Unterschächen

Geografie

Údolí Urner Schächental Unterschächen leží v zadní části údolí Urner Schächental. +more Výraznou hranici obce tvoří Schächentaler Windgellen (2622 m n. m. ) na severu, sedlo Klausenpass na východě a Gross Windgällen (3187 m n. m. ), Ruchen a Schärhörner na jihu. K obci patří osada Urigen (1282 m n. m. ), tyčící se v prudkém svahu severozápadně od obce, osada Schwanden (1072 m n. m. ) 1 km východně od obce, rozptýlená osada Schwandenbergen, Brunni (1395 m n. m. ) v údolí Brunni jižně od Unterschächenu a osada Klausenpass, jakož i četné skupiny domů, horské osady a jednotlivé zemědělské usedlosti.

Pouze 14 ha, tj. 0,17 % rozlohy obce, tvoří sídelní plochy. +more Významnější je zemědělská plocha s rozlohou 3062 ha, což představuje podíl 38,1 %. Většinu území obce pokrývají lesy a lesní porosty (1034 ha, tj. 12,9 %) nebo neproduktivní půda (vodní plochy a hory; 4876 ha, tj. 60,7 %).

Unterschächen sousedí na severovýchodě s obcí Muotathal v kantonu Schwyz, na východě se spiringenskou exklávou Urnerboden, na jihu se Silenenem, na jihozápadě se Schattdorfem, na západě se Spiringenem a na severozápadě s Bürglenem.

Historie

+more_aus_3300_m-Inlandflüge-LBS_MH01-004737. tif|náhled|vlevo'>Letecký snímek údolí z roku 1925 Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1290 pod názvem . Klášter Fraumünster v Curychu měl v Unterschächenu historicky své statky, avšak většinu půdy tvořil selský majetek ve vlastnictví místních zemědělců. Církevně patřilo údolí Schächental do farnosti Bürglen. V roce 1290 darovali obyvatelé údolí kapli svatého Michala ve Spiringenu jako kapli, která se v roce 1591 stala farním kostelem. Theodula na říčce Biel v obci je doložena kolem roku 1500, současná budova byla postavena v letech 1681-1684. Po založení vlastního kaplanství v roce 1675 se Unterschächen v roce 1687 oddělil od Spiringenu. S oddělením přišla i politická nezávislost. V roce 1290 se ještě uvádí jako villa (ves), ale v roce 1497 už jako gnossame, Unterschächen vytvořil družstvo s Wassenem a vyslal tři členy do okresní rady. Místní rody Fürstů, Der Frauen a Kuonů hrály od 13. do 16. století významnou roli v regionální politice.

Vedle zemědělství a vysokohorského zemědělství, přírodních lázní provozovaných kantonem Uri v 15. -18. +more století, nabízelo možnosti výdělku zpracování dřeva na vlastní pile a vojenská služba. V roce 1870 byla do obce postavena silnice a v roce 1900 byla otevřena silnice Klausenpassstrasse směrem do kantonu Glarus. Pravidelné poštovní spoje jezdí do Unterschächenu od roku 1880 a do Linthalu od léta roku 1899. V letech 1955-1956 byly vybudovány lavinové zábrany nad obcí a od roku 1987 v oblasti Windgällen. Rozmach letní turistiky začal na přelomu 19. a 20. století a v druhé polovině 20. století byla vybudována zařízení pro zimní sporty.

Obyvatelstvo

Kostel

Vývoj populace

Počet obyvatel se v letech 1850 až 1870 téměř nezměnil. Poté až do roku 1900 silně rostl (1870-1900: +33,4 %); nárůst byl obzvláště silný v 70. +more letech 19. století. Kromě malých výkyvů v letech 1910 (585 obyvatel) a 1930 (minimum 582 obyvatel) se počet obyvatel až do roku 1960 vždy pohyboval kolem hranice 620 obyvatel. Mezi lety 1980 a 2000 došlo k výraznému nárůstu (+22,0 %). Od té doby počet obyvatel opět stagnuje.

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, avšak silně alemanským dialektem. Při posledním sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 99,61 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 0,21 % italštinu a 0,13 % portugalštinu.

Národnostní složení

Z celkového počtu 746 obyvatel na konci roku 2005 bylo 740 (99,20 %) švýcarských státních příslušníků. Několik přistěhovalců pocházelo z Německa, Rakouska, Portugalska a Švédska. +more Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 756 osob (98,95 %) švýcarské občanství, z toho šest osob mělo dvojí občanství.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=https://www.unterschaechen.ch]]- oficiální stránky

[[Kategorie:Obce v kantonu Uri[/url]]