Cesko.wiki Třída Oriani
Author
Albert FloresTřída Oriani byla třída meziválečných torpédoborců italského královského námořnictva. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Účastnily se druhé světové války. Tři z nich byly ve válce potopeny a čtvrtý byl předán Francii jako válečná kořist. Vyřazen byl roku 1954.
Stavba
Tato třída úzce navazovala na předcházející třídu třída Maestrale. Hlavní odlišnost spočívala v silnější výzbroji a výkonnějším pohonném systému. +more Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy, zařazené do služby roku 1937.
Jednotky třídy Oriani:
| wikitable | Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|
| Alfredo Oriani | 1935 | 1936 | červenec 1937 | Po válce předán Francii, do roku 1954 sloužil jako D'Estaing. | |
| Vittorio Alfieri | 1936 | 1936 | prosinec 1937 | Dne 28. +more března 1941 byl potopen v bitvě u Matapanu. | |
| Giosuè Carducci | 1936 | 1936 | listopad 1937 | Dne 28. března 1941 byl potopen v bitvě u Matapanu. | |
| Vincenzo Gioberti | 1936 | 1936 | říjen 1937 | Dne 9. srpna 1943 byl potopen britskou ponorkou HMS Simoom. |
Konstrukce
Výzbroj tvořily čtyři 120mm kanóny ve dvoudělových věžích, čtyři 37mm protiletadlové kanóny, šest 13,2mm kulometů a dva trojhlavňové 533mm torpédomety. K ničení ponorek sloužily dva vrhače hlubinných pum. +more Plavidla rovněž mohla naložit až 56 min. Pohonný systém tvořily tři kotle a dvě sady turbín o výkonu 48 000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 38 uzlů. Dosah byl 2190 námořních mil při rychlosti 18 uzlů.
Modifikace
Na počátku války kulomety nahradilo osm 20mm kanónů. Na přeživších Alfredo Oriani a Vincenzo Gioberti byl později odstraněn jeden torpédomet. +more Naopak výzbroj byla posílena o jeden 120mm kanón, dva 37mm kanóny, čtyři 20mm kanóny a dva vrhače hlubinných pum.
