Valašské muzeum v přírodě

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je součástí Národního muzea v přírodě v České republice, organizuje sbírku nemovitých i movitých dokladů k dějinám lidové kultury, spravuje sbírkové předměty národopisného charakteru a v přirozené krajině umístěné objekty lidové architektury a technického stavitelství, dokumentuje lidovou kulturu národopisné oblasti Valašsko, Těšínské Slezsko a vede genealogickou evidenci rodů z regionu Moravské Valašsko.

Specializované expozice tvoří Dřevěné městečko, jedno z nejstarších ve střední Evropě (vznik v roce 1925), Valašská dědina, nejrozsáhlejší areál typu stylové vesnice i s chovem zvířat a prezentace způsobu hospodaření a pěstování plodin (tzv. živé muzeum), Mlýnská dolina, otevřená v roce 1982, s objekty technického stavitelství a funkčním technologickým zařízením, také s expozicí Dopravní prostředky na Valašsku (v objektu vozovny z Ostravice).

U vstupu do expozic tzv. Sušák (název objektu odvozen od sušení barvených přaden v původní úpravně textilií a bělidla z +more_století'>19. století pro výrobu rožnovského plátna), uvnitř stálá národopisná expozice Městečko pod Radhoštěm (historie Rožnova pod Radhoštěm), pokladna, prodej upomínkových předmětů.

Ve správě muzea také dvě stavby s názvy Libušín a Maměnka (původně turistické útulny), podle projektu slovenského architekta Dušana Jurkoviče (1868-1947) vybudované ve stylu lidové secese na Pustevnách (horské sedlo, Moravskoslezské Beskydy), vnitřní výzdobu podle českého malíře Mikoláše Alše (1852-1913) namaloval akademický malíř Karel Štapfer (1863-1930). Objekty v péči muzea rekonstruovány od roku 1995, v roce 1999 zpřístupněna restaurace Libušín a v roce 2003 hotel Maměnka.

Od založení muzea v roce 1925 budována odborná knihovna, zaměřená zejména na kulturně historickou a etnografickou dokumentaci regionů Moravského Valašska, Těšínska a Kopanic, lidové stavitelství, řemesla a umění, v současnosti umístěná v tzv. Wilkově domě, veřejně přístupná.

Historie

Musejní a národopisný spolek v Rožnově pod Radhoštěm (v roce 1911 spoluzakladatelé bratři Alois a Bohumír Jaroňkové) předložil podnět k založení muzea v přírodě již v roce 1913 s cílem zachránit několik původních staveb na rožnovském náměstí, v důsledku nadcházejících událostí spojených s První světovou válkou muzeum založeno až v roce 1925. Na vzniku se podíleli bratři Alois a Bohumír Jaroňkové.

Lidově někdy nazývané moravský skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, druhé nejstarší muzeum v přírodě v českých zemích, za první expozici považována tzv. staročeská chalupa vzniklá v roce 1895 jako regionální národopisné muzeum (od roku 1967 součást Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem).

Valašské muzeum v přírodě v roce 1954 začleněno pod správu Krajského muzea v Gottwaldově (v současnosti Zlín) a v letech 1960 až 1970 působilo pod Okresním národním výborem ve Vsetíně. V roce 1971 převzal správu muzea Odbor kultury Severomoravského krajského národního výboru v Ostravě a v roce 1990 se stalo zřizovatelem muzejní instituce Ministerstvo kultury České republiky.

V průběhu roku ve Valašském muzeu v přírodě probíhají akce inspirované folklorem, lidovými zvyky (obyčeje) a tradičními řemesly, areál je využíván i pro další kulturní akce. Rozsah programu muzea rozšířil Jaroslav Štika (1931-2010), etnograf, historik a sbormistr, v letech 1972 až 1999 ředitel Valašského muzea v přírodě, systematicky bádal v oblasti valašského salašnického hospodaření, autorem práce Karpatské salašnictví na východní Moravě i dalších odborných publikací a studií.

V průběhu jeho působení vznikla expozice Mlýnská dolina a rozšiřována koncepce tzv. živého muzea, muzeum popularizoval v rámci Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti, založil a také vedl pěvecký sbor Polajka, předsedal Valašskému muzejnímu a národopisnému spolku.

V letech 1971 až 1996 se na rozvoji expozic podílel Jiří Langer, etnolog a historik, vedl etnografický úsek muzea, zajistil přípravu expozice Mlýnská dolina, dostavbu Valašské dědiny a přestavbu Dřevěného městečka. Organizoval výstavy s tématem lidového stavitelství, popularizoval lidovou kulturu České republiky a Slovenska, v letech 1974 až 1977 v rámci mezinárodní výstavy Lidová kultura západních Karpat také v Dánsku, Finsku a Norsku.

