Univerzita Karlova

Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) je nejstarší a největší česká vysoká škola. Je hodnocena jako nejlepší vysoká škola v České republice a jedna z 1% nejlepších univerzit světa. Založil ji roku 1348 český král Karel IV., po němž je pojmenována.

Univerzita Karlova je jednou z nejstarších evropských univerzit, konkrétně je nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. Univerzita byla nejprve podřízena panovníkům českých zemí, teprve později státu. +more Ve dvacátém století zažila značný rozkvět, který byl ale negativně ovlivněn nacistickou okupací a komunistickým režimem. Právě studenti Univerzity Karlovy pak sehráli důležitou roli při Sametové revoluci, jež vedla k pádu komunistického režimu a následnému vytváření demokratického státu.

Univerzitu Karlovu tvoří 17 fakult, 4 vysokoškolské ústavy, 4 účelová zařízení a 5 dalších specializovaných pracovišť. Univerzita nesídlí v jednom kampusu, většina jejích součástí je umístěna v různých částech Prahy, pouze tři fakulty se nachází v jiných městech a to Lékařská fakulta v Plzni, Lékařská fakulta v Hradci Králové a Farmaceutická fakulta v Hradci Králové. +more Kromě českých studentů na ní studuje také řada zahraničních. Její absolventi dosahují nejvyšší uplatnitelnosti na trhu práce z českých vysokých škol. Univerzita poskytuje sociální a ubytovací stipendia a podporu studentům se speciálními potřebami, stejně jako možnost ubytování a stravování ve svých zařízeních, aby zpřístupnila studium i studentům se znevýhodněním.

Univerzita Karlova se od svého založení podílí na formování českého sociálního a kulturního života. Z jejích absolventů se rekrutují přední osobnosti kultury, byznysu i politiky. +more Řada jejích absolventů uspěla i v globálním měřítku a dosáhla vědecké excelence. Vystudovali ji například nositelé Nobelových cen jako biochemik Carl Ferdinand Cori, biochemička Gerty Coriová či chemik Jaroslav Heyrovský, slavní spisovatelé jako Karel Čapek či Franz Kafka i politici jako český prezident Edvard Beneš, popř. první předseda vlády Československa Karel Kramář, působil na ní také zakladatel Československé republiky a její první prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Historie

+more8|Socha_Karel_IV. |Karla_IV. _ve_Velká_aula_Karolina|Velké_aule_Karolinum'>Karolina 430x430bod.

Středověká, stavovská a jezuitská univerzita

243x243px Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) +more'>Klementa VI. , potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349. Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské.

Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé v té době rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, dále Jihoslovany a obyvatele Uher. +more Bavorský zahrnoval Rakušany, Šváby, obyvatele Frank i Porýní, polský Slezany, Poláky a Rusy, saský obyvatele Míšeňska, Durynska, Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili 16-20 % z celkového počtu studentů.

Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysá stavba Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král +more'>Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů, z nichž část se rozhodla založit univerzitu v Lipsku. Tímto odchodem došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.

Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. +more V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 císař Ferdinand III. prosadil dohodu všech stran o vytvoření jedné univerzity Karlo-Ferdinandovy se čtyřmi fakultami, přičemž fakulta filosofická a teologická zůstala ve správě jezuitů, arcibiskup byl potvrzen ve funkci kancléře, kterou však v praxi obvykle vykonával rektor.

Osvícenský absolutismus

Ve sporech mezi arcibiskupem a císařem byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. +more Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala místo latiny němčina. Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Lev Thun-Hohenštejn novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého von Humboldtova vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině 19. století ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou. Počty studentů pak rychle rostly a čeští studenti měli brzy početní převahu; obě univerzity získaly řadu nových budov. Na německé univerzitě působili například vědci Ernst Mach, Christian Doppler a Albert Einstein, nebo pozdější rakouský politik Anton Rintelen, na české také pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Československá republika

Po pádu Rakousko-Uherska a založení Československa rozhodl Československý parlament zákonem z roku 1920 (tzv. lex Mareš), že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. +more V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu pražská německá univerzita do značné míry přiklonila. Po obsazení Československa a studentských manifestacích roku 1939 byly české vysoké školy „dočasně“ uzavřeny a majetek UK převzala univerzita německá.

