Valence (lingvistika)

Valence (vaznost) je schopnost určité lexikální jednotky (slova) vázat na sebe další závislé jednotky (větné členy).

Jedná se o jeden z klíčových termínů tzv. valenční syntaxe. +more Podle pojetí valenční syntaxe netvoří základ věty (tzv. základovou větnou strukturu) pouze holý podmět a holý přísudek. Schéma základové větné struktury závisí především na valenci přísudku - každý přísudek na sebe váže určitý počet větných členů, jimž předepisuje i jejich formu (především pád jmen). Věta tedy vzniká na základě valence slovesa stojícího v pozici přísudku.

Příklady: * nevalenční - Prší. * jednovalenční - Dítě spí. * dvouvalenční - Pachatel se bojí potrestání. * třívalenční - Milan mi vrátil knihu.

Valenční potenciál

Všechny pozice, vytvářené valencí, nemusejí být nutně obsazeny, někdy mohou vyplývat z kontextu. Podle toho, zda příslušná pozice musí být obsazena nebo může zůstat nevyužita, se rozlišují: * obligatorní pozice - ty, které musejí být obsazeny vždy: Otec ztratil hodinky. +more * potenciální pozice - ty, které nemusejí být obsazeny: **základové' - nemusejí být vyjádřeny, pokud vyplývají z kontextu, tvoří základovou větnou strukturu: Otec se dívá na syna. x Dívá se. ** nezákladové (fakultativní) - nemusejí být vyjádřeny, rozvíjejí členy základové větné struktury: Znavený' otec se nenápadně dívá z okna na svého syna.

Základové větné struktury v češtině

V češtině rozlišujeme jedenáct základových větných struktur s několika podtypy. Základovou větnou strukturu tvoří: * Přísudek: Prší. +more Hoří. * Přísudek - podmět: Slunce svítí. Dítě spí. * Přísudek - předmět: Došlo k výbuchu. ** Podtyp přísudek - předmět - předmět: Zželelo se jim ho. * Přísudek - příslovečné určení: V komíně hučí. ** Podtyp přísudek - příslovečné určení - příslovečné určení: Ve sklepě páchne zatuchlinou. * Přísudek - předmět - příslovečné určení: Nemocnému se daří lépe. * Podmět - přísudek - předmět: Kouření škodí zdraví. Žák píše úkol. ** Podtyp podmět - přísudek - předmět - předmět: Soud zprostil obžalovaného viny. ** Podtyp podmět - přísudek - předmět - předmět - předmět: Učitel pověděl rodičům o dětech pravdu. * Podmět - přísudek - doplněk: Otec se zdál unavený. * Podmět - přísudek - předmět - příslovečné určení: Řidič zavezl auto do garáže. * Podmět - přísudek - předmět - doplněk: Lékař uznal vojáka nemocným. * Přísudek složený, varianty: ** Přísudek jmenný se sponou: Otec je učitelem. Do města je daleko. ** Přísudek s modálním slovesem: Všichni musejí čekat. ** Přísudek s fázovým slovesem: Lidé zůstali stát. ** Přísudek se slovesem kategoriálním: Skokan sbírá odvahu.

Tento relativně malý počet větných struktur tvoří základ veškerých možných výpovědí v češtině. Základové větné struktury se obměňují několika jednoduchými způsoby: * rozvíjení větných členů: Unavený žák už dvě hodiny píše opomenutý domácí' úkol. +more * zmnožování větných členů na členy několikanásobné: Žák i jeho sestra píší slohovou práci a další domácí úkoly. * záměna podmětu a předmětu, záměna aktivního a pasivního tvaru přísudku: Úkol je psán' žákem.

Další funkce valence

Kromě toho, že valence přísudku vymezuje, jaké větné členy na něj budou navázány, předepisuje jim také určitou formu. Slovesa určují, v jakém budou vázané větné členy pádě a s jakou předložkou, např. +more: * přitížit se - předmět ve 3. pádě: Nemocnému se přitížilo. * schylovat se - předmět ve 3. pádě s předložkou k: Schyluje se k večeru.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Přísudek * Syntax * Věta (lingvistika) * Větný člen * Funkční generativní popis

Externí odkazy

[url=http://ufal.mff.cuni.cz/vallex/2.5/doc/home.html]Vallex[/url] valenční slovník nejčastějších českých sloves

Kategorie:Větná stavba