Tây Bồi

Tây Bồi je termín, který se vztahuje k cizincům, zejména ze Západu, kteří se usadili nebo pracovali ve Vietnamu během 19. a 20. století. Tito cizinci, převážně Francouzi, Britové nebo Američané, přišli do Vietnamu jako misionáři, obchodníci, vojenští poradci, zaměstnanci státních společností nebo koloniální správy. Často měli výsoký životní standard a jejich životní styl se lišil od většiny vietnamské populace. Tây Bồiové přinesli do Vietnamu západní vlivy, ať už ve formě architektury, módy, kulinářských technik nebo sociálních norem. Díky nim se ve Vietnamu objevily kavárny, pekárny, zmrzlinárny a luxusní hotely. Většina Tây Bồiů se však soustředila v koloniálním hlavním městě Hanoji nebo Saigonu (dnes Ho Či Minovo město). Po druhé světové válce a v rámci osvobozeneckého hnutí se vztahy mezi Tây Bồii a vietnamskými lidmi změnily. Tito cizinci byli považováni za symbol kolonialismu a často se stali terčem nenávisti. Mnoho z nich muselo opustit Vietnam po skončení francouzské koloniální nadvlády v roce 1954. Dnes se termín Tây Bồi používá víceméně neformálně a často označuje cizince, zvláště bílé lidi, kteří žijí nebo pracují ve Vietnamu. Tito novodobí Tây Bồiové často působí jako učitelé angličtiny, turističtí pracovníci nebo podnikatelé. Jejich přítomnost ovlivňuje vietnamskou kulturu a ekonomii, a převzali některé asijské zvyky a tradice. Tây Bồi je důležitou součástí vietnamské historie a jejich přítomnost ve Vietnamu má trvalý dopad na společnost a kulturu země.