Po roce 1945

V roce 1945 byla německá univerzita zrušena a její majetek převzala UK, řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. +more Radikální reformy ministra Zdeňka Nejedlého roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Věda a výzkum byly z velké části převedeny do Akademie věd. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta technické a jaderné fyziky (1955). Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Některé obory si přesto udržely jistou úroveň i prestiž.

Po tzv. „sametové revoluci“ v r. +more 1989, o niž se přičinili i pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže se řada fakult začala potýkat s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se začal klást na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (více než třetina připadla na Akademii věd ČR, zbytek na všechny ostatní vysoké školy v ČR).

Podle přílohy zákona č. 172/1990 Sb. +more se univerzita od roku 1990 nazývala „Univerzita Karlova v Praze“, příloha zákona č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdila. V roce 2009 se ale objevily snahy o návrat k názvu bez dodatku označujícího její sídelní město, jak bylo určeno už zákonem o poměru pražských univerzit z roku 1920. Ovšem až v roce 2016 byl zákon o vysokých školách novelizován tak, že název školy se skutečně od září téhož roku změnil pouze na „Univerzita Karlova“ bez dodatku označujícího její sídlo.

Po roce 2000

K 31. prosinci 2009 studovalo na UK již 52 842 studentů v 625 studijních oborech, z toho 7972 doktorských studentů a přes 7 tisíc cizinců. +more V tomtéž roce 2009 dostala UK 61 621 přihlášek ke studiu a přijala 18 020 nových studentů. Nezaměstnanost jejích absolventů byla 1,6 %, což je (spolu s VŠE Praha) nejnižší hodnota v ČR. V rámci programu Erasmus vycestovalo na semestr 1858 a přicestovalo 1759 studentů. V placených kurzech celoživotního vzdělávání studovalo 16 555, na Univerzitě třetího věku 4574 zájemců. Z celkem 12 474 zaměstnanců bylo asi 640 profesorů, přes 1000 docentů, 1500 vědeckých pracovníků a přes 4600 asistentů a lektorů. Rozpočet univerzity činil v roce 2009 již přes 8 mld. Kč, z toho téměř 2,5 mld. jsou vlastní příjmy (mimo státní rozpočet), v roce 2018 to bylo 10,675 Budova Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy mld. Kč.

Také v oblasti vědy a výzkumu zaujímá UK významné místo nejen v rámci České republiky. Na produkci mezinárodně hodnocených - hlavně přírodovědeckých a medicínských - publikací (WoS) se UK podílí 30 % z celé produkce ČR, mezinárodní bibliometrický h-index vzrostl na 42 a je nejvyšší v ČR. +more V mezinárodních žebříčcích (Shanghai University, Times HE Supplement), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy a anglicky mluvící země, se umisťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě mezi prvními 500, a to někde kolem 250. místa.

Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu podpůrných služeb, mezi které patří ubytování, stravování (Koleje a menzy, KaM), vydavatelská činnost (nakladatelství Karolinum) a knihovny. Celkový knihovní fond činí přes 4,66 mil. +more svazků. 17 fakult UK pak připravuje odborníky pro širokou oblast: * humanitních a společenských věd včetně učitelství, práva, filologie a překladatelství, žurnalistika a knihovnictví, teologie a věd o umění, * přírodních věd, včetně matematiky a informatiky, * lékařských věd, včetně zdravotnictví a farmacie, * sportu. V řadě oborů je Univerzita Karlova jedinou vysokou školou v ČR, která dané vzdělání nabízí.

Kultura, sport, spolky

Na univerzitě působí desítky studentských organizací. Při univerzitě působí tři hudební sbory: Sbor Univerzity Karlovy, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy a Smíšený pěvecký sbor Univerzity Karlovy a jeden orchestr (Orchestr Univerzity Karlovy). +more Uděluje Medaili Emanuela Bořického a Bolzanovu cenu.

