Třebíč (zámek)

Letecký pohled na areál zámku Zámek v Třebíči, původně benediktinský klášter v Třebíči, je národní kulturní památka v Třebíči-Podklášteří. Vznikl přestavbou původního benediktinského kláštera v průběhu 16. století. Byl sídlem majitelů třebíčského panství. Obnova počatá v roce 1957 upravila podstatnou část zámku pro potřeby Západomoravského muzea (a archivu), od roku 2003 Muzea Vysočiny Třebíč. V roce 2018 byl zapsán na seznam UNESCO, spolu s židovskou čtvrtí, bazilikou a židovským hřbitovem. Rada Kraje Vysočina odsouhlasila memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.

Umístění

Zámek v Třebíči se vypíná ve středu Třebíče, na levém břehu řeky Jihlavy. Od řeky ho dělí podzámecká niva, široká asi 50 metrů a dlouhá přes 300 metrů, ve východní části zastavěná. +more Hlavní vchod i vjezd je z ulice 9. května. Do areálu zámku se však lze dostat též od jihu z podzámecké nivy, od západu parkem z ulice U Obůrky a od bývalého hospodářského dvora ulicí Nad Zámkem.

V roce 2008 převzalo město Třebíč zámecký park do svého majetku, původní návrh pochází z roku 2010 a počítal s vystavěním kavárny a fontány. Ten se neuskuteční, bude potřeba obnovit stromový porost. +more Budou také obnoveny cesty v parku a osvětlení a umístěny lavičky a drobné vodní prvky. Historicky byla součástí parku i lávka přes rokli, která vedla k odpočívce v podobě houby, které se říkalo Paraple.

V roce 2019 proběhly výzkumy možného využití bývalého zámeckého statku v ulici Nad zámkem.

Historie

[[Soubor:Tr-castle001.svg|300px|náhled|vpravo|Předpokládaná podoba kláštera kolem roku 1450

1: Rajský dvůr; 2: Bývalá severní brána; 3: Jihovýchodní brána ;

Počátky kláštera

Třebíčský benediktinský klášter založili roku 1101 Litold Znojemský a Oldřich Brněnský. Stalo se tak v místě, kde se pravděpodobně stýkaly hranice údělů moravského a znojemského; hranice měla vytvářet řeka Jihlava. +more V tomto jejich společném podniknutí lze spatřovat jednak politický akt (jednota rodu Přemyslovců), jednak si tím budovali památník své knížecí moci. Klášter zřízený u křižovatky dvou starých obchodních cest - rajhradsko-chýnovské (později brněnsko-jihočeskou) a cesty vedoucí z Rakous, jižní Moravy přes Třebíč dál na Kamenici a Polnou a do Čech, na Libici a Chrudimsko - plnil i funkci strážní a obrannou. Klášter vznikl v blízkosti staršího opevněného knížecího dvorce (týna), snad slavníkovského.

Původní klášter z 12. století se nedochoval a ani není známo jeho přesné místo. +more Začátkem 13. století započala výstavba klášterních budov v dnešním místě. Tou dobou vznikla trojkřídlá budova kláštera společně s kostelem vytvářející Rajský dvůr. Tato stavba je dnes dochována jen zdivem ve sklepích a v přízemí budov zámku, zejména v západním a východním traktu.

Klášter byl ve 13. a 14. +more století střediskem vzdělanosti v kraji. Svou činnost zde pravděpodobně vyvíjela benediktinská klášterní škola, která laikům dávala základy gramatiky, logiky, rétoriky, aritmetiky, geometrie, astrologie a hudby. Činností kláštera vznikaly ručně psané a malířsky zdobené liturgické a jiné knihy.

Hospodářsky byl klášter zajištěn množstvím obcí v blízkém i vzdálenějším okolí (klášterní statky). Hospodářské postavení kláštera se zhoršovalo od konce 14. +more století, husitské války tento stav ještě prohloubily. Během nich táborité a sirotci klášter obsadili a drželi v letech 1421-1426.

Dobytí a zničení kláštera

Významnou postavou dějin kláštera je opat Trojan. Za něho - v polovině 15. +more století - byl klášter dobudován jako mohutná pevnost. Klášter byl opevněn pásem hradeb, baštami a věžemi. Jedna věž stála na jihovýchodním nároží jihozápadního traktu, další hranolová věž byla postavena v severním vstupním traktu. Další věž, která byla původně vstupní, stála na východě. Věž má i západní křídlo severního vstupního traktu; tato věž je též pozdně gotická. Ve své vrcholné pevnostní podobě měl klášter opevněné předpolí v místě hospodářského dvora, opevněné předhradí se dotýkalo u podklášterského mostu řeky. Soustavu opevnění doplňovaly menší tvrze, z nichž jedna stála na západ od kláštera.

