Valašsko

Technology

12 hours ago

Author

Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem. Prostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí Dřevnice, Vláry a horní Bečvy, na území okresu Vsetín, značné části okresu Zlín a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Východní částí se překrývá s CHKO Beskydy, ačkoliv samotné Moravskoslezské Beskydy tvoří spíše severní hranici Valašska a jádrem valašského území je Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní část Vizovické vrchoviny. Území zahrnované do Valašska zaujímá plochu zhruba 2000 km² a přibližně 250 tisíc obyvatel (velmi záleží na míře začlenění Zlína).

Jde o svébytný národopisný a kulturní region, sousedící na jihozápadě se Slováckem, na západě s Hanou a na severu s Lašskem. Na Slovensku na něj navazuje na jihovýchodě Pováží a na východě Kysuce. +more V Rožnově pod Radhoštěm se nachází skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Nejlidnatějšími městy Valašska jsou Zlín (na okraji), Vsetín a Valašské Meziříčí, další důležitá střediska jsou Rožnov, Vizovice nebo Valašské Klobouky.

+more images (7)

Název a původ

Pojmenování Valach je slovanskými jazyky přejaté slovo Walhs původně germánského původu, používané starověkými Góty pro pojmenování Keltů, romanizovaných Keltů a románskými jazyky mluvících národů. Téhož původu je zastaralý výraz „Vlach“ = Ital.

Valašské osídlení na Moravě je historicky mladé, valašská kolonizace probíhala teprve od 14. +more do 17. století. Valašské pastýřské kmeny migrovaly z oblasti dnešního jižního Rumunska (původní Valašsko) podél karpatského oblouku směrem na západ. Valaši jsou někdy považováni za potomky romanizovaných (paleo-balkánských) národů jako Thrákové (vč. Dáků) a Ilyrové, nejedná se však o všeobecně přijímaný názor.

Na své migrační cestě Valaši postupně ztratili svůj původní jazyk, s výjimkou některých slov (bača, brynza, geleta, strunga, pajta, šafel, urda, kumhár, ogar apod. ), která používají ve svém nářečí, ale zachovali si hodně ze své kultury (zejména folklór, hudbu a kroje) a hospodářské zvyky, zejména chov ovcí. +more Z etnického hlediska šlo původně o rusínsko-rumunské obyvatelstvo. V původních písemných pramenech je nazývají Coloni Valachales nebo Valach seu Ruthéni (Valaši čili Rusíni).

V současnosti je ovšem tato teorie spíše považována za překonanou. Slovo Valach bylo mnohem pravděpodobněji na obyvatele východní Moravy přeneseno jako obecné označení pastevců, horalů, nikoli jako označení etnické.

Název mohl mít více kořenů. V germánském označení pro Římany a později v německém prostředí označuje obyvatele mluvící románskými jazyky i prostě skupinu lidí mluvící nesrozumitelným jazykem i skupinu lidí, která se živí specifickou činností - pastevectvím a chovem ovcí. +more Pravděpodobně se jednalo o románskou jazykovou skupinu původem z oblasti dnešního Rumunska, která byla ve středověku slovanizována, ale zachovala si své zvyky a povolání pastýřů.

Byli takto pojmenováni romanizovaní Romové, zejména ti, kteří několik století žili jako otroci na rumunském Valašsku a kteří si plně nebo částečně přivlastnili rumunský jazyk a kteří po osvobození v roce 1856 zemi opustili. Časté příjmení Romů Oláh je maďarský ekvivalent slovanského Valach "Rumun".

Dějiny

+more7'>Zálesák od Vsetína a Brumova, 1786 Východ Moravy má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve 13. století došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s dějinným procesem zvaným valašská kolonizace. Na sklonku středověku, ale zejména po roce 1500 přišel pastevecký lid zvaný Valaši a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se Valaši objevili na území Hukvaldského panství. Toto území se dnes řadí do regionu Lašsko. Postupně se cílem kolonizace stala celá východní Morava.

