Cesko.wiki Válka Posledního spojenectví
Author
Albert FloresVálka posledního spojenectví, také jednoduše známá jako Válka poslední aliance nebo Válka aliance, byla válka na konci Druhého věku, ve kterém poslední aliance elfů a lidí pochodovala proti Sauronovým silám. Naděje na konečné vítězství a zničení Saurona bylo na dosah, ale když nebyl zničen jeden prsten, Sauron během dlouhých let Třetího věku znovu povstal.
Pozadí
Od jeho porážky v bitvě u Gwathló Sauron udržoval obrovskou nenávist vůči Númenorejcům a toužil se jim pomstít. V roce 3261 se Sauron odvážil vést válku proti Númenoru a poslední král Númenoru Ar-Pharazôn shromáždil masivní armádu, aby čelil této hrozbě. +more Sauronovi služebníci při pohledu na pochodující Númenorská vojska dezertovala a Sauron se ve strachu podrobil Númenoru. Byl přiveden jako rukojmí Númenoru a nakonec se mu podařilo pomstít tím, že hrál zásadní roli v událostech, které vedly k jeho pádu. Přesto ze všech Númenorejců nejvíce nenáviděl Elendila Vysokého a Věrné Númenorejce.
Po pádu Númenoru v roce 3319 zbývající Věrní vedeni Elendilem a jeho syny Isildurem a Anárionem založili ve Středozemských koloniích Lond Daeru a Pelargiru Království Dúnadanů ve vyhnanství. Elendil vládl severnímu království Arnor, Isildur a Anárion společně vládli jižní říši Gondoru. +more Sauron pád Númenoru přežil, ale jeho fyzická forma zemřela, a tak ztratil možnost lstí a intrik, které mělo jeho tělo Annatara, a vrátil se ke své pevnosti Barad-Dûr v Mordoru a stvořil si nové tělo, které společně se svojí mocí propojil s Jedním prstenem.
Počátky bojů
Sauron se nakonec dozvěděl, že Elendil, jeho rod a následovníci přežili, a v roce 3429 zaútočil na Gondor, a oblehl město Minas Ithil. Gondorští, překvapeni nečekaným útokem Saurona, o kterém si mysleli že zahynul během pádu Númenoru, nedokázali ubránit město, které padlo a bílý strom Gondoru, který Isildur zde zasadil, byl spálen. +more Avšak Isildur, jeho manželka a děti unikli, zachránili sazenice stromu a plavili se podél Anduiny do Elendinovy říše v Arnoru, zatímco Anárion bránil Gondor v Osgiliathu a podél řeky Anduiny. V Arnoru Elendil a Gil-Galad, velekrál Noldor, založili poslední alianci elfů a lidí v roce 3430, aby nadobro zničili Saurona. K této alianci se také připojili trpaslíci Dúrinova lidu z města Khazad-dûm a Železných hor.
V roce 3431, vojska elfů z Lindonu vedené Gil-Galadem a Círdanem pochodovali na východ a spojili se s armádami Arnoru pod velením Elendila poblíž věže Amon Sûl. Kombinovaná síla Arnoru a Lindonu pochodovala směrem k Imladris, kde se k nim připojila družina lorda Elronda, který byl Gil-Galadovým učněm, a v nadcházející kampani působil jako jeho zastupující velitel. +more Sauron proti nim vyslal vojsko skřetů z Šedých hor, aby je během jejich pochodu na jih podél Anduiny přepadli a oslabili jejich síly, nebo rozdrtili. Sauron také vydal zprávu svým příznivcům, stoupencům a spojencům na východ, jihovýchod a na jih, do oblastí Rhûnu, Chandu a Haradu, a jeho lidé v těchto zemích mu poslali síly na pomoc. Z východu pochodovala armáda lidí z Rhûnské říše, Rhûnaeru, a jiných zemí Východňanů spolupracujících se Sauronovými stoupenci, kterou vedli knížata Mônarlan a Din Ohtar, z jihovýchodu vyjela armáda jezdců Chandského chanátu, Varjagů a dalších zemí Chanďanů, kteří fanaticky následovali Saurona a praktikovali náboženství Kultu Saurona, pod velením chánů Yumruka a Sacala, a nakonec dvě armády lidí z jižních zemí Haradu. První armádu vedli Râza a Marakin, vládci knížectví z Blízkého Haradu, a skládala se převážně z lidí ze zemí Amrûnu, Chelkaru a jiných nejmenovaných zemí Blízkého Haradu. Druhá se skládala z lidí Haruzanu, Harnenu, nejmenovaných zemí Blízkého Haradu a dobrovolných oddílů ze zemí Černých Númenorejců. Velitelé této armády jsou neznámí. Existují pouze pověsti, že tuto armádu vedli mocní lordi z řad Černých Númenorejců, kteří dosáhli velké moci a vlivu mezi Haradskými - Herumor a Fuinur. Avšak tyto pověsti zůstali stále nepotvrzené.