UK má také vlastní časopis Forum a internetový magazín iForum. Studenti spojení v občanském sdružení UK media provozují celouniverzitní zpravodajský portál +morecz'>UKáčko. cz a vydávají tištěné časopisy Sociál na Fakultě sociálních věd a FFakt na Filozofické fakultě. Kromě toho vychází na Fakultě humanitních studií časopis Humr a na Právnické fakultě Primalex. Charles University Innovations Prague.

Technologický transfer

Univerzita Karlova založila v roce 2018 svou dceřinou společnost Charles University Innovations Prague, čímž se zařadila mezi jiné zahraniční univerzity, na kterých podobný model technologického transferu již úspěšně funguje. Univerzita Karlova je první vysokou školou, která jej uplatnila v České republice.

Ke konci roku 2020 již vznikly první 3 spin-off společnosti Univerzity Karlovy, a to Charles Games (vývoj a distribuce počítačových her a studentský inkubátor), LAM-X (vývoj nových světlem aktivovaných nanomateriálů) a GeneSpector (vývoj a distribuce kitů pro diagnostiku virových onemocnění).

V roce 2022 má univerzita již celkem 8 spin-off společností.

Fakulty a pracoviště

356x356pixelů Mezi původní čtyři fakulty Univerzity Karlovy patřily: právnická, lékařská, teologická (nyní katolická teologická) a artistická (nyní filozofická). +more Dnes UK tvoří 17 fakult sídlících především v Praze, dvě sídlí v Hradci Králové a jedna v Plzni.

Katolická teologická fakulta

Podrobnější informace naleznete v článku Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy.

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy (KTF UK) je jednou ze tří teologických fakult univerzity.

Evangelická teologická fakulta

Podrobnější informace naleznete v článku Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.

Evangelická teologická fakulta se zavazuje k pozornosti vůči biblickému svědectví a k naslouchání dědictví české i evropské reformace a ke snaze uvádět obé do rozhovoru s tradicemi křesťanské ekumeny a s myšlenkovými a duchovními proudy dnešního lidstva. (Statut ETF UK)

Husitská teologická fakulta

Podrobnější informace naleznete v článku Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy.

Husitská teologická fakulta Univerzity Karlovy (HTF UK) je jednou ze tří teologických fakult této univerzity. Fakulta byla otevřena zájemcům poprvé v akademickém roce 1921/1922. +more Tehdy nesla název Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká. Roku 1990 byla začleněna do UK.

Právnická fakulta

Podrobnější informace naleznete v článku Právnická fakulta Univerzity Karlovy.

Právnická fakulta Univerzity Karlovy (PF UK) uskutečňuje vzdělávací a vědeckou činnost v oboru právo. Je jednou ze čtyř původních fakult této univerzity, založena byla spolu s ní už v roce 1348. +more Od roku 1372 se oddělila v samostatnou právnickou univerzitu, která zanikla počátkem husitských válek. Fakulta byla obnovena až roku 1624 a současná právnická fakulta se navíc odvozuje od rozdělení celé univerzity na českou a německou roku 1882.

1. lékařská fakulta

+morejpg|náhled|339x339pixelů'>Děkanát 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Podrobnější informace naleznete v článku 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze je jednou z pěti lékařských fakult Univerzity Karlovy. +more Jde o přímou pokračovatelku původní lékařské fakulty, která byla součástí univerzity již od jejího založení králem Karlem IV. (spolu s fakultou artistickou - později filosofickou, právnickou a teologickou). Ve znaku fakulty je pelikán, symbol lékařství, který obětavě krmí svá mláďata. Děkanát sídlí v Kateřinské ulici, většina teoretických ústavů se nachází v oblasti Karlova náměstí a Albertova. Kliniky jsou pak součástí několika pražských nemocnic, zejména Všeobecné fakultní nemocnice, dále Ústřední vojenské nemocnice, Nemocnice na Bulovce, Thomayerovy nemocnice v Krči nebo Fakultní nemocnice v Motole.

