Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska (1893–1945)

Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska (1893-1945) zanikly nejpozději během války nebo v roce 1945 v souvislosti s hromadným vyhnáním německy hovořících spoluobčanů z českých zemí. Židovští umělci, kteří se hlásili k německé národnosti byli nuceni uprchnout před rokem 1939.

Vymezení pojmu

Jedná se o skupiny, které lze zahrnout do obecnější kategorie německojazyčné kultury na území dnešních Čech, Moravy a Slezska, ve které se prolínaly vlivy českého, německého, rakouského, ale též širšího evropského, zejména francouzského a italského kulturního prostředí.

Obtíže s terminologickým vymezením vyplývají z několika skutečností. Důsledné oddělení institucí na národnostním principu koncem 19. +more století (Univerzita, Akademie, Krasoumná jednota) se po vzniku Československa roku 1918 změnilo v neprospěch německy hovořící části obyvatelstva. Praha se stala kosmopolitní, německé jádro Brna prošlo radikální proměnou. Převaha německy hovořícího obyvatelstva přetrvávala v Sudetech (Sudetenland), Německých Čechách (Deutschböhmen), na Německé Jižní Moravě (Deutsch-Südmähren), v Šumavské župě (Böhmerwaldgau) a oddělených ostrovech a výběžcích jako bylo Hřebečsko (Schönhengstgau). V těchto regionálních centrech vznikalo „německočeské umění“ a regionální německo-české spolky výtvarníků. Z hlediska územního členění je tento pojem nepřesný, protože zahrnuje i německo-moravské (deutschmährich) a německo-slezské (deutschschlesisch) umělce. Výjimkou je Metznerbund, který měl ambici stát se nejdůležitějším uměleckým uskupením českých Němců a měl své regionální pobočky.

Z národnostního hlediska pojem nerozlišuje v českých zemích narozené nebo žijící Rakušany, Němce nebo německy mluvící obyvatele židovského původu.

Mezi členy spolků zahrnuje i ty umělce, kteří se na tomto území narodili a později působili v zahraničí nebo výtvarníky narozené v okolních německojazyčných zemích (Německo, Rakousko..), kteří se účastnili společných výstav.

Historické souvislosti

Podle Janištinové, představuje meziválečné německé malířství v Čechách dosti uzavřenou nebo dokonce izolovanou enklávu, která se snažila o udržení německé kulturní svébytnosti. Umělecky se německá tradice projevovala v oblibě historismů odvozovaných z naturalistického stylu německé pozdní gotiky, symbolů, ve spiritualizaci námětů a ideologizaci. +more Vymezení vůči akademismu a antiklasicismus se spíše než moderní formou projevovalo expresivitou, psychologizací, nadsázkou a zálibou ve fantasknu. Do dění na umělecké scéně negativně zasáhla hospodářská krize počátkem 30. let, obavy z politického vývoje v Německu a Mnichovská dohoda v roce 1938.

V roce 1930 bylo v Praze shromáždění všech německočeských spolků a pod tlakem hospodářské krize byl v roce 1931 po německém vzoru založen Říšský svaz německých výtvarných umělců v České republice (Reichsverband deutscher bildender Künstler in der Tschechoslowakischen Republik). Jeho posláním byla finanční podpora a důchodové zabezpečení umělců. +more Poté, co Reichsverband podlehl roku 1935 vlivu nacionálně-socialistické politiky, vystoupily z něj Metznerbund, Prager Secession a Verband deutscher Graphiker.

Praha se ve 30. letech stala významným intelektuálním a uměleckým centrem, kde po roce 1933 dále vycházely v Německu a Rakousku zakázané časopisy a nalezla zde azyl část levicově orientovaných umělců.

Metznerbund někteří členové opustili, ale spolek byl činný i za války a podílel se na kulturní a umělecké propagandě v duchu národně-socialistického umění.

Seznam spolků podle místa a data založení

Čechy

Verein deutscher bildender Künstler in Böhmen (Spolek německých výtvarných umělců v Čechách) (1893-. ) * Deutschböhmischer Künstlerbund (Německočeský umělecký svaz) (1908-. +more) * Metznerbund (1920-1944) * Die Pilger (Poutníci) (1920-1923) * Oktobergruppe (1922-1927) * Verein deutscher Malerinnen Prag (pražská pobočka Spolku německých umělkyň)(1921-1937) * Junge Kunst (1927-1928) * Prager Secession (1928-1937) * Oskar Kokoshka-Bund (1937-1938).

