U 46

Technology

12 hours ago

Author

U 46 byla německá ponorka typu VIIB postavená před druhou světovou válkou pro německé válečné námořnictvo. Do služby byla zařazena 2. listopadu 1938 pod velením kapitänleutnanta (Kptlt.) Herberta Sohlera.

Konstrukce

Německé ponorce typu VIIB předcházely kratší ponorky typu VIIA. U 46 měla výtlak 753 tun při plavbě na hladině a 857 tun při plavbě pod hladinou. +more Měla délku 66,50 m, šířku 6,20 m, výšku 9,50 m a ponor 4,74 m. Pohon zajišťovaly dva čtyřtaktní šestiválcové diesel motory Germaniawerft F46 o výkonu 2 800 až 3 200 PS při plavbě na hladině a dva elektrické motory BBC GG UB 720/8 s výkonem 750 PS při plavbě pod hladinou. Byla vybavena dvěma hřídeli a dvěma 1,23 m lodními šrouby. U 45 mohla operovat v hloubce až 230 metrů.

U 46 dosáhla maximální rychlosti na hladině 17,9 uzlů (33,2 km/h) a 8 uzlů (15 km/h) při plavbě pod hladinou. Operační dosah činil 90 nm (170 km) při rychlosti čtyř uzlů (7,4 km/h) pod hladinou moře a 8 700 nm (16 100 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h).

Ve výzbroji U 46 bylo pět torpédometů ráže 533 mm (4 na přídi a 1 na zádi), 88 mm námořní rychlopalný kanón SK C/35 a jeden 20 mm protiletadlový kanón.

Posádku tvořilo čtyřicet čtyři až šedesát mužů.

Historie služby

Ponorka U 46 byla objednána v loděnicích Friedrich Krupp Germaniawerft AG v Kielu pod výrobním číslem 582. Výroba byla zahájena 24. +more února 1937 a na vodu byla spuštěna 10. září 1938. Do služby byla zařazena 2. listopadu 1938.

V období od 2. listopadu 1938 do 31. +more srpna 1939 byla zařazena do 7. ponorkové flotily Wegener v Kiel (výcvik). Po reorganizaci flotily byla zařazena od 1. září 1939 do 1. září 1941 jako bojová ponorka 7. ponorkové flotily v Kiel a Saint Nazaire. Od 2. září 1941 do 31. března 1942 sloužila jako školní ponorka u 26. ponorkové flotily v Pilavě. Od 1. dubna 1942 byla přeřazena k 24. ponorkové flotile v Gdaňsku a Memel opět jako výcviková ponorka.

V období 19. srpna 1939 až 1. +more října 1943 ponorka U 46 vyplula na třináct bojových plaveb při nich potopila dvacet čtyři lodí o celkové tonáži 130 962 BRT, z toho dva pomocné křižníky - HMS Carinthia (20 277 BRT) a HMS Dunvegan Castle (15 007 BRT). Poškodila čtyři lodi o celkové tonáži 25 491 BRT. Pro nadměrné opotřebení strojního zařízení byla 1. října 1943 stažena ze služby. Do konce války byla využívána jako stacionární torpédová loď v přístavu Neustadt.

První bojová plavba

Po ukončení výcviku 19. srpna 1939 v 00:00 hodin ponorka U 46 opustila Kiel a vyplula na první bojovou plavbu (před vypuknutím druhé světové války), pod vedením Kptlt. +more Herberta Sohlera a vrátila se zpět do Kielu 15. září 1939. Během dvaceti osmi denní plavby v severní části Atlantském oceánu západně od Irska nebyla potopena ani poškozena žádná nepřátelská plavidla.

Druhá bojová plavba

Dne 3. října 1939 U 46 vyplula ke své druhé bojové plavbě opět pod velením Kptlt. +more Herberta Sohlera a vrátila se 7. listopadu 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu. Při této bojové plavbě byla potopena jedna loď o tonáži 7 028 BRT. Ponorka U 46 se zúčastnila skupinového napadení konvoje HG-3, podle taktiky, kterou vypracoval Karl Dönitz. Později tato taktika byla používána pod názvem vlčí smečky. Na základě zjištění monitoringu a rozkrytí rádiových zpráv německou námořní zpravodajskou službou byla určena předpokládaná trasa konvoje HG-3 na který zaútočila skupina německých ponorek mimo U 46 také U 45, U 42 a U 37. Konvoj HG-3 měl 25 z toho byly potopeny tři lodi.