V oblasti expozic muzeí v přírodě editor metodické příručky Národopisná muzea v přírodě - teoretická a metodická východiska k realizaci, autor prvního dílu a spoluautor dalších tří u čtyřsvazkové monografie Beskydy, encyklopedie Evropská muzea v přírodě, specializoval se na publikace o dřevěných kostelech a dalších stavbách v oblasti Karpat. Za dlouholeté zásluhy o systematickou prezentaci a poznání české kultury u nás i v zahraničí obdržel v roce 2016 ocenění Artis Bohemiae Amicis (Přátelům českého umění), udělované ministrem kultury České republiky.

Dne 4. +more prosince 2016 v rámci muzea slavnostně otevřena dlouhodobá výstava „Jak jde kroj, tak se stroj”, s podtitulem „Lidový oděv sedmi generací na moravském Valašsku”. Tvoří ji sbírkové předměty z oblasti lidového oděvu a textilií na moravském Valašsku z období konce 18. století až do poloviny 20. století, textilní sbírka náleží mezi nejkomplexnější v rámci muzejních institucí Česka (kolem 20 000 položek), naposledy prezentována výstavou „Vyšíváno pod Radhoštěm”, v roce 1988 ve Vlastivědném muzeu ve Vsetíně a v roce 1985 v Národopisném oddělení Národního muzea v Praze.

Dne 11. +more prosince 2018 v objektu Fojtství (kopie objektu z Velkých Karlovic) podepsal Antonín Staněk, ministr kultury, zřizovací listinu Národního muzea v přírodě, příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky. Valašské muzeum v přírodě se stalo organizačním útvarem muzejní instituce národního významu (dalšími Hanácké muzeum v přírodě, Muzeum v přírodě Vysočina a Muzeum v přírodě Zubrnice).

Části muzea

Dřevěné městečko

Nejstarší část muzea, pro veřejnost otevřeno v roce 1925, v areálu také první přenesené domy z rožnovského náměstí (radnice, Billův měšťanský dům), Fojtství je kopií stavby z Velkých Karlovic, dřevěný kostelík sv. Anny kopií vyhořelého kostela v obci Větřkovice (postaven v období 2. +more světové války, osazen věží z Tiché a vysvěcen v roce 1945).

Kolem kostelíka sv. Anny je hřbitov zvaný Valašský Slavín, místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností východní Moravy, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Moravského Valašska, v současnosti čestným pohřebištěm.

Mezi nejznámější osobnosti zde pohřbené patří čtyřnásobný olympijský vítěz a světový běžecký rekordman Emil Zátopek, olympijská vítězka (oštěp) Dana Zátopková, olympijský vítěz ve skoku na lyžích a český lyžař století Jiří Raška, olympijský vítěz v hodu diskem Ludvík Daněk, zakladatelé Valašského muzea, bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi. Symbolický hrob zde má evangelický kněz a autor Broučků Jan Karafiát. +more Jsou zde uloženy ostatky spisovatelů Metoděje Jahna, Čeňka Kramoliše, Marie Podešvové, malíře valašské krajiny Jaroslava Frydrycha, a také folklorní zpěvačky Jarmily Šulákové.

Soubor:Valašské muzeum v přírodě - Billův měšťanský dům. jpg|Billův měšťanský dům Soubor:Dřevěné valašské městečko. +morejpg|Fojtství z Velkých Karlovic Soubor:Valašské městečko, kostel. jpg|Kostel sv. Anny z Větřkovic u Příbora Soubor:Muzeum - skanzen (Rožnov pod Radhoštěm)3. JPG|Kostel sv. Anny a Valašský Slavín v zimě Soubor:Valašské muzeum v přírodě, brouček na hrobu J. Karafiáta. JPG|Brouček na symbolickém hrobu J. Karafiáta Soubor:Valašské muzeum v přírodě, úly. JPG|Včelí úly.

Mlýnská dolina

Nejmladší částí muzea, pro veřejnost byla otevřena v roce 1982, shromažďuje funkční technické stavby (valcha, mlýn, pila, hamr, lisovna oleje), většina exponátů je poháněna vodou.

Soubor:Valašské muzeum v přírodě, Mlýnská dolina, hamr 01. jpg|Hamr z Ostravice Soubor:Valašské muzeum v přírodě, Mlýnská dolina, hamr 04. +morejpg|Interiér hamru Soubor:Valašské muzeum v přírodě, Mlýnská dolina, moučnice 02. jpg|Moučnice v mlýnu z Velkých Karlovic Soubor:Valašské muzeum v přírodě, Mlýnská dolina, pila, kolo 01. jpg|Vodní kolo pily z Velkých Karlovic.

