Cesko.wiki Větrná smršť
Author
Albert FloresMeteorologická klasifikace
V meteorologii toto označení není obvykle používáno - podle Beaufortovy stupnice však škody může způsobit tzv. čerstvý vichr (62-74 km/h, láme větve), silný vichr (75-88 km/h, působí drobné škody na stavbách), plný vichr (89-102 km/h, poškozuje domy, vyvrací stromy), vichřice (103-117 km/h, působí rozsáhlé zpustošení), orkán (118-133 km/h, pohybuje těžkými hmotami). +more Pro rozdělení tornád podle ničivé síly je používána Fujitova stupnice, ke klasifikaci ničivé síly tropických cyklón slouží Saffirova-Simpsonova stupnice hurikánů.
Větrné smrště v českých zemích
Větrné katastrofy, které pro absenci přesnějších údajů o rychlosti větru nebylo možné klasifikovat pomocí uvedených stupnic, bývají označovány jako smrště. * +more_prosinec'>28. prosinec 1612 - Třebíčsko, poškozena Městská věž * 24. leden 1907 - na trati Frýdlant v Čechách - Heřmanice smeten vlak z kolejiště * 4. červenec 1925 - postižena část střední Evropy, v rámci Československa nejvíce Královéhradecký a Pardubický kraj * 7. -8. duben 1941 - smršť na Orlickoústecku, rozsáhlé škody * 1966 - zničení Studánek na Domažlicku.
Minitornádo
Větrná smršť může vyvolat slabé tornádo, resp. vzdušný vír tornádo připomínající - tzv. +more twister - na vodě „vodní smršť“ - na souši „rarášek“ neboli „čertík“ neboli - anglicky - dust devil neboli - německy - Staubteufel. I minitornádo může působit škody - většinou menšího rozsahu - např. shozením tašek se střechy.
„Kármánovy víry“ (podle americko-maďarského fyzika Theodore von Kármána) vznikající působením větrné smrště v horách a na skalách určitého tvaru a rozložení mají za následek vznik kombinace vzdušných „minitornád“, nepříjemného zvuku, vibrací země a infrazvukových vln. Infrazvuková vlna se projevuje na lidské psychice spektrem účinků od mírného nepohodlí až po nevolnost a dezorientaci.