Zpočátku byli Valaši poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň - desátý kus dobytka - a jejich postavení zaručovalo valašské právo. +more Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny 19. století spory o to, jestli se jednalo více o lid původu rumunského či rusínského. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V Rumunsku má každopádně valašské pastevectví a salašnictví svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští pastevci horské oblasti na různých slovanských územích - nejprve na Ukrajině, a později v Polsku, Slovensku i jinde. Východní Morava byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako valašská kolonizace. Všude ve slovanských oblastech Rumuni etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.

+more8|Dřevěná_plastika_Valacha_na_Soláň'>Soláni V počátcích valašské kolonizace byla východní Morava osídlena dvojím lidem. Údolí obývali původní Moravané - horští zemědělci - a kopce nově příchozí pastevci - Valaši. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se tak smísila kultura moravská a karpatská.

Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také třicetiletá válka a valašské povstání. +more Již koncem roku 1620 se Valaši vzbouřili proti Habsburkům. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku 1644, kdy bylo krvavě potlačeno, definitivně po bitvě u Vsetína. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně. V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo Valach znamenalo totéž co rebel či nespokojený živel.

6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile osmanských Turků a jejich krymskotatarských spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.

Neklidným obdobím bylo i 18. +more století, kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně evangelická víra. Náboženský útlak částečně odstranil toleranční patent, který vydal císař Josef II. v roce 1781.

Koncem 19. +more století byla na území Valašska z různých směrů přivedena železnice, roku 1885 do Vsetína (1908 protažena do Velkých Karlovic), 1899 do Vizovic a na jihu roku 1888 Vlárská dráha přes Bylnici. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.

Vznikem Československa se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od 20. +more let stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy Baťa. Byly propojeny železniční tratě v severní a jižní části Valašska (trať Hranice - Púchov, trať Horní Lideč - Bylnice), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.

V době druhé světové války na Valašsku působili partyzáni. Němečtí nacisté tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. +more Nejznámější z těchto osad jsou Prlov a Ploština.

Po válce proběhla další industrializace a valašská města získala výrazněji průmyslový a sídlištní charakter.

Mapování dějin Valašska a života jeho lidu se od roku 1925 věnuje Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Toto živé muzeum pořádá každý rok i mnoho nejrůznějších akcí inspirovaných folklorem, lidovými zvyky a tradičními řemesly. +more Současně organizuje výstavy a tematické vzdělávací pořady.

Cíl propagovat Valašsko jako svébytný a atraktivní turistický region měl také recesisticko-komerční projekt „Valašské království“, jehož tváří byl populární herec a komik Bolek Polívka (rodák z Vizovic). V rámci tohoto projektu byly vedle pokusu o konkrétní geografické vymezení Valašska také navrženy valašský znak a vlajka.

První mapa Valašského království (1997)

Important

Území Valašska

+more8'>Pohled na část obce Střelná a typickou valašskou krajinu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Valašského Meziříčí Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně, kromě (jiho)východní hranice, která je dána státní hranicí se Slovenskem. Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, kroje, nářečí. Dříve hrálo hlavní roli hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské salašnictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel - Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy.

Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Meziříčí na severu, Lukovsko na jihozápadě, Vizovsko a Valašské Klobouky na jihu. +more Na okraji leží např. Vizovice, Slavičín. Přechodné oblasti jsou: Podřevnicko (oblast kolem Zlína) - přechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku; dále Luhačovské Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s Hanou a severní úpatí Beskyd na pomezí Valašska a Lašska, resp. Kravařska.

Národnostní složení

Ve Valašsku se nacházelo k 1. +more březnu 2001 celkem 385 627 obyvatel. Z nich 88,83 % bylo národnosti české, 7,35 % národnosti moravské, 0,03 % národnosti slezské a 1,37 % národnosti slovenské a další. Na Valašsku byl v součtu občanů české a moravské národnosti, 96,18 %, podíl větší než součet občanů české a moravské národnosti v celé republice.

Kroj

Ženský moravský valašský kroj.

