Třetí krize v Tchajwanské úžině

Třetí krize v Tchajwanské úžině je období na přelomu let 1995 a 1996, kdy došlo k eskalaci napětí mezi Tchaj-wanem a Čínskou lidovou republikou. Počátkem je cvičení Čínské lidové osvobozenecké armády v červenci 1995 a koncem byla prezidentská volba na Tchaj-wanu v březnu 1996.

Předcházející události

Již na počátku 80. let přichází Teng Siao-pching s termínem „jedna země, dva systémy“ (一国两制, yiguo liang zhi). +more Dle této koncepce má být Tchaj-wan, od roku 1949 vnímaný jako vzbouřenecká provincie, začleněn do ČLR s výraznými prvky autonomie. Díky tomuto systému si mají celky spadající pod tento systém (plánovaně Tchaj-wan, Hong Kong a Macao) ponechat svůj charakter a ČLR by byla zodpovědná za mezinárodní vystupování a obranu. Na Tchaj-wanu byl tento koncept, kvůli dlouholeté brutální vládě Kuomintangu pod stanným právem, vnímán jako mezikrok ke definitivnímu právoplatnému návratu k pevninské Číně. Většinová tchajwanská reprezentace v daný moment zastává udržení statu quo. Proto Tchaj-wan odmítá 8 bodový návrh čínského prezidenta Ťiang Ce-mina.

V roce 1995 proběhla cesta prezidenta Čínské republiky (Tchaj-wanu) po USA. Li Teng-chuej taktéž vystoupil se svým proslovem na půdě Cornell University, čím dělá cestu oficiální. +more Lien Čan, premiér Čínské republiky, také odcestuje na diplomatickou cestu po Evropě. Toto vystoupení vysokých představitelů Tchaj-wanu může být vnímáno jako politika „jedna Čína, jeden Tchajwan“ či „prozatím jedna Čína, jeden Tchaj-wan. “ Tchaj-wan jako rebelující provincie se tím snaží o mezinárodní uznání a místo v OSN. Eskalace nastane právě poté, co je uděleno Limu vízum, navzdory tomu, že prezident USA Bill Clinton slíbil, že uděleno nebude, a přispěly i vzrůstající hlasy separatistů na Tchaj-wanu i americká přítomnost v Tchajwanské úžině a přímé blízkosti čínského pobřeží, čímž dochází k ohrožení ČLR.

Konflikt

ČLR v reakci na kroky Li Teng-chueje v srpnu 1995 zahajuje vojenské cvičení a testy raket v úžině. ČLR také odvolává amerického velvyslance. +more V listopadu téhož roku následují i obojživelná cvičení Čínské lidové osvobozenecké armády v provincii Fuťien. V reakci na jednání ČLR demonstrují Spojené státy vojenskou sílu plavbou letadlové lodi Nimitz Tchajwanskou úžinou (oficiálně omylem kvůli nepřízni počasí). Situace vrcholí březnem 1996, kdy probíhaly prezidentské volby. ČLR vystřelila 3 rakety směrem ke břehu Tchaj-wanu a znovu uspořádala vojenská cvičení všech typů svých jednotek. Po opětovném zvolení Li Teng-chueje se stahují jak ČLR, tak USA a obě strany volají po deeskalaci situace.

Krize sice v daném okamžiku skončila, konflikt však zůstal z podstaty nevyřešen.

Důsledky

Kvůli riziku balistických raket byla v oblasti Tchajwanské úžiny dočasně omezena námořní i letecká doprava. V červnu 1998 přijímá Bill Clinton stanovisko tzv. tří ne:

* USA nepodpoří nezávislost Tchaj-wanu, * neuznávají politiku „jedna Čína, jeden Tchaj-wan“ * nepodpoří navrácení členství v OSN Tchaj-wanu.

Zahraniční politika Tchaj-wanu a snaha prosadit tento koncept se kvůli třetí krizi v Tchajwanské úžině nepodařilo prosadit.

Třetí krize v úžině je vnímána jako vítězství ČLR a diplomatická porážka USA a zejména Tchaj-wanu.

Reference

Kategorie:Dějiny Tchaj-wanu 20. +more století Kategorie:Dějiny Čínské lidové republiky Kategorie:Čína v roce 1996 Kategorie:Konflikty roku 1995 Kategorie:Konflikty roku 1996 Kategorie:Tchajwanský průliv Kategorie:Čína v roce 1995.