U 48
Author
Albert FloresU 48 byla německá ponorka typu VIIB postavená před druhou světovou válkou pro německé válečné námořnictvo. Do služby byla zařazena 22. dubna 1938 pod velením kapitänleutnanta (Kptlt.) Herberta Schultze.
Konstrukce
Německé ponorce typu VIIB předcházely kratší ponorky typu VIIA. U 48 měla výtlak 753 tun při plavbě na hladině a 857 tun při plavbě pod hladinou. +more Měla délku 66,50 m, šířku 6,20 m, výšku 9,50 m a ponor 4,74 m. Pohon zajišťovaly dva čtyřtaktní šestiválcové diesel motory Germaniawerft F46 o výkonu 2 800 až 3 200 PS při plavbě na hladině a dva elektrické motory AEG GU 460/8-276 s výkonem 750 PS při plavbě pod hladinou. Byla vybavena dvěma hřídeli a dvěma 1,23 m lodními šrouby. U 48 mohla operovat v hloubce až 230 metrů.
U 48 dosáhla maximální rychlosti na hladině 17,9 uzlů (33,2 km/h) a 8 uzlů (15 km/h) při plavbě pod hladinou. Operační dosah činil 90 nm (170 km) při rychlosti čtyř uzlů (7,4 km/h) pod hladinou moře a 8 700 nm (16 100 km) při rychlosti 10 uzlů (19 km/h).
Ve výzbroji U 48 bylo pět torpédometů ráže 533 mm (4 na přídi a 1 na zádi), námořní rychlopalný kanón 8,8 cm SK C/35 a jeden 20 mm protiletadlový kanón.
Posádku tvořilo čtyřicet čtyři až šedesát mužů.
Historie služby
Ponorka U 48 byla objednána 21. listopadu 1936 v loděnicích Friedrich Krupp Germaniawerft AG v Kielu pod výrobním číslem 583. +more Výroba byla zahájena 10. března 1937 a na vodu byla spuštěna 8. března 1938. Do služby byla zařazena 22. dubna 1939.
V období od 2. listopadu 1938 do 31. +more srpna 1939 byla zařazena do 7. ponorkové flotily Wegener v Kiel (výcvik). Po reorganizaci flotily byla zařazena od 1. září 1939 do 1. září 1941 jako bojová ponorka 7. ponorkové flotily v Kielu a Saint Nazaire. Od 2. září 1941 do 31. března 1942 sloužila jako školní ponorka u 26. ponorkové flotily v Pilavě. Od 1. dubna 1942 byla přeřazena k 24. ponorkové flotile v Gdaňsku a Memel opět jako výcviková ponorka .
V období 19. srpna 1939 až 1. +more září 1941 ponorka U 48 vyplula na dvanáct bojových plaveb při nich potopila padesát dva lodí o celkové tonáži 307 935 BRT, z toho dělovou šalupu - HMS Dundee (1060 BRT) a poškodila tři lodě o celkové tonáži 20 480 BRT. Pro nadměrné opotřebení strojního zařízení byla 22. června 1941 stažena ze služby.
První bojová plavba
Po ukončení výcviku 19. srpna 1939 v 00:00 hodin ponorka U 48 opustila Kiel a vyplula na první bojovou plavbu (před vypuknutím druhé světové války), pod vedením Kptlt. +more Herberta Schultze a vrátila se zpět do Kielu 17. září 1939. Během třiceti denní bojové plavby v severní části Atlantském oceánu jihozápadně od Irska a skály Rockall potopila tři lodě o celkové tonáži 14 777 BRT.