Ženský

rukávce (plátěná košilka se širokými rukávy) * kordulka, frydka (soukenná vestička zdobená sametkou, knoflíčky, vyšíváním, ...) * rubáč, sudnička, košulka (spodní plátěná košilka s ramínky) * spodnica (spodní nařasená sukně) * zadní sukně, kasanka, kasaňka, šorec (zástěra vázaná odzadu dopředu) * fěrtoch (zástěra vázaná odpředu dozadu) * jupka (kabátek nošený ve všední dny) * kanafaska (nařasená sukně s lněnou osnovou a bavlněným útkem) * čepec (pokrývka hlavy vdaných žen) * kopyce, kopaca, kopýtka (pletené vlněné ponožky) * vlňák * vyvazovačka (bílý sváteční šátek) * punčochy (bílé, sváteční) * soukenný kabátek (kabátek nošený ve svátek) * šátek * obuv (krpce, soukenné papuče, vysoké černé šněrovací boty) * kožuch, kožůšek, šuba, mentýk (kožich)

Úprava vlasů

Svobodné dívky nosily cop s pěšinkou uprostřed zapletený stužkou. Vdané ženy si dva copy omotaly kolem hlavy a nasadily na ně čepec.

Mužský

košile, košula * brunclek, vesta, frydka (soukenná vesta zdobená knoflíky a šňůrováním) * gatě, kalhoty, nohavice * kopyce, kopyca (bílé soukenné ponožky červeně lemované) * župica (sváteční soukenný kabát sahající po kolena) * halena, huňa (všední kabát ze sukna přírodní barvy) * kožuch (kožich) * kotula (spona na sepnutí výstřihu košile) * obuv (krpce, soukenné papuče, vysoké šněrovací boty) * opasek

Nářečí

Valašské nářečí je nářeční podskupina, která patří do východomoravské nářeční skupiny. Dochovalo se v něm několik slov z původního jazyka Valachů, kteří přišli z Rumunska ve 13. +more století, většinou slova spojená se salašnictvím, jejich původní obživou (např. ogar - chlapec, brynza - ovčí, solí konzervovaný sýr, košár - ohrada pro dobytek a specifické pojmy spojené se salašnictvím, např. pajta - otevřený přístřešek pro ukrytí stáda před letním deštěm, kumhár - závěs pro kotlík nad ohništěm v kolibě, geleta - nádoba pro nadojené mléko jednouchá, šafel - dřevěná nádoba pro vodu, větší a dvouuchá, urda - syrovátka, strunga - dřevěná ohrádka pro klidné dojení ovce atd. ).

Hlavní znaky

místo dvojhlásky -ou se zachovalo staročeské -ú (múka, lúka, nejsú) * místo slabiky -šť slabika -šč (ščika, ščestí) * u sloves rozkazovacího způsobu koncovka -aj místo -ej (dívaj sa, hledajte) * vztažné zájmeno sa * ve 3. pádě rodu mužského čísla množného koncovka -om (chlapom, lesom) * v 6. +more pádě rodu mužského čísla množného koncovka -och (chlapoch, lesoch).

Slovní zásoba

ogar, ogara, synek, syneček - syn, chlapec

* cérka, cérča, cérečka, cereňa,děcko, děvča, děvčica, cérčisko - dcera, dívka * roba - žena, manželka * drúbja, děcko - dítě * hafery - borůvky * včil - teď * zlavec - polštář * hen - tam * bar gde - kdekoliv * štús - hráň dřeva * podarebně - zbytečně * tož - tak, takže * na potvoru - naschvál * zemňák - brambora * lecico, bársco - cokoliv * lecigdo, bársgdo - kdokoliv * stříň- svrchní vrstva zmrzlého sněhu * cap-kozel * jahňa-jehně * krkoš, krkoška- větev

Přísloví

Aj to najmenší kuřácko má drápky k sobě. * Baranovi nemajú být rohy těžké. +more * Co máš zesť dnes, zes zutra, co máš udělať zutra, udělaj dnes. * Gdo si zmýšlá v jídle, roků sa nedožije. * Každý oře jak može a vláčí jak stačí. * Do nabitej flinty nefúkaj.