Klášter byl svědkem dobytí města Třebíče uherskými vojsky 14. +more května 1468 i útočištěm množství uprchlíků i obránců. Další týdny se v něm bránila část českého vojska pod vedením Viktorina, syna Jiřího z Poděbrad, a vojevůdce Václava Vlčka. Viktorinovi se z obležení podařilo uprchnout a probít 6. června 1468 přes Hrádek k táboru svého bratra Jindřicha. Vlček a zbytek obránců klášter vyklidili o devět dní později, 15. června. Klášter byl silně poškozen, kostel vypálen.

Klášter ve světských rukou

Brána zámku v roce 1915 Klášter, který až do roku 1472 neměl opata, a klášterní zboží dal Matyáš Korvín pánům ze Šternberka jako náhradu za škody, které utrpěli v jeho službách. +more Ti na klášteře seděli ještě v roce 1479, tedy v době, kdy se už město Třebíč obnovovalo. 10. září 1486 o osudu třebíčského kláštera jednali oba králové: Matyáš Korvín a Vladislav Jagellonský. Klášter měl být vrácen do statu quo ante. O čtyři roky později král Vladislav v Trnavě udělil panu Vilémovi z Pernštejna plnou moc k vyplacení zástavních věřitelů třebíčských statků; klášterní statky tak přešly do světských rukou. Vilém z Pernštejna zastavené statky vykoupil a klášter začal značnými náklady, které si nechával králem uznat (a tedy i zapsat), opravovat. Poslední mnichy z kláštera vyhnal roku 1525 Arkleb Trnavský z Boskovic.

Klášter byl přestavěn na renesanční zámek. Celé jižní křídlo kvadratury bylo pravděpodobně zbouráno a vystavěno nově. +more Ambit byl upraven do současné podoby. Zrušeno bylo předhradí a v něm vznikl mlýn, upuštěno bylo od obnovy západního předpolí. Další majitelé panství - Osovští z Doubravice - sledovali hodně hospodářské zřetele, a tak došlo k přeměně baziliky na pivovar (v kryptě byla spilka). Dále vystavěli vysunuté jihozápadní křídlo zámku přistavěné ke starší ohradní zdi, v přízemí mající renesanční dvoulodní halu se čtyřmi žulovými sloupy a křížovou klenbou; v patře byly vybudovány obytné prostory. Osovští dále přistavěli další patro hlavní trojkřídlé budovy. Dále zbudovali severní vstupní trakt a v něm nový hlavní vstup do areálu zámku. Pozdější je i západní křídlo vstupního traktu. Z konce 17. století dále je třípatrový barokní štít obrácený do ulice 9. května. Z původní vstupní věže na východě, která ústila na „sálu kopeček“, se na čas stalo vězení. Přístupová cesta z Žerotínova náměstí k této věži byla zastavěna. V bývalé věži, dnes čp. 163, má sídlo Centrum Adonaj, organizační složka Třebíčské unie křesťanské mládeže.

Hlavní zámecký sál - kamenný sál - vznikl koncem 17. století za Rudolfa Františka Augustina z Valdštejna. +more Je obdélníkového půdorysu a měl mramorovou podlahu. Znakové a ornamentální rokokové výmalby se sál dočkal v 18. století. Ty byly obnoveny v letech 1959-1960 a od té doby sál opět slouží účelu, kterému často sloužil i v minulosti, v době před vybudováním Národního domu ve městě: příležitostným shromážděním, např. slavnostním zasedáním zastupitelstva, předáváním maturitních vysvědčení, koncertům vážné hudby a podobným kulturním a společenským událostem.

Posledním waldštejnským majitelem zámku byl od roku 1932 Emanuel hrabě Waldstein-Wartenberg (1911-1979). Zámek a jeho příslušenství byly konfiskovány. +more Roku 1945 zámek spravoval Národní pozemkový fond a od roku 1946 místní národní výbor v Třebíči. Své prostory v zámku po důkladných stavebních úpravách našlo Západomoravské muzeum (1953), dnes Muzeum Vysočiny Třebíč.

V letech 2011 a 2012 proběhla rekonstrukce prostor zámku a zámeckého parku. Byly zrekonstruovány interiéry Muzea Vysočiny, zámecký park, kašna a barokní most. +more V rámci rekonstrukce investované krajem Vysočina došlo také k otevření nových expozic (Svět neživé přírody; Svět portálů a bran; Valdštejnové na Třebíči; Lidé. Místa. Osudy). Celkové náklady rekonstrukce dosáhly 91 milionů Kč, na investici se podílel i Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod. V červnu 2016 začala oprava zámecké ledárny a zámeckého příkopu. Součástí úprav je i vybudování mlatové cesty, která propojí stávající cestu ze Žerotínova náměstí směrem do zámeckého příkopu kolem torza hradeb. Cesta byla propojena i na můstek z ulice 9. května. Opraveny budou i opěrné stěny a úpravy sadů v zámeckém příkopu. V zámecké ledárně došlo k opravám oblázkové podlahy a klenutého stropu, dojde také k instalaci vzduchotechniky, osvětlení a také zabezpečení. V ledárně jsou vystaveny kamenné prvky nalezené při předchozí rekonstrukci zámku. Stavební úpravy měly skočit 16. září a jejich očekávaná cena je 5 milionů Kč. Otevřena byla v dubnu 2017.