Dva dny poté, co Británie a Francie vyhlásily Německu válku, potopila první loď SS Royal Sceptre o tonáži 4853 BRT. Na obchodní loď zaútočila palubním dělem. +more Posádka opustila loď na záchranných člunech. Následně zadržela ponorka U-48 obchodní loď SS Browning. Posádce, která opustila loď v záchranných člunech, Kptlt. Herbert Schultze nařídil vrátit se zpět na loď a vyzvednout posádku z lodi SS Royal Sceptre. Protože SS Browning byl na cestě do Brazílie, nebylo hned možné zjistit, zda se posádky zachránily. Winston Churchill, v té době první lord admirality, předpokládal nejhorší, že posádka a šedesát cestujících bylo ztraceno. Prohlásil, že potopení je odporný akt bestiálního pirátství na volném moři
. 5. září 1939 Royal Sceptre VB 4 853 potopena 8. září 1939 Winkleigh VB 5 055 potopena 11. září 1939 Firby VB 4 869 potopena
Druhá bojová plavba
Dne 4. října 1939 U 48 vyplula ke své druhé bojové plavbě opět pod velením Kptlt. +more Herberta Schultze a vrátila se 25. října 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu. Při této bojové plavbě potopila pět lodí o tonáži 37 153 BRT. Ponorka U 48 dne 14. října zaútočila na britský parník Rockpool z palubních zbraní. Parník opětoval palbu a ponorka se stáhla a ponořila. Po opětovném vynoření se znovu pokusila potopit parník, ale zasáhl spojenecký torpédoborec a U 48 se znovu ponořila a opustila oblast boje.
. 12. října 1939 Emile Miguet Francie 14 115 KJ-2 potopena 13. října 1939 Heronspool VB 5 202 OB-17 potopena 13. října 1939 Louisiane Francie 6 903 OB-3 potopena 14. října 1939 Sneaton VB 3 677 potopena 17. října 1939 Clan Chisholm VB 7 256 HG-3 potopena
Třetí bojová plavba
U 48 vyplula z Kielu 20. listopadu 1939 a vrátila se 20. +more prosince 1939. Operační prostor byl v severní části Atlantském oceánu, u Orknejí a západně od Lamanšského průlivu. Během této bojové operace byly potopeny čtyři lodě o celkové tonáži 25 638 BRT.
. 26. listopad 1939 Gustaf E. Reuter Švédsko 6 336 potopena 8. prosince 1939 Brandon VB 6 668 OB-48 potopena 9. prosince 1939 San Alberto VB 7 397 OB-48 poškozena U 48, potopena HMS Mackay 15. prosinec 1939 Germaine Řecko 5217 potopena
Čtvrtá bojová plavba
U 48 vyplula z Kielu 24. ledna 1940 a vrátila se 26. +more února 1940. Operační prostor byl v severním Atlantiku. V prostoru St. Abb's Head položila mnoho min, ale bez účinku. Během této dvaceti osmi denní plavby byly potopeny čtyři lodě s celkovým výtlakem 31 526 BRT.
. 10. února 1940 Burgerdijk Nizozemsko 6 853 potopena 14. února 1940 Sultan Star VB 12 306 15. února 1940 Den Haag Nizozemsko 8 971 17. února 1940 Wilja Finsko 3 396
Pátá bojová plavba
Dne 3. dubna 1940 vyplula z Kielu a vrátila se 20. +more dubna 1940 do Kielu. Během 18 denní plavby podél norského pobřeží v oblasti Westfjordu, Ofotfjordu a Tysfjordu nebyly potopeny žádné lodě. Dne 13. dubna byla ponorka atakována hlubinnými náložemi HMS Waspite, ale podařilo se ji uniknout s menším poškozením.
Šestá bojová plavba
Na šestou bojovou plavbu ponorka vyplula 26. května 1940 z přístavu Kiel pod velením Kkpt. +more Hanse Rudolfa Rösinga a vrátila se zpět 29. června 1940. Operační prostor byl v severním Atlantiku, západně od Biskajského zálivu a u mysu Finisterre, kde se formovaly vlčí smečky k zachycení konvoje a RMS Qeen Mary, která převážela 25 000 australských vojáků do Británie. Předčasným útokem na lodě v okolí ponorky na sebe upozornily a konvoj změnil směr plavby a vyhnul se vlčí smečce. Dne 19. června byl napaden konvoj HG-34 a U 48 potopila tři lodě. Z rozptýleného konvoje HX-49 potopila jednu loď. K doplnění byla využívána nová tankovací základna v norském Tronheimu.
Během této 35 denní plavby bylo v potopeno sedm lodí o celkové tonáži 31 533 BRT a jedna loď (5782 BRT) byla poškozena.