17. říjen 1939	City of Mandalay	VB	7 028	HG-3	potopena

Třetí bojová plavba

U 46 vyplula z Kielu 19. listopadu 1939 a vrátila se 10. +more ledna 1940. Operační prostor byl západně od Irska v Atlantském oceánu. Byla potopena jedna loď bez ztrát na životech

21. prosinec 1939	Rudolf	Norsko	924		potopena

Čtvrtá bojová plavba

U 46 vyplula z Kielu 29. ledna 1940. +more Krátce na to byla poškozena ledovou krou a byla nucena plout do Helgolandu, kde připlula 1. března 1940. Dne 3. března vyplula na cestu do Wilhelmshavenu kam doplula 5. března 1940.

Pátá bojová plavba

Dne 11. března 1940 vyplula z Wilhelmshavenu a vrátila se 23. +more dubna 1940 do Kielu. Během plavby v oblasti Westfjordu, Ofotfjordu a Tysfjordu nebyly potopeny žádné lodě. Od 22. května 1940 byla provedena výměna velitelů. Novým velitelem se stal kptlt. Engelbert Endrass.

Šestá bojová plavba

Na šestou bojovou plavbu ponorka vyplula 1. června 1940 z přístavu Kiel a vrátila se 1. +more července 1940. Během této 31 denní plavbě byly v Biskajském zálivu a u španělského mysu Finisterre potopeny čtyři lodi o celkové tonáži 15 070 BRT, pomocný křižník HMS Carinthia o tonáži 20 277 BRT a jedna loď o tonáži 8 782 BRT byla poškozena.

6. června 1940	HMS Carinthia	Royal Navy	20 277		potopena
9. června 1940	Margareta	Finsko	2 155		potopena
11. června 1940	Athelprince	VB	8 782	OG-33F	poškozen
12. června 1940	Barbara Marie	VB	4 223	SL-34	potopena
12. června 1940	Willowbank	VB	5 041	SL-34	potopena
17. června 1940	Elips	Řecko	3 651		potopena

Sedmá bojová plavba

Na sedmou bojovou plavbu ponorka U 46 vyplula 8. srpna 1940 Z Kielu a vrátila se 6. +more září 1940 na francouzskou základnu v Lorientu. Operační prostor 34 denní plavby byl v severní části Atlantského oceánu a v Lamanšském průlivu. Dne 3. srpna 1940 ponorku U 46 zaměřila britská ponorka HMS Triad, která se vracela z bojové hlídky severně od Bergenu. Protože neměla dobrou pozici pro provedení torpédového útoku v 22:30 se vynořila a zaútočila na U 46 svým 102 mm (4 palcovým) kanonem. Ponorka U 46 neopětovala protiútok, ale ponořila se. HMS Triad krátce pronásledoval německou ponorku, záhy však ztratil s ní kontakt. Ponorka U 46 vplula 4. srpna 1940 do Bergenu k provedení oprav a vyplula 8. srpna 1940 zpět na moře.

Během sedmé bojové plavby bylo potopeno pět lodí s celkovou tonáží 19 502 BRT a pomocný křižník o tonáži 15 007 BRT. Parník Ville de Hasselt byl už poškozen torpédem ponorky U 38. +more Dne 20. září 1940 byla převelena z ponorkové základny Lorien na ponorkovou základnu Saint Nazaire.

