Třída Oslo
Author
Albert FloresTřída Oslo byla třída fregat Norského královského námořnictva konstrukčně vycházejících z amerických eskortních torpédoborců třídy Dealey. Polovinu nákladů na její stavbu hradily USA. Třída byla v 70. letech 20. století modernizována a od roku 2005 byla postupně nahrazena fregatami třídy Fridtjof Nansen.
Stavba
Celkem bylo norskou loděnicí Marinens Hovedverft v Hortenu postaveno pět jednotek této třídy.
Jednotky třídy Oslo:
wikitable | Jméno | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Oslo (F 300) | 17. ledna 1964 | 29. +more ledna 1966 | Roku 1994 se potopila poté, co kvůli poruše pohonu najela na mělčinu. | |
Bergen (F 301) | 23. srpna 1965 | 15. května 1967 | Vyřazena. | |
Trondheim (F 302) | 4. září 1966 | 2. června 1966 | Vyřazena. | |
Stavanger (F 303) | 4. února 1966 | 1. prosince 1967 | Vyřazena. | |
Narvik (F 304) | 8. ledna 1965 | 30. listopadu 1966 | Vyřazena, muzejní loď. |
Konstrukce
Oslo (F 300) v roce 1971 Stavanger (F 303)
Hlavňovou výzbroj tvořily dva 76mm lodní kanóny ve věži na přídi a jeden 40mm protiletadlový kanón Bofors. K ničení ponorek sloužil šestinásobný salvový vrhač raketových hlubinných pum Kongsberg Terne III. +more V 70. letech byla celá třída modernizována, přičemž její výzbroj doplnil osminásobný vypouštěcí kontejner Mk 29 pro protiletadlové řízené střely RIM-7 Sea Sparrow (celkem neseno 24 střel), čtyři protilodní střely Penguin Mk 1 a dále dva trojhlavňové 324mm torpédomety Mk 32, ze kterých byla vypouštěna lehká protiponorková torpéda Stingray.
Pohonný systém tvořily kotle a parní turbína s převodovkou o výkonu 14 915 kW. Lodní šroub byl jeden. Nejvyšší rychlost dosahovala 25 uzlů.