5. +more června 1940 | Stancor | VB | 798 | potopena | ||
---|---|---|---|---|---|---|
7. června 1940 | Frances Massey | VB | 4 212 | potopena | ||
7. června 1940 | Eros | VB | 8 782 | poškozen | ||
11. června 1940 | Violando N. Goulandris | Řecko | 4 223 | potopena | ||
19. června 1940 | Tudor | Norsko | 6 607 | HG-34F | potopena | |
19. června 1940 | Baron Loudoun | VB | 3 164 | HG-34F | potopena | |
19. června 1940 | British Monarch | VB | 5 661 | HG-34F | potopena | |
20. června 1940 | Moordrecht | Nizozemsko | 7 493 | HX-49 | potopena |
Sedmá bojová plavba
Na sedmou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 7. srpna 1940 z Kielu pod velením Kkpt. +more Hanse Rudolfa Rösinga a vrátila se 28. srpna 1940 na francouzskou ponorkovou základnu Lorien.
Operační prostor 22 denní plavby byl v severní části Atlantského oceánu a v Severním průlivu. V časných ranních hodinách 25. +more srpna 1940 U 48 poté co zaútočila na dvě lodi z konvoje HX-65A byla atakována HMS Godieta hlubinnými náložemi. Ponorka se úspěšně vyhnula útoku a bez újmy unikla.
Během sedmé bojové plavby bylo potopeno pět lodí s celkovou tonáží 29 161 BRT
16. srpna 1940 | Hedrun | Švédsko | 2 325 | OB-197 | potopena | |
---|---|---|---|---|---|---|
19. +more srpna 1940 | Ville de Gand | Belgie | 7 590 | potopena | ||
24. srpna 1940 | La Brea | VB | 6 665 | HX-65 | potopena | |
25. srpna 1940 | Athelcrest | VB | 6 825 | HX-65A | potopena | |
25. srpna 1940 | Empire Merlin | VB | 5 763 | HX-65A | potopena |
Osmá bojová plavba
Na osmou bojovou plavbu vyplula U 48 dne 8. září 1940 z ponorkové základny v Lorien pod velením Kptlt. Heinricha Bleichrodta a vrátila se 25. září 1940 zpět do Lorien.
Operační prostor byl v severní části Atlantského oceánu, západně od Hebrid a Severního průlivu. Ponorka napadla 15. +more září 1940 konvoj SC-3 se 47 loďmi, kterou chránil jediný torpédoborec HMS Dundee. Během osmé bojové plavby U 48 potopila HMS Dundee, šest lodí o celkové tonáži 33 358 BRT a poškodila dvě lodě o celkové tonáži 6 916 BRT.
Svět šokovala zpráva potopením lodi City of Benares 18. září 1940, která také evakuovala 90 děti z Liverpoolu do Québecku a Montrealu. +more Z 406 pasažérů a členů posádky bylo zachráněno 158 osob, z toho pouze 13 dětí. Touto tragickou událostí byl ukončen program evakuace dětí do zahraničí.
. 15. září 1940 HMS Dundee VB 1 060 SC-3 potopena 15. září 1940 Alexandros Řecko 3 058 SC-3 potopena 15. září 1940 Kenordoc VB 1 780 CS-3 poškozena, potopena U 99 15. září 1940 Empire Volunteer VB 5 319 SC-3 potopena 18. září 1940 City of Benares VB 11 081 OB-213 potopena 18. září 1940 Marina VB 5 088 OB-213 potopena 18. září 1940 Magdalena VB 3 118 SC-3 potopena 21. září 1940 Blairangus VB 4 409 HX-72 potopena 21. září 1940 Broompark VB 5 136 HX-72 poškozena
Devátá bojová plavba
Na devátou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 5. října 1940 z ponorkové základny Lorien pod velením Kptlt. Heinricha Bleichrodta a vrátila se 27. října 1940 do Kielu.
Operační prostor byl v severním Atlantském oceánu, v oblasti Severního průlivu a skaliska Rockall. Během této bojové plavby bylo potopeno sedm lodí o celkové tonáži 43 106 BRT. +more
. 11. října 1940 Brandanger Norsko 4 624 HX-77 potopena 11. října 1940 Port Gisborne VB 1 996 HX-77 potopena 12. října 1940 Davanger Norsko 7 102 HX-77 potopena 17. října 1940 Scoresby VB 3 843 SC-7 potopena 17. října 1940 Languedoc VB 9 512 SC-7 potopena 18. října 1940 Sandsend VB 3 612 OB-22 potopena 20. října 1940 Shirak VB 6 023 HX-79 poškozena U 47 a potopena U 48
Desátá bojová plavba
Na desátou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 20. ledna 1941 z Kielu pod velením Kptlt. +more Herberta Schultze a 27. února 1941 připlula do ponorkové základny v Saint Nazaire.
