Tupolev ANT-20

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Tupolev ANT-20 Maxim Gorkij byl sovětský obří dopravní letoun, „div techniky“, postavený z výtěžku celonárodní sbírky, který měl reprezentovat úspěchy Sovětského svazu. Prototyp byl pojmenován po světoznámém rusko-sovětském literátovi, Maximu Gorkém, v té době velmi oslavovanému, snad i proto, že se po letech života na Západě vrátil zpět do SSSR.

Spolu s Kalininem K-7 patří ke konstrukčním pokusům o vytvoření gigantického letounu v 30. letech v SSSR.

Historie

Sériový ANT-20bis Aeroflotu

Prototyp

První prototypová osmimotorová verze, vycházející ze stroje Tupolev ANT-4, vzlétla 17. +more června 1934. Za řídící pákou seděl osvědčený Tupolevův zalétávač M. M. Gromov. Stroj sloužil zejména k propagandistickým účelům, proto byly na palubě stroje, který létal nad celým Sovětským svazem, jídelna, filmová laboratoř, lékárna, tiskařský lis, reproduktorová soustava i prádelna.

Po necelém roce provozu, 18. +more května 1935 však byl tento letoun zničen při jednom z agitačních letů, na kterém byl doprovázen stíhačkou I-5, dvoumístným R-5 a dalším Tupolevovým obřím letounem ANT-14. Pilot I-5 N. P. Blagin hrubě porušil letovou kázeň, když se pokusil se svým strojem předvést ve výšce 700 m salto kolem křídla Maxima Gorkého. Po nárazu do křídla došlo k porušení konstrukce ANT-20 a letoun dopadl nedaleko moskevského letiště. Zahynula jedenáctičlenná osádka včetně pilota I. S. Žurova a druhého pilota I. V. Michejeva i 36 vybraných pracovníků a úderníků z aerodynamického institutu CAGI, včetně několika rodinných příslušníků.

Sériový stroj

Po této havárii byl postaven první „sériový“, tentokrát šestimotorový stroj typu ANT-20bis, který poprvé vzlétl 15. +more května 1939 opět s pilotem Gromovem. Nesl označení PS-124 (пассажирский самолет завода №124) a po vykonání zkoušek byl přidělen k Aeroflotu s imatrikulací CCCP L-760, kde do konce roku 1940 létal na trase Moskva - Miněralnyje Vody. Pro tento účel byl interiér upraven pro 64 cestujících, z nichž někteří seděli v křídlových kabinách. Následující rok se stroj stal součástí letky zvláštního určení moskevského letiště a pak po přestavbě zajišťoval v roce 1942 přepravu osob i nákladů v barvách uzbecké civilní flotily na tratích ve Střední Asii.

Letoun byl zničen po nalétání 272 hodin při nehodě, která se odehrála 14. prosince 1942 asi 90 km od Taškentu. +more Příčinou byla chyba pilota. Místo kapitána Govjaze seděl v křesle pilot, který nebyl členem osádky a letěl jako cestující. Ten zřejmě nedopatřením sepnul spínač pohonu horizontálního stabilizátoru, což mělo za následek, že letoun přestal být výškově řiditelný a přešel do stále strmějšího klesání, až narazil do země. Všichni lidé na palubě zahynuli.

Protože v té době už v SSSR existovaly modernější stroje, k další výrobě plánovaných ANT-20 už nedošlo, stejně jako na stavbu ještě větších ANT-26/ANT-28 s rozpětím 95 m a vzletovou hmotností 76 t.

Specifikace

Rudým náměstím v doprovodu stíhačů

Technické údaje

Osádka: * Kapacita: 75 cestujících * Rozpětí: 63,00 m * Délka: 35,46 m * Výška: 10,25 m * Nosná plocha: 486 m² * Vzletová hmotnost: 44 000 kg * Pohonná jednotka: ** 8 × kapalinou chlazený dvanáctiválec do V Mikulin M-34FRN o výkonu 900 k (1. stroj) ** 6 × Mikulin M-34FRNV o výkonu 1000 k (2. +more stroj), při přestavbě vyměněny za AM-35 o výkonu 882 kW.