2. lékařská fakulta

Podrobnější informace naleznete v článku 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy je jednou ze tří pražských fakult, které se hlásí k tradici původní lékařské fakulty univerzity založené v roce 1348. +more Rozhodnutím Ministerstva vysokých škol ČSR došlo v roce 1953 k rozdělení lékařské fakulty na tři samostatně vystupující fakulty, včetně Fakulty dětského lékařství se sídlem v Motole. Transformace jejího charakteru následovala po sametové revoluci v roce 1990, kdy se uskutečnila změna názvu na 2. lékařskou fakultu UK.

3. lékařská fakulta

Podrobnější informace naleznete v článku 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (UK 3. +more LF) byla založená v roce 1953. Její původní název zněl Lékařská fakulta hygienická Univerzity Karlovy (LFH UK). Ke změně na 3. lékařskou fakultu UK a transformaci jejího charakteru došlo po sametové revoluci od roku 1990.

Lékařská fakulta v Plzni

Podrobnější informace naleznete v článku Lékařská fakulta v Plzni Univerzity Karlovy. +morejpg|náhled'>Lékařská fakulta v Hradci Králové Lékařská fakulta v Plzni je jednou ze tří fakult UK, které nesídlí v Praze (dvě další se nacházejí v Hradci Králové). Výuka studentů a vědecký výzkum probíhají v úzké spolupráci s Fakultní nemocnicí Plzeň.

Lékařská fakulta v Hradci Králové

Podrobnější informace naleznete v článku Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy.

Královéhradecká lékařská fakulta navazuje na místní pobočku původní Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která byla založena v Hradci Králové dekretem prezidenta republiky v roce 1945. +more Ta byla v roce 1951 zrušena a na jejím místě byla rozkazem prezidenta republiky zřízena Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně. I toto opatření však nebylo trvalé a již po sedmi letech byla z lékařské akademie vytvořena samostatná lékařská fakulta, která byla začleněna do Univerzity Karlovy (Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně byla v roce 1988 obnovena a v roce 2004 se z ní stala Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany).

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Podrobnější informace naleznete v článku Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy.

Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové byla založena v roce 1969 nařízením vlády číslo 100/1969 Sb. Oficiální slavnostní otevření fakulty s imatrikulací prvních 51 studentů se uskutečnilo dne 24. +more ledna 1970. Generální návrh urbanistického řešení školního areálu kolem ulice Akademika Heyrovského vytvořil Karel Schmied starší. Hlavní budova Filozofické fakulty UK.

Filozofická fakulta

Podrobnější informace naleznete v článku Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, založená jako jedna ze čtyř původních fakult pražské univerzity z roku 1348. Ve více než sedmdesáti oborech studuje přes 8000 studentů vyučovaných 700 pedagogy, mezi něž patří světové osobnosti jako překladatel Martin Hilský, teolog Tomáš Halík a egyptolog Miroslav Verner. +more V minulosti zde působil například Jan Hus, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Karel Čapek, Jan Patočka, Ernst Mach či Albert Einstein.

Přírodovědecká fakulta

Podrobnější informace naleznete v článku Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK, lat. Facultas Rerum Naturalium) vznikla v roce 1920 oddělením přírodovědeckých a matematických oborů od tehdejší filosofické fakulty. +more V meziválečném období došlo k značnému rozvoji a na její půdě působila celá řada významných osobností. Fakulta a její areál na pražském Albertově byly svědky důležitých dějinných událostí, studentské manifestace v listopadu 1939 a o padesát let později listopadové demonstrace studentů 17. listopadu 1989.