Armáda aliance odpočívala asi tři roky v Imladris, shromažďovala zbraně a vytvářela plány. Poté překročili Mlžné hory přes mnoho průsmyků a pochodovali na jih podél Anduiny. +more Skřeti z Šedých hor, očekávající tuto armádu v úkrytech pro útok ze zálohy, se po spatření obrovské armády spojenců ukryli v Mlžných horách a utekli jim z dosahu. Spojenci následně dorazili k polím Celebrantu, kde se k nim připojili Silvanští elfové z Lesní říše pod velením krále Orophera a jeho syna Thranduila a Sindarští elfové Lórienu krále Amdíra. Na jihu Eryn Galenu se spojenci otočili na jihovýchod a pochodovali pustými oblastmi, které kdysi byly zahradami Entek. Entky a jejich zahrady byly Sauronem zničeny, aby nemohly zásobovat vojska aliance.
Aliance následně vstoupila do obrovské planiny Dagorladu, kde na ně čekal Sauronova skřetí armáda severozápadu, armáda Východňanů a první armáda Haradských.
Bitva na Dagorladu
+more8|vlevo'>Morannon - Černá brána, před níž se odehrála bitva na Dagorladu. Vojsko aliance se připravilo k boji s touto armádou. Během plánování strategie nadcházejcí bitvy Oropher a Amdír neuposlechli rozkazy Gil-Galada a okamžitě zaútočili na Sauronovy síly v Dagorladu. Elfové Lórienu a Lesní říše utrpěli porážku a mnoho elfů v bitvě zahynulo, včetně samotného Orophera, který byl usmrcen salvou lukostřeců. Amdír a jeho síly byly odříznuty od hlavní bitvy a zatlačeny do místních močálů, kde také padl spolu s více než polovinou své armády. Tato oblast se poté stala známou jako mrtvé močály, protože tam byly potopeny tisíce těl.
Následně zaútočila zbývající vojska spojenců. Bitva zuřila dny a noci nepřetržitě. +more Ale Noldorští elfové a Númenorejci byli v této době stále mocní. Nikdo nedokázal vydržet rány Aeglosu a Narsilu, Gil-Galadova kopí a Elendilova meče, které naplnili skřety a zlé lidi strachem. Pomalu elfové a Númenorejci snižovali počty skřetů a tlačili je zpět k černé bráně. Ke konci bitvy se spojencům podařilo prorazit skrz Černou bránu a zahnat Severozápadní armádu na útěk. Po vítězství na pláni se spojenci vedení Elendilem a Gil-galadem probojovali skrz Morannon do nitra Mordoru a začali s obléháním Sauronovy pevnosti Barad-dûr. Pro případ, že by se Temný pán pokusil probít z obklíčení a uniknout, vyslal Isildur své syny Aratana s Ciryonem, aby zabezpečili město Minas Ithil a Ithilský průsmyk, ale jeho nejstarší syn, Elendur, sloužil po jeho boku až do konce.
Obléhání Barad-dûr
Síly poslední aliance okupovali pláň Gorgoroth a zahájili obléhání pevnosti. Vítězství vypadalo blízké, ale žádné síly, které nebyly síly Valaru nebo samotného Ilúvatara nedokázaly násilím porušit zdi temné věže nebo prorazit skrz její bránu. +more Ačkoli velká část Sauronových sil byla v Dagorladu zničena nebo rozprášena, jeho síly byly stále početné a Sauron nařídil svým služebníkům a spojencům z druhé armády Haradských a Chanďanům opakovaně útočit na obléhatele. Obléhání se konalo rok co rok, od roku 3434 do roku 3441, a Anárion byl zabit v roce 3440 projektilem vystřeleným z věže. V sedmém roce obléhání se situace stala neudržitelnou, a tak Sauron vyšel z pevnosti. Jeho nápor byl hrozný a obléhání bylo téměř zlomené, když Sauron a jeho hostitel postoupili na svahy Hory osudu. Tam se setkali velitelé spojenectví, Gil-Galad a Elendil a po jejich boku stáli Elrond, Círdan a Isildur. Sauron bojoval s Gil-Galadem a Elendilem a oba byli zabiti. Gil-Galad byl Sauronovou rukou spálen zaživa do morku kostí a Elendil podlehl ranám Sauronovy zbraně. Když Elendil padl, jeho meč byl Sauronem zlomen. Isildur se chopil rukojeti meče svého otce a jednou ranou usekl prsty ruky, na které Sauron nosil jeden prsten. Když byl Sauron oddělen od svého prstenu, nebyl schopen udržet fyzickou podobu a jeho fyzická a spirituální podoba, ve které unikl zkáze Númenoru, zahynula a Sauron samotný dočasně zmizel ze Středozemě.
