Valdštejnská lodžie

Valdštejnská lodžie stojí na okraji Sedliček, části města Jičína, se kterým je spojena 2 km dlouhou lipovou alejí.

Historie

Doba Albrechta z Valdštejna

Až do počátku 17. +more století bývala pod vrchem Zebín pouze obora. Ve dvacátých letech 17. století se zde však Albrecht z Valdštejna rozhodl vybudovat také příměstské reprezentační sídlo s rozsáhlými zahradami, jako součást velkolepé přestavby Jičína na vévodskou rezidenci. Plánované zahrady i samotný letohrádek snad mohly v mnohém připomínat souběžně budovanou pražskou Valdštejnskou zahradu. Dominantním prvkem celého komplexu je monumentální stavba samotné Lodžie, v přední části sloužící jako sala terrena, v zadní části nabízející komfort příměstské vily. Za Lodžií se nachází čestný dvůr, sloužící původně jako hospodářské zázemí. Před Lodžií se potom rozkládají samotné zahrady. Měly být geometricky uspořádané a vybavené nejrůznějšími prvky manýristické i raně barokní zahradní architektury - nacházet se tu zřejmě měly fontány, grotty nebo velký bazén. Na stavbě se podílelo několik architektů - Andrea Spezza, Niccolo Sebregondi, Giovanni Pieroni - pro nedostatek písemných pramenů je však obtížné určit, který z nich měl na stavbě letohrádku největší zásluhy.

Lodžie byla vybudována nejen jako svébytný komplex, ale také jako součást celku většího. Leží totiž na ose Valdštejnovy barokní komponované krajiny, která v jeden celek spojovala vrch a stejnojmenný hrad Veliš (později zbořený), město Jičín a kartuziánský klášter ve Valdicích. +more Tato osa měla být mezi Jičínem a Valdicemi ještě zdůrazněna velkolepou čtyřřadou lipovou alejí. Vysázená však byla pouze část mezi Jičínem a Lodžií, poslední necelý kilometr aleje zůstal nerealizovaný. vlevoAreál "valdického casina", jak ho sám Valdštejn nejčastěji jmenoval, měl tedy skýtat klidné útočiště pro vévodův odpočinek, ale i nabízet reprezentativní prostory pro neformální jednání či pořádání barokních slavností.

Podobně jako celá řada dalších valdštejnských staveb na Jičínsku však nebyla Lodžie nikdy dokončena. Zejména to platí o interiéru hlavního objektu, kde nebyla vybudována horní patra a také veliké oválné točité schodiště. +more Po Valdštejnově smrti v roce 1634 zůstal celý objekt na dlouhou dobu prakticky opuštěný a nedokončený.

Pozdější vývoj

Na přelomu 18. a 19. +more století byla na příkaz Ferdinanda Trauttmansdorffa Lodžie částečně dokončena a přetvořena na klasicistní letohrádek. Rekonstrukce však rezignovala na zpřístupnění horních pater i na původně zamýšlené monumentální schodiště.

V roce 1813 se zde konaly slavnosti pro císaře Františka I. +more, který v Jičíně a okolí spolu s ruským carem Alexandrem I. a pruským králem Fridrichem Vilémem III. vyjednával vznik nové protinapoleonské koalice.

Lodžii jako klasicistní letohrádek však Trauttmansdorffové příliš nevyužívali a celý objekt brzy začal opět pustnout a chátrat. Ve 30. +more letech tak projevilo o areál zájem město Jičín a v roce 1936 ho, spolu s přilehlou oboru a bažantnicí, odkoupilo. Libosad se stal populárním cílem vycházek, byla v plánu rekonstrukce areálu, nakonec se ale uskutečnily pouze drobné úpravy.

V následujících desetiletích nebyl areál nijak systematicky využíván ani opravován. Části Čestného dvora byly využívány pro čistě technické účely, např. +more skladování zemědělských strojů, interiéry hlavní budovy byly veřejnosti nepřístupné a postupně se zhoršoval celkový stav památky, který v 90. letech začal být skutečně alarmující.

Současnost

vlevo V posledních letech probíhají postupné rekonstrukce, které umožnily areál otevřít veřejnosti. +more Čestný dvůr i Lodžie dostaly nové střechy, Lodžie také fasádu. Opravena a nově vydlážděna byla také terasa a schodiště, zrekonstruovány byly tarasní zdi Libosadu a interiéry celé jihozápadní poloviny Čestného dvora a další rekonstrukce by měly následovat.

Památka je stále v majetku města, provozovatelem je Valdštejnské imaginárium, z. ú. +more V roce 2015 byla v jihozápadní části Čestného dvora otevřena kavárna Café Loggie. Celý areál je během roku dějištěm pravidelných kulturních akcí, využívajících netradiční snovou atmosféru zapomenutého letohrádku.

Odkazy

Reference

Literatura

FRANCEK, Jindřich. Dějiny Jičína. +more Praha 2010. * FUČÍKOVÁ, Eliška, ed. - ČEPIČKA, Ladislav, ed. : Valdštejn: Albrecht z Valdštejna Inter arma silent musae. Praha 2007. * GOTTLIEB, Jaromír. Jičín - Valdštejnovo pole neválečné. Teze a poznámky k problematice plánování jičínské raně barokní aglomerace v letech 1621-1634. Jičín 2015. * HÁJEK, Pavel. Česká krajina a baroko. Urbanismus českého baroka na příkladu města Jičína a jeho okolí. Praha 2003. * MENCL, Jaroslav. Historická topografie města Jičína. Jičín 1948. * NAVRÁTIL, Ivo, ed. Valdštejnská loggie a komponovaná barokní krajina okolí Jičína: sborník referátů z vědecké konference. Semily 1997.

Externí odkazy

[url=http://valdstejnskalodzie. cz/]Oficiální stránky[/url] * [url=http://www. +morekudyznudy. cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Valdstejnska-lodzie-u-Jicina. aspx]Valdštejnská lodžie u Jičína[/url], kudyznudy. cz * [url=http://www. mesto-jicin. cz/lodzije-a-alej. php]Valdštejnská lodžie[/url] , mesto-jicin. cz.

Kategorie:Albrecht z Valdštejna Kategorie:Manýristické stavby v Česku Kategorie:Stavby v Jičíně Kategorie:Kultura v Jičíně Kategorie:Postaveno v 17. +more století.