Matematicko-fyzikální fakulta

Podrobnější informace naleznete v článku Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. +morejpg|náhled|322x322pixelů'>Budova fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy Univerzity Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (zkratka MFF UK, známá i jako Matfyz) se skládá z budov, které se nachází na pěti místech v Praze - v profesním domě na Malé Straně, na Karlově, v Karlíně, Troji a Hostivaři. Fakulta vznikla 1. září 1952 vyčleněním z Přírodovědecké fakulty. Kromě fyzikálních a matematických oborů se na MFF UK vyučuje i informatika. Fakulta se pravidelně umisťuje na vysokých pozicích v nejrůznějších českých i zahraničních žebříčcích hodnocení vysokých škol.

Pedagogická fakulta

Podrobnější informace naleznete v článku Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy (zkratka PedF UK) vznikla v listopadu 1946 na základě dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše a zákona o zřízení pedagogických fakult na všech tehdejších univerzitách.

Fakulta sociálních věd

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy.

Fakulta sociálních věd byla ustavena 1. +more června 1990 jako nástupce v sedmdesátých letech zrušené Fakulty sociálních věd a publicistiky. V roce 1993 došlo k organizačnímu rozčlenění fakulty na instituty a o rok později přibyl k původním čtyřem (Institut komunikačních studií a žurnalistiky, Institut ekonomických studií, Institut sociologických studií, Institut politologických studií) ještě Institut mezinárodních studií.

Fakulta tělesné výchovy a sportu

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK) vzdělává a vychovává odborníky v oblasti sportu, tělesné výchovy, fyzioterapie a managementu sportu. Je to jedna z nejmladších fakult Univerzity Karlovy.

Fakulta humanitních studií

Podrobnější informace naleznete v článku Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy.

Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK) je nejmladší fakulta UK, vznikla 1. +more srpna 2000 z Institutu základů vzdělanosti (IZV) téže univerzity a sídlí v Praze. Nabízí studium v bakalářském, navazujícím magisterském a doktorském studiu v řadě humanitních a společenskovědních oborů, některé z nich i v cizích jazycích. Budova Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, Atrium.

Další pracoviště

Vysokoškolské ústavy

Ústav dějin Univerzity Karlovy a archiv Univerzity Karlovy * Centrum pro teoretická studia (CTS) * Centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium CERGE-EI * Centrum pro otázky životního prostředí

Jiná pracoviště

Ústav výpočetní techniky * Centrum pro přenos poznatků a technologií *Ústav jazykové a odborné přípravy * Ústřední knihovna * Agentura Rady vysokých škol Praze

Účelová zařízení

Koleje a menzy * Arcibiskupský seminář * Nakladatelství Karolinum * Správa budov a zařízení * Sportovní centrum

Výzkumná pracoviště zřizovaná společně s Akademií věd

BIOCEV * Centrum biblických studií * Centrum medievistických studií * Centrum pro teoretická studia

Dceřiná společnost

Podrobnější informace naleznete v článku Charles University Innovations Prague.

Univerzita Karlova založila v roce 2018 svou dceřinou společnost Charles University Innovations Prague jakožto z univerzity vyčleněnou agenturu pro technologický transfer za účelem zrychlení a zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu, a to formou zastupování univerzity v jednáních s obchodními partnery z aplikační sféry o licencích či prodeji duševního vlastnictví. Jedním z modelů technologického transferu je také zakládání takzvaných spin-off společností, které se věnují rozvoji z univerzity vzešlého duševního vlastnictví. +more CUIP se vedle své primární role technologického transferu v rámci Univerzity Karlovy nyní věnuje také spolupráci na transferu z dalších akademických a vědeckých institucí pro posílení spolupráce mezi českými univerzitami v oblasti přenosu poznatků a technologií.

Hodnocení

Univerzita Karlova patří mezi 1 % nejlepších světových univerzit. Je hodnocena jako nejlepší univerzita České republiky a jedna z nejlepších univerzit ve Střední a Východní Evropě, soutěžící o jedno z předních míst s nejlepší ruskou univerzitou, Lomonosovovou univerzitou v Moskvě. +more Karlova univerzita se umístila na 31. místě mezi univerzitami států BRICS a jiných států mimo tzv. západní svět podle hodnocení londýnského deníku The Times, přičemž Varšavská univerzita byla ohodnocena jako 23.