Osobnosti

+more8'>Prezentace Valašska na veletrhu Regiontour 2010 Karlových VarechV abecedním pořadí:atentátu na Heydricha * Antonín Bajaja, spisovatel * Ladislav Baletka, historik * Eliška Balzerová, herečka * Lojza Baránek, malíř * Milan Baroš, fotbalista * Tomáš Baťa, podnikatel * Tomáš Berdych, tenista * Radoslav Brzobohatý, herec * Arnošt Dadák, podnikatel * Jiří Demel, vlastivědec * Eduard Domluvil, kněz a spisovatel * Alois Hába, skladatel * Karel Hofman, malíř * Markéta Irglová, hudebnice * Metoděj Jahn, spisovatel * Bohumír Jaroněk, výtvarník *Vojtěch Jasný, režisér * Záviš Kalandra, historik a novinář * Jan Karafiát, kněz a spisovatel * Čeněk Kramoliš, spisovatel * Milan Kremel, jezdec motokrosu * Jaroslav Křička, hudebník * Jiří Křižan, spisovatel a scenárista * Jiří Křenek, spisovatel * Jiří Křenek, portáš * Arnošt Kubeša, etnograf * Amálie Kutinová, spisovatelka * Cyril Mach, pedagog a odbojář * Jiří Meitner, výtvarník * František Palacký, historik a národní buditel * Albín Polášek, sochař * Jan Nepomuk Polášek, skladatel * Bolek Polívka, herec * Jiří Raška, lyžař * Jan Rokyta, herec a hudebník * Jan Rous, kronikář *František Segrado, zpěvák * Augustin Skýpala, básník * Josef Sousedík, konstruktér * Jaroslav Štika, etnograf * Jarmila Šuláková, lidová zpěvačka * Mirek Topolánek, politik * Mojmír Trávníček, spisovatel * Jan Ullrich (lingvista), jazykovědec * Ludvík Vaculík, spisovatel a publicista * Josef Valčík, odbojář * Josef Váňa, žokej * Bartoš Vlček, básník a překladatel * Vilma Volková, spisovatelka * Emil Zátopek, atlet * Štěpán Trochta, kardinál.

Odkazy

Reference

Literatura

Baletka, Ladislav: Růžďka, pohled do historie obce na Valašsku, Vsetín 1998 * Baletka, Ladislav - Zapletal, Ladislav: Okres Vsetín, Ostrava 1987 * Burian, Ilja - Burian, Bohuslav: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993, * Dostál, František: Valašská povstání za třicetileté války, Praha 1956 * Janoška, Martin: Valašsko očima geologa, Olomouc 2000, * kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, * kolektiv autorů: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách, Valašské Meziříčí 2007, * kolektiv autorů: [url=https://web. archive. +moreorg/web/20120921163942/http://www. divadloschod. cz/val. atheny/. id=osobnosti]Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska[/url], Valašské Meziříčí, 2000, * Pavelka Jan, Trezner Jiří (eds. ): Příroda Valašska, Vsetín 2001, * Winnifruth,T. J. : Badlands-Borderland: A History of Southern Albania/Northern Epirus, 2003, page 44, "Romanized Illyrians, the ancestors of the modern Vlachs",.

Související články

Cimbálová muzika Slanina

Externí odkazy

[url=http://vbeskydech. cz/]VBeskydech. +morecz[/url] - informace o Valašsku a Beskydech * [url=https://web. archive. org/web/20110718172347/http://www. folklorweb. cz/regiony/valassko. php]www. FolklorWeb. cz - Valašsko[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20110722005555/http://www. valassko. info/index. php. clanek=cimbalovky]www. Valassko. info - Cimbálové muziky a folklorní soubory[/url] * [url=http://www. valassky. cz/]www. valassky. cz - Valašsko-český a česko-valašský slovník online[/url] * [url=http://www. eknihovna. maxzone. eu/moravske_valassko. html]Matouš Václavek: Moravské Valašsko[/url] online v knihovně Bohemian Library.

Kategorie:Morava Kategorie:Etnografické regiony Česka Kategorie:Geografie okresu Vsetín Kategorie:Geografie okresu Zlín