Důsledky
Aliance pronásledovala skřety, kteří byli tehdy v chaosu a bez velení, a všechny je zabili. Barad-dûr byl srovnán se zemí, ale jeho základy vydržely, protože byly postaveny s mocí jednoho prstenu, který nebyl zničen. +more Tisíce mrtvých mužů a elfů byli vyvezeny z Mordoru a všichni byli pohřbeni v Dagorladské planině.
V průběhu války, která skončila obléháním Barad-Dûr v roce 3441, byla většina Silvanské armády ztracena. Thranduil vedl zbývající polovinu své armády zpět domů do Velkého zeleného hvozdu a stal se novým králem Lesní říše.
Když se zmocnil prstenu moci, Isildur odmítl prosby Elronda a Círdana, nového vládce Lindonu, že ho zničí tím, že ho vrhne do nitra Hory osudu a prohlásil, že si ho ponechá jako majetkovou kompenzaci za smrt jeho otce a bratra, netušíc že samotný prsten nad ním pomalu získával kontrolu. Výsledkem toho bylo, že zatímco byl Sauron poražen a svržen, jeho duch nebyl zničen. +more Skryl se v temných zemích východně od Mordoru a pomalu obnovoval svou moc. Devět přízraků (Nazgûl) také narušilo svoji existenci a upadli do stínů, dokud nenadešel jejich čas.
Zatímco skřeti Sauronovy armády v Mordoru byly ve válce kompletně vyhubeni, rozptýlené skupiny mimo Gorgoroth přežily, včetně skřetů z Šedých hor a armády skřetů, která prchla před spojenci do Mlžných hor, kde založili své kolonie. V armádách poslední aliance byly ztráty obrovské. +more Elendil a Anárion byli pryč, a Gil-Galad, poslední vysoký král Noldor, už nebyl. Arnor a Lindon, které měli největší vojska z aliance, utrpěli masivní ztráty a méně než polovina jejich mužů se vrátila zpět, a obě království trpěla poklesem populace. Z války posledního spojenectví se Arnor a Lindon nikdy nevzpamatovaly a jejich moc začala upadat. Lindon se prudce zmenšoval, až z mocného království elfů zůstaly jen malé pobřeží oblasti a několik měst, a Arnor se rozpadl na tři království - Arthedain, Cardolan a Rhudaur, které poté začaly bojovat mezi sebou o moc. Gondor na rozdíl od Arnoru a Lindonu utrpěl menší ztráty a tak se nakonec zotavil, a stal se mocným národem. Isildur, nový velekrál Arnoru, zahynul teprve o dva roky později v katastrofě na Kosatcovích polích spolu se svými třemi staršími syny. Byly přepadeny skupinou skřetů z Mlžných hor (těch skřetů kteří předtím prchli před spojenci v údolí Anduiny). Během bitvy Isildurovi prsten zklouzl z ruky a ztratil se v řece Anduině. Mnoho bylo ztraceno, ale Sauron byl eliminován - na chvíli.
Odkazy
Reference
Literatura
Související články
Válka elfů se Sauronem * Válka o Prsten * Sauron * Jeden prsten
Externí odkazy
[url=http://tolkiengateway. net/wiki/Black_N%C3%BAmen%C3%B3reans]Black Númenoreans - Tolkien Gateway[/url] * [url=https://tolkiengateway. +morenet/wiki/Haradrim]Haradrim - Tolkien Gateway[/url] * [url=http://tolkiengateway. net/wiki/War_of_the_Last_Alliance]War of the Last Alliance- Tolkien Gateway[/url].