Vasilko Konstantinovič

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vasilko Konstantinovič je postava z kyjevské šlechtické rodiny, která hrála významnou roli v 10. století na Kyjevské Rusi. Je nejvíce známý jako vůdce povstání proti vládě knížete Svjatoslava I., který byl jeho vlastním bratrem. Vasilkovo povstání bylo významným krokem směrem k posílení kyjevské aristokracie a navázání vztahů s Byzantskou říší. Povstání bylo však potlačeno a Vasilko byl zajat a odsouzen k trestu smrti. Jeho život a smrt jsou často zobrazovány v ruské literatuře a folklóru.

Svatý Vasilko Konstantinovič (7. prosince 1208, Rostov - 4. března 1238, Šernský les) byl kníže rostovský a mučedník.

Život

Narodil se 7. prosince 1208 v Rostově jako syn rostovského knížete Konstantina Vsevolodoviče a jeho manželky Marie Mstislavny.

Roku 1216 po vítězství nad svými bratry v Lipické bitvě, svěřil Konstantin svého sedmiletého syna do výchovy rostovského biskupa Pachomije.

Roku 1217 porazil Konstantin knížete Jurije II. +more a převedl ho z Goroděce do Suzdalu a uzavřel sním mír. Tímto činem mohly Konstantinovi děti zdědit rozsáhlé majetky v Rostově, Jaroslavli, Ugliči, Belozersku a Usťugu. Konstantin zemřel roku 1218.

Roku 1220 kníže Jurij zorganizoval boj proti Povolžským Bulharům v reakci na jejich zpustošení Usťugu v roce 1217.

Vasilko poslal své pluky po řece Kamě a spojil se v rámci Povolžského Bulharska s hlavními silami pod vedením Svjatoslava Vsevolodoviče. Zúčastnil bojů také např. +more: * v zimě 1221 s Jurijem proti Bulharům, v Goroděcu byl uzavřen mír * roku 1223 proti Mongolům, vojsko došlo do Černihivi, kde se dozvěděla o porážce Rusů na řece Kalce a vrátili se zpět * roku 1224 proti novgorodcům, obsadili Toržok a uzavřeli mír * roku 1226 s Jurijem, bratrem Vsevolodem na pomoc Michalu Černigovskému proti Olegu Kurskému * roku 1228 s vojevodou Jeremejem Glebovičem proti Mordvincům, přerušeno kvůli dešti.

Dokončil stavbu soboru Zesnutí přesvaté Bohorodice v Rostově, započatou jeho otcem.

Začátkem roku 1238 během odchodu Tatarů do Vladimiru odešel s Jurijem do Volhy. Dne 4. +more března po bitvě na řece Siť mezi mongolskými Tatary a Rusy odmítl složil přísahu chánovi a byl zabit v Šernském lese.

Podle legendy jeho tělo našla nějaká žena která to pověděla knězi Adrianovi, který tělo ukryl. Poté byl převezen do soboru Zesnutí přesvaté Bohorodice.