Morava

Mährischer Kunstverein (Moravský umělecký spolek), (1882-1944) - obdoba české Krasoumné jednoty zahrnoval: * Vereinigung deutsch-mährischer bildender Künstler (Sdružení německo-moravských výtvarných umělců na Moravě) (1909-1914) * Gesellschaft der Kunstfreunde in Olmütz (Společnost přátel umění v Olomouci) * Mährischer Künstlerbund (Moravský svaz umělců) (1913-1918) * Vereinigung deutsch-mährischer bildender Künstler Mährens und Schlesiens (Sdružení německo-moravských výtvarných umělců na Moravě a ve Slezsku) (1914-1921) * Die Juryfreien (Bez komise), Brno (1919-1923) * Künstlerbund Mährische „Scholle“ (1921-1922), později jako: * Vereinigung deutscher bildender Künstler Mährens und Schlesiens “Scholle” (1922-1937)

Slezsko a Ostravsko

Kunstring (Kruh umění, Moravská Ostrava) (1925-1939, oficiálně až 1945) * Vereinigung bildender Künstler Schlesiens (Společenství výtvarných umělců Slezska) ( * Vereinigung bildender Künstler Schlesiens Troppau (Společenství výtvarných umělců Slezska v Opavě) (1919-. ) * Freie Vereinigung bildender Künstler Schlesiens (Volné společenství výtvarných umělců ve Slezsku) (1926-1943. +more).

Místní sdružení

Künstlerbund Niederland Šluknovský výběžek (1920-1930) později s novým názvem * Gaubildungsverband Niederland (Župní vzdělávací svaz Nizozemska) (1930-. ) * Thomabund, Vereinigung deutscher Kunstfreunde in Böhmisch Kamnitz (Thomabund, sdružení německých přátel umění v České Kamenici) (. +more-1930) * Die Woge Liberec (Vlna) (1924) * Die Gemainschaft, Verband der Kunstfreunde Ústí nad Labem (Společenství, Svaz přátel umění) (1921), pravděp. předchůdcem * Verein für Kunstpflege (Umělecký okrašlovací spolek) * Ring - verband akademischer Graphiker Ústí nad Labem (Kruh - Svaz akademických grafiků) (1928-. ) * Olsabund Těšín (Svaz Olše) (. ) * Mai-gruppe, Karlovy Vary (Skupina Květen) (. ).

Odkazy

Reference

Literatura

Habánová A (ed. ), 2013, Mladí lvi v kleci, OG Liberec, GVU Cheb, Nakl. +more Arbor vitae, Řevnice, (Arbor vitae), (OGL) * Habán I, 2012, Fenomén německo-českého výtvarného umění 20. století (Die Pilger, Junge Kunst, Prager Secession. Pražská scéna a paralelní centra německy hovořících umělců v meziválečném Československu, Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno * Habánová A, 2012, Liberec jako centrum německo-českého výtvarného umění v první polovině 20. století. Disertační práce, SDU, FF MUNI, Brno * Rousová H (ed. ), 1994, Mezery v historii 1890-1938: polemický duch střední Evropy, Češi, Němci, Židé, kat. 142 s. , GHMP, NG, Praha.

Externí odkazy

[url=http://nemeckoceskeumeni. cz/cz/. +morepage=onas]Webové stránky Německočeské umění/Deutschböhmische Kunst[/url] * [url=http://is. muni. cz/th/10883/ff_d/]Ivo Habán 2012, text disertační práce FF MUNI[/url] * [url=http://is. muni. cz/th/344573/ff_d/. furl=%2Fth%2F344573%2Fff_d%2F;so=nx;lang=cs]Anna Habánová, 2012, text disertační práce FF MUNI[/url] * [url=http://encyklopedie. brna. cz/home-mmb/. acc=profil_udalosti&load=1856]Založení spolku Mährischer Kunstverein v Brně[/url].

Kategorie:Umělecké spolky v Československu Kategorie:Umělecké spolky v Česku Kategorie:Výtvarné umění