16. srpna 1940	Alcinous	Holandsko	6 189	OB-197	poškozena
20. srpna 1940	Leonidas M. Valmas	Řecko	2 080		potopena
27. srpna 1940	HMS Dunvegan Castle	Royal Navy	15 007	SL-43	potopena
31. srpna 1940	Ville de Hasselt	Belgie	7 461		potopena
2. září 1940	Thornlea	VB	4 251	OB-205	potopena
2. září 1940	Bibury	VB	4 616	OB-205	potopena
4. září 1940	Luimneach	Irsko	1 074		potopena

Osmá bojová plavba

Na osmou bojovou plavbu vyplula U 46 dne 23. září 1940 z ponorkové základny v Saint Nazaire a vrátila se 29. +more září 1940 zpět. Operační prostor byl v severní části Atlantského oceánu a v Biskajském zálivu. Během osmé bojové plavby potopila U-46 dvě lodě o celkové tonáži 3 921 BRT.

26. září 1940	Coast Wings	VB	862	OG-43	potopena
Siljan	Švédsko	3 058		potopena

Devátá bojová plavba

Na devátou bojovou plavbu ponorka U 46 vyplula 13. října 1940 z ponorkové základny Saint Nazaire a vrátila se 29. +more října 1940 do Kielu. V průběhu bojové plavby napadla lodi z konvoje SC-7 a HX-79, potopila pět lodí o celkové tonáži 22 966 BRT a poškodila britský parník Wandby o tonáži 4 947 BRT. Dne 25. října byla objevena a atakována třemi letadly Lockheed Hudson z 233. perutě RAF, při útoku byl smrtelně zraněn jeden člen posádky.

18. října 1940	Beatus	VB	4885	SC-7	potopena
18. října 1940	Convallaria	Švédsko	1 996	SC-7	potopena
18. října 1940	Gunborg	Švédsko	1 572	SC-7	potopena
19. října 1940	Ruperra	VB	4 548	HX-79	potopena
20. října1940	Janus	Švédsko	9 965	HX-79	potopena

Desátá bojová plavba

Na desátou bojovou plavbu ponorka U 46 vyplula z Kielu 12. února 1941 a 4. +more března 1941 připlula do ponorkové základny v Saint Nazaire. Během bojové plavby v severním Atlantském oceánu nepotopila ani nepoškodila žádnou loď.

Jedenáctá bojová plavba

Na jedáctou bojovou plavbu ponorka U 46 vyplula 15. března 1941 z ponorkové základny Saint Nazaire a vrátila zpět 10. +more dubna 1941. Operační prostor byl západně od Irska. V průběhu bojové plavby byly potopeny tři lodi o celkové tonáži 17 465 BRT a loď Alderpool (4 313 BRT) byla poškozena a 3. dubna 1941 potopena ponorkou U 73.

29. března 1941	Liguria	Švédsko	1 751	OB-302	potopena
31. března 1941	Castor	Švédsko	8 714		potopena
2. dubna 1941	British Reliance	VB	7 000	SC-26	potopena
3. dubna 1941	Alderpool	VB	4 313	SC-26	poškozena

Dvanáctá bojová plavba

Na dvanáctou bojovou plavbu ponorka U 46 vyplula 15. května 1941 z ponorkové základny v Saint Nazaire a vrátila se zpět 13. +more června 1941. Operačním prostorem byl severní Atlantský oceán. V průběhu bojové plavby byly potopeny dvě lodi o celkové tonáži 10 893 BRT a jedna loď poškozena.

8. června 1941	Ensis	VB	6 207		poškozena
8. června 1941	Trevarrack	VB	5 270	OB-329	potopena
9. června 1941	Phidias	VB	5 623	OB-330	potopena

Třináctá bojová plavba

Na třináctou bojovou plavbu ponorka U 46 vyplula 26. července 1941 z ponorkové základny v Saint Nazaire a 26. +more srpna 1941 připlula do přístavu v Kiel. Během bojové plavby v severním Atlantském oceánu nepotopila ani nepoškodila žádnou loď.

Další služba

Od 2. září 1941 byla převelena k 26. +more ponorkové flotile v Pilavě, kde byla využívána jako výcviková ponorka. Od 1. dubna 1942 byla přeřazena k 24. ponorkové flotile v Gdaňsku a Memel opět jako výcviková ponorka. Pro značné opotřebení byla 1. října 1943 vyřazena z provozu.