Univerzitu Karlovu dlouhodobě vyhodnocuje organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice, jednu z nejlepších v regionu střední a východní Evropy a v celosvětovém žebříčku ji zařadila v roce 2020 na 201. -300. +more místo. Žebříček QS World University Rankings, k v roce 2020 ji zařadil v roce 2022 na 266. místo. Oba žebříčky ji označují za nejlepší vysokou školu v České republice.

V celosvětovém měřítku se Karlova univerzita umístila v roce 2022 jako 301. -400. +more mezi univerzitami celého světa hodnocenými dle Academic Ranking of World Universities (tzv. Šanghajský žebříček), jako 233. z 500 univerzit v QS World University Rankings, jako 401. -500. z 800 univerzit hodnocených v Times Higher Education World University Rankings (výsledek z roku 2015) a jako 485. dle CWTS Leiden Ranking, zohledňujícím 500 univerzit. Dřívější výsledky viz tabulky níže:.

Rok	Šanghajský žebříček (změna)	QS Ranking (změna)	Times Ranking (změna)	Leiden Ranking (změna)
2019	201-300	317	401-500	179
2020	201-300	291 ( 26)	401-500	187
2021	201-300	260 ( 31)	401-500	194
2022	301-400	266	501-600	197

V QS žebříčku dle předmětů patří Karlova univerzita mezi 51-100 nejlepších univerzit na světe v geografii a lingvistice.

QS Subject	2011	2013	2018	2020	2022
Natural Sciences	174	208	197	228	165
Engineering & Technology	325	398	401-450	401-450	382
Arts & Humanities	184	137	193	189	141
Social Sciences & Management	229	252	302	286	264
Life Sciences & Medicine	250	246	219	224	159

Shanghai Subject Fields	2012	2013	2021	2022
Mathematics	151-200	151-200	101-150	101-150
Physics	151-200	101-150	101-150	101-150
Economics			101-150	101-150
Metallurgical Engineering			101-150	101-150
Ecology				101-150

Známí absolventi

Vedení univerzity

Kolegium rektorky je ke květnu roku 2022 následující:

* prof. MUDr. +more Milena Králíčková, Ph. D. - rektorka, profesorka Ústavu histologie a embryologie LFP UK ** PhDr. Pavel Doleček, Ph. D. - prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj ** prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph. D. - prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost, profesor Katedry financí a kapitálových trhů IES FSV UK ** prof. Mgr. Markéta Křížová, Ph. D. - prorektorka pro zahraniční záležitosti, profesorka Střediska ibero-amerických studií FF UK ** prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. - prorektor pro akademické kvalifikace, vedoucí Katedry právních dějin PF UK ** doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph. D. - prorektorka pro studijní záležitosti, zástupkyně vedoucího Katedry biochemie PřF UK ** doc. MUDr. Jan Polák, Ph. D. , MBA - prorektor pro koncepci a kvalitu vzdělávání, přednosta Ústavu patofyziologie 3. LF UK ** prof. RNDr. Tomáš Skopal, Ph. D. - prorektor pro informační technologie, zástupce vedoucího Katedry softwarového inženýrství MFF UK ** doc. RNDr. Martin Vlach, Ph. D. - prorektor pro vnější vztahy, docent Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK *** MUDr. Josef Fontana, Ph. D. - člen kolegia rektorky pro strategie, analýzy a transfer, asistent Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. LF UK *** Mgr. et Mgr. David Hurný - člen kolegia rektorky pro rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků *** Mgr. Jan Jindra - člen kolegia rektorky pro eGovernment a bezpečnost *** prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc. - členka kolegia rektorky pro 4EU+, zakladatelka Katedry evropských studií IMS FSV UK *** prof. Ing. Zdeněk Strakoš, DrSc. - člen kolegia rektorky pro ERC a další nástroje rozvoje vědecké činnosti, profesor Katedry numerické matematiky MFF UK *** PhDr. Ing. Marie Vymazalová, Ph. D. - členka kolegia rektorky pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj, odborná asistentka Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK *** prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. , MBA - emeritní rektor, přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN *** Martin Čihák - zástupce studentů Akademického senátu UK *** JUDr. Tomáš Horáček, Ph. D. - kvestor, odborný asistent Katedry obchodního práva a Centra mimosoudního řešení sporů PF UK *** Mgr. Michal Zima - kancléř, asistent Ústavu fyziologie 3. LF UK *** prof. Ing. František Zahálka, Ph. D. - předseda Akademického senátu UK, vedoucí Laboratoře sportovní motoriky FTVS UK.

