel např. 2x měsíčně hlásit na určité policejní stanici. BERÁNEK, Jaromír. Trest pro fotbalové výtržníky v praxi. Český rozhlas [online]. 21. 6. 2010 [cit. 2017-05-27]. Dostupné z:.
Pokud ale odsouzený vede řádný život a spolupracuje s probačním úředníkem, je možné odstoupit od povinnosti dostavovat se na policejní stanici.
Nejasnosti přináší i samotná formulace v zákoně: soud může uložit trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce až na deset let, dopustil-li se pachatel úmyslného trestného činu v souvislosti s návštěvou takové akce. Nemusí být přitom zcela jasné, co to znamená ono v souvislosti s návštěvou takové akce. +more Jedná se již o trestné činy při cestě na akci. Co domluvené bitky fotbalových hooligans mimo samotný stadion a třeba i den po fotbalovém utkání. ŠČERBA, Filip. Právní úprava nových alternativních trestů. Bulletin Advokacie [online]. 2009, 10, 86-89 [cit. 2017-05-27]. Dostupné z:.
Dle komentáře k trestnímu zákoníku od Antonína Draštíka není rozhodující, zda byl čin spáchán v průběhu oné akce nebo před jejím začátkem či po konci. Důležité je to, že byl spáchán v přímé souvislosti s akcí. +more Tedy i incidenty při již zmíněných bitkách fotbalových hooligans po zápase mohou být trestným činem, který vznikl v souvislosti s návštěvou sportovní akce.
Dalším sporným bodem, o kterém se diskutuje, je otázka, co to vlastně je sportovní, kulturní a jiná společenská akce. Komentáře k trestnímu zákoníku proto definují pojmy sport, sportovní akce, kultura, kulturní akce, apod. +more Je také důležité přesně vymezit, jaké akce nemůže odsouzený navštěvovat, a to především z důvodu snadné kontrolovatelnosti výkonu trestu. Rozsah trestu není možné v průběhu výkonu měnit.
Mezi pozitiva trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce patří fakt, že se trest dotkne jen jedné sféry života odsouzeného, cílí konkrétně na oblast, ve které osoba působila problémy a neovlivňuje jej v běžném občanském životě.