Valašská dědina

Nejrozsáhlejší část muzea v přírodě, v areálu soustředěno více než 70 staveb, hospodářská stavení, salaše, stáje, kovárna a větrný mlýn představují typické osídlení Valašska, první objekty vybudovány v roce 1962 a v roce 1972 zpřístupněn areál veřejnosti. Součástí tzv. +more živé muzeum, pěstování plodin a například chov původního valašského plemene ovcí.

Soubor:Skanzen Valašská dědina - Blinkova chalupa z Horní Bečvy. jpg|Blinkova chalupa z Horní Bečvy Soubor:Skanzen Valašská dědina - komora a sušárna ovoce ze Seninky. +morejpg|Komora a sušárna ovoce ze Seninky Soubor:Skanzen Valašská dědina - sýpka v usedlosti fojta z Lidečka. jpg|Sýpka v usedlosti fojta z Lidečka Soubor:Skanzen Valašská dědina - usedlost fojta z Lidečka. jpg|Usedlost fojta z Lidečka Soubor:Valašské muzeum v přírodě - Valašská dědina 01. jpg|Usedlosti z Nového Hrozenkova Soubor:Skanzen Valašská dědina - větrný mlýn z Kladník. jpg|Větrný mlýn z Kladník.

Pustevny

Ve správě muzea od roku 1995 dva objekty ve stylu tzv. lidové secese, původně turistické útulny, v současnosti restaurace Libušín (dne 3. +more března 2014 objekt poškozen požárem) a hotel Maměnka na Pustevnách, postaveny podle lidovou architekturou inspirovaného návrhu architekta Dušana Jurkoviče.

Soubor:Pustevny, Libušín.jpg|Libušín Soubor:Pustevny, Maměnka.JPG|Maměnka

Zázemí muzea

Ředitelství

Ředitelství muzea sídlí v bývalé obytné budově (čp. 147, Palackého ulice, tzv. Herliczkova vila), s účinností od 11. prosince 2018 současně sídlo Národního muzea v přírodě.

Provozní budova (tzv. Sušák)

Od 1. května 2006 vstupní budova muzea do dvou částí areálu, Valašské dědiny a Mlýnské doliny (uvnitř objektu pokladny, výstavní prostory, toalety pro návštěvníky, prodejna upomínkových předmětů a stálá výstava Městečko pod Radhoštěm).

Objekt v průběhu 19. až 20. +more století tzv. bělidlo a sušárna textilií, výroba rožnovského plátna. V roce 1858 původní budovu zakoupil rožnovský obchodník s plátnem Čeněk Janík, přestavěl ji a v roce 1861 uvedl dílnu do provozu, sloužila k bělení, škrobení, sušení a mandlování plátna. Po Janíkově smrti dílnu provozoval Jindřich Tkadlec. V roce 1888 objekt zakoupil Karl Thomas Herliczka (1800-1902), majitel tkalcovny v Místku, jeho syn Karl Rudolf Herliczka (nar. 24. 3. 1878 ve Frýdku) provozoval tzv. bělidlo a úpravnu v letech 1902 až 1941, v roce 1945 majetek zkonfiskován státem podle dekretu číslo 108/1945 Sb. presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku. Areál předán národnímu podniku Moravsko-slezské pletárny, později součást národního podniku Loana, využíván jako skladovací objekt.

V roce 1987 objekt získalo Valašské muzeum v přírodě. V letech 2001-2005 prošla budova celkovou přestavbou, podle projektu Ing. Josefa Janečka realizovala firma Zlínstav, a.s.

Knihovna

Knihovna budována od založení muzea v roce 1925, v současnosti ve zrekonstruovaném objektu (čp. 483 a 484, Palackého ulice, tzv. +more Wilkův dům), ve fondu 19 000 položek, kromě knih a periodik k dispozici i obsáhlá databáze obrazových a zvukových záznamů.

Genealogické centrum Valašska

Dne 1. prosince 2000 zahájilo činnost Genealogické centrum Valašska, umístěno v bývalé vile a dílnách Aloise Jaroňka (čp. +more 518, Čechova ulice). Genealogická sbírka obsahuje kartotéku s prameny ze 16. až 18. století.

Soubor:VMP reditelstvi (6304). jpg|Správní budova, Palackého čp. +more 147 (tzv. Herliczkova vila) Soubor:VMP Susak (6297). jpg|Provozní (vstupní) budova muzea, tzv. Sušák Soubor:VMP Library (6318). jpg|Knihovna, Palackého čp. 483 a 484 (tzv. Wilkův dům) Soubor:Villa Jaroněk (6312). jpg|Genealogické centrum Valašska, Čechova čp. 518 (původně vila a dílny Aloise Jaroňka).