Na podzim roku 2016 ČR zpracovává aktualizaci územních podkládů okolo prostor památek UNESCO. Od roku 2018 zařazen celý komplex zámku a kláštera mezi památky UNESCO. +more Dne 22. dubna 2017 bude otevřena budova zámecké ledárny, která je umístěna v zámeckém příkopu, nově je také upravena přístupová cesta bývalým zámeckým příkopem. V roce 2017 také vichřice zlomila strom na zámecké zahradě.

Dne 28. září 2017 bylo otevřeno zábavní centrum pro děti v bývalé sýpce u třebíčského zámku. +more Oprava sýpky vyšla na 18 milionů korun. Nedaleko sýpky chce společnost Ifre, jež je investorem rodinného centra, postavit dva bytové domy s celkem 32 byty. Zábavní centrum bylo pojmenováno Labyrint, součástí je labyrint, který se nachází ve čtyřech patrech budovy.

Roku 2019 byla v areálu třebíčského zámku připravena ve spolupráci s Turistickým informačním centrem v areálu zámku nová prohlídková trasa pod názvem Příběh benediktinského opatství. Prochází okolím zámku, přes zahrady, příkop a kolem Baziliky.

V roce 2019 byla připravena revitalizace zámeckého parku, přibude osvětlení, mobiliář, budou připraveny schody do řeky z podzámecké nivy a upraveny cesty.

File:Overview of Třebíč Castle in 2013 in Třebíč, Třebíč District. jpg|Pohled na nádvoří zámku s rekonstruovanými prostory Former gate of Třebíč Monastery in Třebíč, Třebíč District. +morejpg|Budova v pozadí - dnes obnovená jihovýchodní brána Tr-castle. jpg|Nové, barokní západní průčelí baziliky a hlavní vstup do zámku Hradby zámku v Třebíči. JPG|Hradby zámku.

Image:Trebic podklasteri bazilika barborka. jpg|Pohled od severu z Barborky Image:Trebic podklasteri bazilika nadvori. +morejpg|Nádvoří s kašnou a hlavním vchodem Image:Trebic podklasteri bazilika od reky. jpg|Pohled ze Svojsíkova nábřeží.

Podzámecká niva

Ze středověkých slavností na podzámecké nivě Podzámecká niva, resp. +more panská louka jako luka mezi zámkem a řekou, pozbyla své hospodářské využití a slouží společenským akcím, pravidelně například hudebnímu festivalu Zámostí nebo středověkým slavnostem zápisu města Třebíče do Seznamu světového dědictví UNESCO.

O podzámecké nivě se traduje, že ji kdysi od zámku oddělovalo koryto náhonu podklášterského mlýna; to se táhlo od skály těsně podél svahu, na němž stojí zámek. Vybudováním tohoto náhonu vznikl ostrůvek, který si rozdělili obyvatelé Stařečky a měli ho za luka. +more Později jim toto počítání vrchnost zapověděla a od té doby se nivě říkalo též Plakánek.

Vedle toho byly v letech 1923-1925 na nivě zřízeny studny pro zásobování pivovaru vodou; trubky vedly potrubím pod řekou. V roce 1936 vyrostly na nivě tenisové kurty a o čtyři roky později v západní části louky též zahradnictví, na něž upomínají do dnešní doby terasy. +more Mezi zahradnictvím a kurty byly výběhy pro jezdecké koně.

Opati kláštera

Neúplný seznam: * Cuno (první opat) * Vojtěch * Naděj (po 1160) * 13. století Arnold z Porýní * 1473 Tiburtius (poslední opat) * 1884 titulární opat třebíčský, profes rajhradský a titulární opat třebíčský P. +more Beda Fr. Dudík OSB († 18. ledna 1890 Rajhrad).

Odkazy

Reference

Literatura

BARTUŠEK, A. Umělecké památky Třebíče. +more 1. vyd. Brno : Blok, 1969. 176 s. * JOURA, J. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl s. r. o. , 2006. 202 s. . * DVORSKÝ, F. Vlastivěda moravská. Třebícký okres. Brno : Musejní spolek, 1906. 450 s. * JOURA, L. Počátky Pernštejnů na Třebíči. In Od Horácka k Podyjí. Vlastivědný sborník západní Moravy, XI. 1934-1935.

Externí odkazy

Kategorie:Barokní zámky v okrese Třebíč Kategorie:Bývalé kláštery v Kraji Vysočina Kategorie:Kláštery založené ve 12. +more století Kategorie:Benediktinské kláštery v Česku Kategorie:Kláštery v okrese Třebíč Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Třebíč Kategorie:Kulturní památky v Třebíči Kategorie:Památky v Třebíči Kategorie:Stavby v Třebíči Kategorie:Třebíčské panství.