Třída Kaiser Max (1875)
Author
Albert FloresTřída Kaiser Max byla třída kasematových obrněných lodí Rakousko-uherského námořnictva. Oficiálně vznikla přestavbou pancéřových fregat třídy Kaiser Max, ale ve skutečnosti se jednalo o nová plavidla. Ve službě byly v letech 1876-1904. Následně byly využívány v pomocných rolích. Po první světové války dvě získala Jugoslávie a třetí se roku 1919 potopila.
Stavba
Z politických důvodů rakousko-uherské námořnictvo nezískalo prostředky na stavbu tří nových kasematových lodí, ale pouze na přestavbu zastaralých pancéřových fregat třídy Kaiser Max. Jednalo se však o de facto nové lodě. +more Z původních plavidel totiž byly použity jen pohonné systémy bez kotlů, vybrané části pancéřovaní a dalšího vybavení, přičemž byly postaveny nové železné trupy, kterým byla dána jména původních plavidel. „Přestavbu“ dvou plavidel provedla v letech 1874-1876 loděnice Stabilimento Tecnico Triestino v Terstu a jedné v letech 1874-1878 námořní arzenál v Pule. Důsledkem zvoleného přístupu přitom bylo, že „přestavěná“ plavidla byla třikrát dražší, než kdyby byla rovnou objednána jako nová.
Jednotky třídy Kaiser Max:
class = "wikitable" | Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Stav |
---|---|---|---|---|---|---|
Kaiser Max | STT | 14. února 1874 | 28. +more prosince 1875 | 26. října 1876 | Vyřazena 1904. Od roku 1909 plovoucí kasárna v Kotoru. Po světové válce předána Jugoslávii a přejmenována na Tivat. Další osud plavidla je nejasný. | |
Don Juan d'Austria | STT | 14. února 1874 | 25. října 1875 | 26. června 1876 | Vyřazena 1904. Přestavěna na oprávárenskou loď Vulkan. Po světové válce zkonfiskována Itálií a později přisouzena Jugoslávii, která ji však nepřevzala a další osud plavidla je nejasný. | |
Prinz Eugen | Pula | říjen 1874 | 7. září 1877 | listopad 1878 | Vyřazena 1904. Od roku 1905 plovoucí kasárna. V roce 1919 se za nejasných okolností potopila. |
Konstrukce
Kaiser Max, Prinz Eugen a Don Juan d'Austria
Hlavní výzbroj tvořilo osm 21cm kanónů Krupp L/20 v pancéřované kasematě uprostřed trupu. Doplňovala je čtyři 9cm děla Uchatius a dvě 7cm děla. +more Plavidla měla taketáž o ploše 1633,15 m2. Dále měla čtyři kotle a jeden nízkotlaký dvouválcový horizontální parní stroj (o výkonu 2755 ihp), roztáčející jeden lodní šroub. Nejvyšší rychlost dosahovala 13,28 uzlu. Dosah byl 2000 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.
Modernizace
Roku 1880 byla plocha plachet redukována na 1158,6 m2. Výzbroj byla zároveň posílena o čtyři 350mm torpédomety. +more V 90. letech 19. století bylo instalováno šest rychlopalných 4,7cm kanónů, tři 4,7cm revolverové kanóny Hotchkiss a dva pětihlavňové 25mm kanóny Nordenfelt.
Important
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Seznam válečných lodí Rakousko-uherského námořnictva