Operační prostor byl v severního Atlantského oceánu, v oblasti západně od Severního průlivu a Irska. Během plavby byly potopeny dvě lodě o celkové tonáži 8640 BRT. +more
. 01. února 1941 Nicolas Angelos Řecko 4 351 OB-279 potopena 24. února 1941 Nailsea Lass VB 4 289 SLS-64 potopena
Jedenáctá bojová plavba
Na jedenáctou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 17. března 1941 z ponorkové základny Saint Nazaire pod velením Kptlt. Herberta Schultze a vrátila zpět 8. dubna 1941 na stejnou základnu.
Operační prostor byl západně od Irska. V průběhu bojové plavby byly potopeny čtyři lodě o celkové tonáži 22 989 BRT.
Dne 22. března 1941 byla U 48 napadena hloubkovými náložemi a lehce poškozena.
Dne 29. března 1941 při nočním útoku na konvoj HX-115 na ponorku vystřelilo několik obchodních lodí a britský parník Oakworth se pokusil najet na ponorku, které se podařilo uniknout bez poškození i před útokem posil, které dorazily ráno.
Při útoku 29. března 1941 byla) poškozena loď Hylton (5 197 BRT. +more Její posádka se zachránila na jediném záchranném člunu, byla objevena a vyzvednuta korvetou HMS Dianella. Vrak byl potopen dělostřeleckou palbou HMS Venomous.
Dne 2. dubna 1941 byla ponorka poškozena výbuchem potápějící se lodi Beaverdale a byla nucena se vrátit na ponorkovou základnu. +more
. 29. března 1941 Hylton VB 5 197 HX-115 potopena 29. března 1941 Germanic VB 5,352 HX-115 potopena 29. března 1941 Limbourg Belgie 2,483 HX-115 potopena 2. dubna 1941 Beaverdale VB 9,957 potopena
Dvanáctá bojová plavba
Na dvanáctou bojovou plavbu ponorka U 48 vyplula 22. května 1941 z ponorkové základny Saint Nazaire pod velením Kptlt. +more Herberta Schultze a vrátila se 17. června 1941 na základnu v Bergenu. V průběhu bojové plavby se zúčastnila v době od 2. června do 8. června 1941 vlčí smečky West ve střední části Atlantiku.
Z Bergenu U 48 vyplula 19. června 1941 a na základnu v Kielu doplula 21. června 1941. 3. června 1941 Inversuir VB 9 456 OB-327 poškozena, potopena U 75 5. června 1941 Wellfield VB 6 054 OB-328 potopena 6. června 1941 Tregarthen VB 5 201 OB-329 potopena 8. června 1941 Pendrecht Nizozemsko 10 746 OB-329 potopena 12. června 1941 Empire Dew VB 7 005 OG-64 potopena
Zánik
Po vyřazení z bojové služby v roce 1941 byla U 48 přeřazena k výcvikové flotile v Baltském moři. Po operaci Barbarossa nebyla, jako její současníci, použita proti sovětským cílům pro značné opotřebení. +more Až do 31. října 1943 byla používána jako školní loď. Po vyřazení z provozu 25. září 1943 kotvila v přístavu Neustad (Holštýn).
Na konci války 3. května 1945 v rámci Regenbogen-Befehl byla potopena vlastní posádkou v Lubecké zátoce poblíž města Lubek.
Vlčí smečky
Rösing (12.-15. června 1940) * West (2.-8. června 1941)
Velitelé
22. dubna 1939 - 20. +more května 1940 - Kptlt. Herbert Schultze * 21. května 1940 - 03. září 1940 - Kkpt. Hans-Rudolf Rösing * 04. září 1940 - 16. prosinec 1940 - Kptlt. Heinrich Bleichrodt * 17. prosinec 1940 - 27. červenec 1941 - Kptlt. Herbert Schultze * . červenec 1941 - 25. září 1942 - Oblt. Siegfried Atzinger * 26. září 1942 - . říjen 1943 - Oblt. Diether Todenhagen.
Kptlt. - Kapitänleutnant (námořní kapitán), Oblt - Oberleutnant zur See (námořní poručík, Lt - Leutnant zur See (námořní podporučík), Kkpt - Korvettenkapitän (korvetní kapitán)