Trávnice (odbojová skupina)

500px Trávnice byla ilegální vojenská odbojová (povstalecká) skupina založená v roce 1944. Jejími zakladateli byli štábní kapitán Adam Wohlrath a podporučík v záloze Ing. Alois Kraus. Skupina působila převážně ve Vršovicích a Nuslích; měla spojení s menšími odbojovými povstaleckými skupinami v Hostivaři, Chodově, Řevnicích, Kunraticích a Uhříněvsi. Během pražského květnového povstání 1945 splnila skupina Trávnice svoje vymezené regionální bojové úkoly a své odbojové poslání dobře. Po skončení druhé světové války byla úloha povstalecké skupiny Trávnice v éře komunistické historiografie silně bagatelizována a někdy i zcela popírána.

Před pražským povstáním

Těsně před vypuknutím pražského květnového povstání 1945 se velení skupiny Trávnice kontaktovalo se skupinami "Alex" a "Bartoš". Dne 4. +more května 1945 proběhlo na ministerstvu financí jednání o zapojení pražských povstaleckých skupin, které byly součástí ilegální organizace Trávnice, do celkové sestavy Vojenského velitelství Velké Prahy Bartoš. Jednání proběhlo mezi podplukovníkem generálního štábu Františkem Bürgerem a velitelem Trávnice štábním kapitánem Adamem Wohlrathem. Po krátkém jednání však k dohodě o zapojení Trávnice pod Velitelství "Bartoš" nedošlo. I když Trávnice dávala k dispozici několik set bojeschopných mužů, důvěru Františka Bürgera si nezískala. Svoji roli zde sehrály nejen Bürgerovy obavy před možnou provokací ze strany gestapa, ale i příliš rychlý vývoj revolučních událostí.

Velitelé a složky Trávnice

Ilegální skupinu Trávnice před pražským povstáním tvořily tři skupiny: * Krausova skupina a Vršovická oblast (oběma velel Adam Wohlrath), * oblast Holešovic (té velel kapitán letectva Stanislav Engler), * skupina pod velením štábního kapitána pěchoty Františka Horkého. Během povstání zastával funkci "vojenského poradce velitele" podplukovník pěchoty Boris Palička. +more Jako zástupce velitele Trávnice v průběhu pražského povstání pak fungoval štábní kapitán pěchoty František Horký.

Trávnice v pražském povstání

V sobotu dne 5. května 1945 (po vypuknutí povstání) se na dvoře fary u kostela svatého Jakuba ve středu Prahy soustředila nejsilnější složka Trávnice (tzv. +more "pohyblivá záloha"). Uskupení čítalo asi 180 mužů a jeho velitelem byl podporučík v záloze Ing. Alois Kraus. Jednotka se později přesunula do prostoru vršovického nádraží.

Ještě 5. května 1945 odzbrojili povstalci na vršovickém nádraží sanitní vlak Wehrmachtu. +more Tím získali poměrně velké množství zbraní. Tyto pak byly použity při bojích v Michli, Nuslích a na Pankráci.

Vršovické nádraží

Na vršovickém nádraží již v předstihu dojednal Adam Wohlrath s přednostou nádraží vrchním inspektorem R. Hladíkem, že na nádraží bude sídlit (po dobu povstání) velitelství Trávnice. +more To bylo zřízeno 5. května 1945 ve 22. 00 hodin v místnostech ČSD a okamžitě začalo podchycovat spontánně probíhající akce železničářů a lidových dobrovolníků, kteří se aktivovali na tomto úseku. Ihned byly formovány jednotky dobrovolníků, které formálně podléhaly Trávnici. Dobrovolníci byli vyzbrojováni a dostalo se jim základního bojového výcviku. Tomuto úseku velel osobně Adam Wohlrath.

Odbojová skupina ETA

Na konci druhé světové války vznikla v továrně ETA (dislokované v těsné blízkosti vršovického nádraží na katastru Nuslí) povstalecká skupina. Ta zasáhla během pražského povstání nezanedbatelnou měrou do bojů ve svém okolí. +more Její příslušníci totiž sestavili dva (pramen uvádí počet tři) improvizované povstalecké "obrněnce": * Nákladní automobil Ford osazený ukořistěným německým rychlopalným tříhlavňovým malorážním protiletadlovým dělem (k tomuto kanonu se v továrně ETA během války vyvíjela elektronika) a * polopásový německý transportér Maultier (vybavený taktéž rychlopalným tříhlavňovým kanónem). Obě vozidla v rukou povstalců představovala poměrně velkou palebnou sílu. Geografická blízkost nedalekého vršovického nádraží a továrny ETA logicky vyústila v provázání odbojové činnosti skupiny ETA s povstaleckým velitelstvím Trávnice.