Galerie

Soubor:Karolinum 1711. JPG|Model Karolina z roku 1711 Soubor:Praha Karolinum ext 2. +morejpg|alt=Vstupní dvůr Karolina podle návrhu Jaroslava Fragnera|Vstupní dvůr Karolina podle návrhu Jaroslava Fragnera Soubor:Karolinum aula maxima 1. jpg|Karolinum, Aula maxima Soubor:Praha Právnická fakulta z Letné. jpg|Budova Právnické fakulty Soubor:PF Interier. JPG|Dvorana Právnické fakulty podle návrhu Jana Kotěry Soubor:Faculty of Mathematics and Physics, Charles University, Prague. jpg|Budovy fyzikálních ústavů MFF v Libni (1978) Soubor:Jinonice UK FHS DSCN1365. JPG|Budova společenskovědních fakult UK v Jinonicích (1998) Soubor:Vinohrady, Ruská 87, 3. lékařská fakulta (01). jpg|Budova 3. lékařské fakulty, Vinohrady.

Odkazy

Reference

Literatura

M. Svatoš (red. +more), Dějiny Univerzity Karlovy I. (1347/48 - 1622). Praha 1995 * I. Čornejová (red. ), Dějiny Univerzity Karlovy II. (1622-1802). Praha 1995 * J. Havránek (red. ), Dějiny Univerzity Karlovy III. (1802-1918). Praha 1995 * J. Havránek - Z. Pousta (red. ), Dějiny Univerzity Karlovy IV. (1918-1990). Praha 1995 * * Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp. * Ottův slovník naučný. Heslo Praha * * * * Výroční zpráva o činnosti UK za rok 2009. Praha: UK 2010.

Související články

Dějiny Univerzity Karlovy (1347-1740) * Dějiny Univerzity Karlovy (1740-1918) * Dějiny Univerzity Karlovy (1918-1945) * Dějiny Univerzity Karlovy (od 1945) * Dekret kutnohorský * Karel IV. +more * Karolinum * Klementinum * Seznam rektorů Univerzity Karlovy * Seznam nejstarších univerzit.

Externí odkazy

[url=http://www. cuni. +morecz/UK-1391. html]založení a dějiny UK na oficiálním web UK[/url] * [url=http://iforum. cuni. cz/IFORUM-4623-version1-UKF_0307_web. pdf]Časopis Forum[/url] o srovnávacích žebříčcích univerzit * [url=https://is. cuni. cz/webapps/archiv/public/. lang=cs]Studenti pražských univerzit 1882-1939 on-line[/url] - zpřístupnění digitalizovaných matrik doktorů univerzity * [url=http://www. ukacko. cz/]UKáčko. cz - Portál studentů Univerzity Karlovy[/url] * [url=http://www. udauk. cuni. cz]Ústav dějin UK a archiv UK[/url] *.

Kategorie:Vysoké školy v Praze Kategorie:Vysoké školy v Československu Kategorie:Členové skupiny Coimbra Kategorie:Vysoké školy založené ve 14. +more století Kategorie:Založeno Karlem IV. Kategorie:Veřejné vysoké školy v Česku Kategorie:Organizace na Starém Městě (Praha) Kategorie:Školy na Starém Městě (Praha) Kategorie:Školy založené roku 1348 Kategorie:Pojmenováno po Karlu IV. .