Ediční činnost Valašského muzea v přírodě

Malé tisky

Muzeum začalo vydávat takzvané „malé tisky” v roce 1968, celkem vyšlo 12 svazků, například: * sv. 1: Joža Ország-Vranecký: Lidové hudební nástroje na Valašsku, 1968 * sv. +more 2: Joža Ország-Vranecký: Dýmkařství na východní Moravě, 1972 * sv. 3: Věra Otevřelová: Rožnovská výšivka, 1972 * sv. 4: Joža Ország-Vranecký: Valašské kovářství, 1973 * sv. 6: Ladislav Buzek: Valašská dědina, 1974 * sv. 7: Marie Salichová: Modrotisk na Valašsku, 1975 * sv. 8: Eva Urbachová ; Joža Orszák-Vranecký: Křiváčkářství na Valašsku, 1978 * sv. 9: Milena Habustová: Život kolem valašské pece, úvodní text Jaroslav Štika, fotografie Ladislav Buzek a Bedřich Přikryl, 1976 * sv. 10: Jiří Langer (etnolog): Mlýnská dolina.

Dalšími svazky jsou průvodce muzeem.

Sborníky

V roce 1973 začalo vydávání sborníků řady Agricultura Carpatica, z důvodu konfliktu se stejnojmenným maďarským sborníkem přejmenován na Museum vivum (některé svazky vyšly souběžně). * Agricultura Carpatica I. +more, rok 1973 * Agricultura Carpatica II. , borník referátů přednesených na konferenci v Rožnově pod Radhoštěm ve dnech 28. -30. května 1979, příprava vydání a redakce Marie Brandstettrová; úvod Jaroslav Štika, rok 1981 * Agricultura carpatica III. , Sborník konference 8. -10. října 1981, vyšlo: 1985 * Museum vivum I. , Konference muzeí v přírodě 28. -30. 9. 1983, vyšlo: 1985 * Museum vivum II. = Agricultura carpatica IV, rok 1987 * Museum vivum III. , Konference 6. -8. října 1987, vyšlo 1988 * Museum vivum: Sborník Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, I. ročník, 2005; * Museum vivum: Sborník Valašského muzea v přírodě . . Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, II. ročník, 2006; * Museum vivum: Sborník Valašského muzea v přírodě . . Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, III. -IV. ročník, 2007-2008. ** Sborník příspěvků z konference Staré památnosti se zapisují--: konané ve dnech 3. a 4. října 2007 v Rožnově pod Radhoštěm. Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, 2007. (příloha sborníku Museum Vivum) * Museum vivum: Sborník Valašského muzea v přírodě . . Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, V. ročník, 2009; * Museum vivum: Sborník Valašského muzea v přírodě . . Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, VI. ročník, 2010; * Museum vivum: Sborník Valašského muzea v přírodě . . Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, VII. -VIII. ročník, 2011-2012; * Museum vivum: Sborník Valašského muzea v přírodě . . Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, IX. ročník, 2013. * Museum vivum: Sborník Valašského muzea v přírodě . . Rožnov pod Radhoštěm: Valašské muzeum v přírodě, X. ročník, 2014-2015.

Náměty sborníku Museum vivum XII (2017) uvedeny na stránkách Metodického centra pro muzea v přírodě.

Pozůstalost Ludvíka Kunze

Muzeum získalo pozůstalost etnografa Ludvíka Kunze, z ní postupně zpracovalo ceněnou čtyřdílnou publikaci Nástroje lidové hudby v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, k vydání z pozůstalosti připravili Iveta Eclerová a Radoslav Vlk: * Svazek 1. , A, B, * Svazek 2. +more, C, Č, D, E, F, G, H, * Svazek 3. , Ch, I, J, K, L, M, N, O, P, Q, * Svazek 4. , R, Ř, S, Š, T, Ť, U, V, W, X, Y, Z, Ž,.

Výroční publikace

K významným výročím muzea vydány reprezentativní publikace: * 2005 Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm 1925-2005, editor Jiřina Veselská s kolektivem, * 2010 Vitajte ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, text Oldřich Šuléř, * 2015 Uchováno budoucím generacím: devadesát let sbírkotvorné činnosti Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, editor: Eva Románková,

Odkazy

Poznámky

Reference

Související články

Národní muzeum v přírodě

Externí odkazy

Kategorie:Národní muzeum v přírodě Kategorie:Valašsko (Morava) Kategorie:Muzea v okrese Vsetín Kategorie:Muzea v Rožnovské brázdě Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Vsetín Kategorie:Rožnov pod Radhoštěm Kategorie:Stavby v Rožnově pod Radhoštěm Kategorie:Stavby v Rožnovské brázdě Kategorie:CHKO Beskydy Kategorie:Technické památky ve Zlínském kraji Kategorie:Skanzeny v Česku Kategorie:Zrušené národní přírodní památky v Česku Kategorie:Příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky Kategorie:Muzea založená roku 1925 Kategorie:Místa pořádání živých betlémů