Cesko.wiki U4 (linka metra v Berlíně)
Author
Albert FloresU4 je linka berlínské U-Bahn. Má pět stanic a je 2,9 km dlouhá. V Berlíně jezdí výhradně ve čtvrti Schöneberg mezi stanicemi Nollendorfplatz a Innsbrucker Platz. Trať nebyla nikdy prodloužena nad svou původní délku a žádné velké modernizace se neplánují. Stejně jako linky U1, U2 a U3 patří mezi linky s úzkým profilem.
Linka byla otevřena v prosinci 1910 na území tehdy samostatného města Schöneberg jako první podzemní linka v Německu. Je však také nejkratší z linek berlínského metra.
.jpg)
Průběh
Trasa U4 začíná pod Else-Lasker-Schüler-Straße na Nollendorfplatzu a zpočátku vede pod Motzstraße jihozápadním směrem na stanici Viktoria-Luise-Platz. Trasa se poté stáčí doleva pod Münchener Straße a pokračuje pod ní do Rosenheimer Straße. +more Odtud vede přes Heilbronner Straße na Bayerischer Platz, kde se od roku 1971 kříží s linkou U7, a dále pod Innsbrucker Straße na Innsbrucker Platz. Od roku 1933 je zde možné přestoupit na okružní S-Bahn.
Barvy a označení
Vzhledem k tomu, že vlaky dnešní linky U4 pokračovaly v letech 1926 až 1954 také na východozápadní výškové trati ve směru Kreuzberg (na Kottbusser Tor nebo Warschauer Straße), dostaly traťové označení B (zpočátku B I, později B II, pak znovu B I, poté B III v květnu 1957) a později i zelenou barva pro identifikaci linky. S přechodem na čísla v roce 1966 obdržela číslo 4 . +more Do roku 1972 byla na mapách sítě tras zobrazena modře. Barva byla toho roku změněna na světle žlutou a o rok později na okrově žlutou pro lepší viditelnost. Od roku 1961 končilo metro na stanici Nollendorfplatz, protože proudění dopravy se posunulo směrem ke stanici Zoologischer Garten a Kurfürstendammu a trasa na Kottbusser Tor nebo Schlesisches Tor již nebyla zapotřebí.
Historie
Bývalá stanice Stadtpark (od roku 1951 Rathaus Schöneberg), kolem roku 1910 +morejpg|náhled'> Vchod do stanice Viktoria-Luise-Platz Město Schöneberg přišlo kvůli svému rozvoji v roce 1903 s myšlenkou na vybudování podzemní dráhy. Proběhla jednání s berlínskou železniční společností. Zájmy společníků se však neshodovaly, protože krátká trasa neslibovala výrazný zisk. Město Schöneberg tedy vzalo věci do svých rukou a naplánovalo první městské metro v Německu. Trasa měla vést z Nollendorfplatzu, kde už stála nadzemní stanice berlínské dráhy, směrem na Hauptstraße na jihu Schönebergu. Nebylo vyloučeno prodloužení na sever a dokonce se uvažovalo o trati k Weißensee. Nejprve však byl naplánován úsek ze stanice Nollendorfplatz přes Viktoria-Luise-Platz, Bayerischer Platz, Stadtpark (od 15. května 1951 Rathaus Schöneberg) a Hauptstraße (od 1. červenec 1933 Innsbrucker Platz).
Stavbou i vybavením byla pověřena firma Siemens & Halske A. G. +more Všechny normy byly přizpůsobeny stávající berlínské nadzemní a podzemní dráze, protože se v budoucnu počítalo s přímým napojením na síť tratí společnosti nadzemní dráhy. Trasa byla proto navržena s ohledem na rozměry a elektrické vybavení berlínské sítě. První slavnostní výkop se odehrál 8. prosince 1908.
Souběžně s výstavbou metra byl založen Rudolph-Wilde-Park, který se v té době jmenoval Stadtpark, stejně jako nádraží. Vzhledem k tomu, že na území parku jsou až 30 metrů hluboké bažinaté slatiny, bylo pro odvodnění a ražby tunelů vytěženo kolem 850 000 m³ zeminy. +more Po dvou letech výstavby byla trasa otevřena 1. prosince 1910. Oslavy však byly velmi skromné, protože největší podporovatel výstavby metra, starosta Rudolph Wilde, zemřel o měsíc dříve.
Vzhledem k tomu, že metro v Schönebergu bylo zpočátku zcela odděleno od ostatní berlínské sítě, musely pro něj být vybudovány zvláštní systémy. To zahrnovalo vlastní vagony, transformovnu a depo s dílnou. +more Mezi oběma stanicemi na Nollendorfplatzu byl vybudován tunel pro pěší jako jediné spojení se sítí berlínského metra.
Přestože developerem a vlastníkem trasy bylo město Schöneberg, převedlo provoz na Berliner Hochbahngesellschaft. Rozdílná vlastnická struktura nebyla pro cestující postřehnutelná, protože den před otevřením byla uzavřena kolektivní smlouva.
Provoz
Stará oznamovací tabule linky 4. +more Linka U4 je jedinou linkou berlínského metra, která o víkendových nocích nenabízí nepřetržitý noční provoz. Nejkratší vlaky, které jezdí na U4, se mohou skládat pouze ze dvou vozů.
Plánování trasy
Dalekosáhlé plány rozšíření z počátků metra již dnes nelze realizovat.
Na severu se však v roce 2000 uvažovalo o prodloužení na Magdeburger Platz. Podle plánu z roku 1995 by měla být pro dlouhodobě plánovanou linku U10 zajištěna varianta přestupu (Genthiner Straße). +more V srpnu 2012 však berlínský senát sdělil, že prodloužení na Magdeburger Platz nepovede k výraznému vylepšení dopravy, a proto prodloužení trasy metra U4 není z pohledu Senátu prioritou.
Prodloužení na jih by bylo možné jen s velkým úsilím díky tunelovému úseku nového dálničního městského okruhu postaveného v 70. letech na Innsbrucker Platz, který je ve stejné výšce. +more Tratě metra U4 by protínaly jak úroveň přechodu pro chodce, tak horní část dálničního tunelu.
Literatura
Friedrich Gerlach: Die elektrische Untergrundbahn der Stadt Schöneberg. In: Zeitschrift für Bauwesen, 61. +more roč. 1911. * Jan Gympel: 100 Jahre Schöneberger U-Bahn, Berlín 2011, ISBN 978-3-940386-01-4 * Reinhard Arf: 100 Jahre Schöneberger U-Bahn. In: Verkehrsgeschichtliche Blätter, roč. 37, 2010, číslo 6 (listopad/prosinec), str. 158-171/38. 2011, číslo 1 (leden/únor), str. 21-23.