Trestní stíhání

Trestní stíhání je část trestního řízení, a to od zahájení stíhání usnesením (dříve od sdělení obvinění), až do právní moci rozsudku či jiného rozhodnutí, kterým se trestní stíhání končí. Trestním stíháním přechází trestní řízení z fáze prověřování okolností, zda trestný čin spáchán vůbec byl, do fáze vyšetřování spáchaného trestného činu, a je proto zahajováno navíc až poté, co je dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba. V opačném případě dochází k odložení věci.

Výrok usnesení o zahájení trestního stíhání obsahuje popis vyšetřovaného skutku, zákonné označení trestného činu a identifikaci obviněného. V odůvodnění policejní orgán označuje skutečnosti, které odůvodňují závěr o důvodnosti stíhání. +more Proti usnesení je přípustná stížnost. V zákonem taxativně uvedených případech není přípustné trestní řízení zahájit. Je tomu tak např. tehdy, pokud prezident republiky udělí milost ve formě abolice, je-li již promlčeno, podezřelá osoba disponuje imunitou nebo není vzhledem ke svému věku trestně odpovědná, pokud nebyl dán nutný souhlas poškozeného nebo pokud už bylo ve věci pravomocně rozhodnuto. Avšak v případě milosti, promlčení a souhlasu poškozeného se přesto trestní řízení zahájí, pokud obviněný na projednání věci trvá.

V průběhu může trestní stíhání státní zástupce dočasně přerušit, např. pokud obviněný trpí těžkou chorobou nebo není jeho pobyt znám, stejně tak jako zcela zastavit, jestliže se např. +more nepochybně prokáže, že se daný skutek nestal, nebo není trestným činem či jej nespáchal obviněný, případně jeho trestnost zanikla. Jinak trestní stíhání po vyšetření všech relevantních okolností, zajištění důkazů a svědků obvykle pokračuje podáním obžaloby a standardně nařízením hlavního líčení, ve kterém se o vině obžalovaného a případném trestu rozhodne.

Odkazy

Reference

Související články

Trestní řízení * Obviněný * Podmíněné zastavení trestního stíhání * Trestněprávní imunita

Kategorie:Trestní právo procesní