Cesko.wiki Třída Marcílio Dias
Author
Albert FloresTřída Marcílio Dias byla třída torpédoborců brazilského námořnictva. Konstrukčně vycházela z amerických torpédoborců třídy Mahan. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1943-1972. Všechny byly vyřazeny.
_(52177182249).jpg)
Stavba
Trojice torpédoborců této třídy byla postavena na základě amerického projektu brazilskými loděnicemi Arsenal de Marinha do Rio de Janeiro (Námořní arzenál v Rio de Janeiru) v Rio de Janeiru. Z USA byla rovněž dodána řada klíčových komponentů, například pohonný systém, výzbroj a sonar. +more Stavba proběhla v letech 1937-1943. Původně měly nést pět 127mm kanónů a tři čtyřhlavňové torpédomety, během stavby ale byla tato výzbroj oslabena a naopak posílena protiletadlová výzbroj plavidel.
Jednotky třídy Marcílio Dias:
| wikitable | Jméno | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| Mariz e Barros (D26, ex M1) | 8. května 1937 | 28. +more prosince 1940 | 29. listopadu 1943 | Vyřazen 1966 | |
| Marcílio Dias (D25, ex M2) | 8. května 1937 | 20. července 1940 | 29. listopadu 1943 | Vyřazen 1972 | |
| Greenhalgh (D24, ex M3) | 8. května 1937 | 8. července 1941 | 29. listopadu 1943 | Vyřazen 1966 |
Konstrukce
Mariz e Barros (M1) při spuštění na vodu
_(52177182249).jpg|náhled|vlevo){kind=link}
Výzbroj tvořily čtyři 127mm kanóny Mk 12 v jednohlavňových postaveních, čtyři 40mm kanóny Bofors L/60, čtyři 20mm kanóny Oerlikon L/70 a čtyřhlavňový 533mm torpédomet. Pohonný systém tvořily čtyři kotle Babcock & Wilcox a dvě parní turbíny General Electric o výkonu 42 800 hp, pohánějící dva lodní šrouby. +more Nejvyšší rychlost dosahovala 36,5 uzlů. Dosah byl 6000 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.
Modernizace
Protiponorková výzbroj byla během služby posílena o dva salvové vrhače hlubinných pum Hedgehog umístěné před můstkem. Na torpédoborci Mariz e Barros byl roku 1966 instalován čtyřnásobný protiletadlový raketový komplet Sea Cat. +more Systém nahradil jeden ze 127mm kanónů.