Povstalecké obrněné vlaky

Povstalečtí zbrojíři Trávnice spolu s dělníky z vršovického závodu ETA postupně vytvořili (nebo přestavěli) ve Vršovicích celkem osm souprav improvizovaných obrněných vlaků. Vlaky byly vytvářeny přestavbou ukořistěných německých vlaků, které dobyli povstalci na různých místech Prahy. +more Vlaky měly svoje symbolická jména a svoje velitele:.

Na vršovickém nádraží povstalci získali tyto vlakové soupravy: * Praha (velel: poručík dělostřelectva Zdeněk Šmucr) * Moskva (velel: nadporučík pěchoty v záloze Josef Kvíz / poručík dělostřelectva Otto Rozsíval) * Vršovice (velel: poručík dělostřelectva K. Chrášťanský) * Orlík I (velel: poručík Ing. +more Jiří Waldheger). Na trati mezi Hostivaří a Uhříněvsí získali povstalci tři vlaky: * Žižka (velel: podporučík dělostřelectva v záloze dr. Zd. Lukeš + rotný František Kulhánek) * Libuše (velel: podporučík v záloze Václav Hatan) * Uhříněves (velel: poručík dělostřelectva Otto Rozsíval) a na smíchovském nádraží pak: * Smíchov (velel: poručík dělostřelectva Ing. Josef Jiroušek).

Operační činnost vlaků koordinoval štábní kapitán dělostřelectva Otomar Hrdina. Vlaky se chránily dodatečně přidávanými pancéřovými pláty. +more Palebně byly vlaky vyzbrojovány většinou ukořistěnými německými protiletadlovými rychlopalnými kanóny ráže 30 mm a trojhlavňovými velkorážními kulomety (ráže 15 - 22 mm). Palebné prostředky vlaků byly umístěny v betonových skružích na plošinových vagonech. Tyto vlaky pak operovaly v úseku vršovického nádraží a zasáhly i do bojů na jiných místech celé pražské povstalecké jihovýchodní fronty (ve Vršovicích, Nuslích, Michli a na Spořilově).

Tyto obrněné vlaky po skončení druhé světové války popisoval Adam Wohlrath těmito slovy:

Ve dnech 9. až 11. +more května 1945 doprovázely tyto obrněné vlaky z vršovického nádraží první osobní vlaky z Prahy do Tábora, Plzně a dalších míst republiky. Osádky těchto obrněných vlaků se na mnoha místech ještě střetly s tlupami příslušníků SS a v boji je rozprášily.

Zhodnocení významu Trávnice a její poválečný osud

Svoje vymezené místní poslání během pražského povstání skupina Trávnice splnila úspěšně. Po skončení druhé světové války začalo velení Trávnice budovat rozsáhlou písemnou agendu. +more (V odbojářském archivním fondu 37 zaujímá objem této agendy téměř 900 listů. ) Navíc velení Trávnice nekriticky nadsazovalo svůj odbojový a povstalecký význam a někteří jeho členové si po válce začali přivlastňovat nepřiměřené velitelské zásluhy. Mezi členy Trávnice byly i některé pochybné existence. Tyto uvedené skutečnosti vedly později prověřovací odbojářské orgány k tvrdým zásahům proti Trávnici, což vedlo i k tomu, že za komunistického režimu byla činnost Trávnice bagatelizována a ve finále pak zcela popírána. Souviselo to i se skutečností, že většina členů velitelského sboru byla nekomunisticky orientována.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Marek, Jindřich. [url=http://aleph. +morenkp. cz/F/. func=direct&doc_number=001575489&local_base=NKC]Barikáda z kaštanů: pražské povstání v květnu 1945 a jeho skuteční hrdinové. [/url] 1. vyd. Cheb: Svět křídel, 2005. 415 s. Svět křídel; 73. .

Související články

Květnové povstání českého lidu, Boj o Český rozhlas (1945) * Pražské povstání, Přerovské povstání, Plzeňské povstání (1945) * Povstalecké velitelství Alex * Vojenské velitelství Velké Prahy Bartoš

Externí odkazy

Kategorie:Československý odboj během druhé světové války Kategorie:Bitvy Československa během druhé světové války Kategorie:Květnové povstání českého lidu Kategorie:Pražské povstání Kategorie:Povstání během druhé světové války Kategorie:Povstání v Československu Kategorie:Povstání v Česku Kategorie:Dějiny Prahy 20. +more století Kategorie:Bitvy roku 1945 Kategorie:Osvobození Československa Kategorie:Organizace v Praze Kategorie:Organizace založené roku 1944.