Cesko.wiki Ve znamení Tyrkysové hory
Author
Albert FloresVe znamení Tyrkysové hory ( Chajrchan öndör chá bajna) je film z roku 1977 (premiéra 1978) natočený v československo-mongolské koprodukci. Film byl natočen jako dobrodružný příběh výpravy československých geologů hledajících naleziště mědi v Mongolsku, kde vyvstanou spory o neortodoxní metodu hledání podle lidové pověsti o „Tyrkysové hoře“, která by měla ukázat naleziště. Film po své premiéře zapadl, dodnes má zejména hodnotu zachycení mongolské krajiny kameramanem Josefem Illíkem.
Vznik
Pro vznik filmu byla důležitá okolnost, že vznik nákladných filmů pro kina byl v Československu výhradně státní (česká kinematografie) a Československo mělo i smlouvy v rámci dalších (též státních) filmových produkcí spřáteleného socialistického světa, což umožňovalo i vyžadovalo natáčení často i velmi vzdálených exteriérech. V případě Ve znamení Tyrkysové hory spolupracovala produkční společnost Barrandov a mongolské Mongolkino.
Takováto koprodukce byla natočena jediná, nicméně česko-mongolské vztahy byly až do roku 1989 velmi silné. Literární scénář Karla Copa, na kterém se za mongolskou stranu podílel Sormúniršín Dašdórov a který byl schválen roku 1975, podává zcela fiktivní příběh a neodkazuje na žádné konkrétní místo v Mongolsku (krom hlavního města Ulánbátaru). +more Snaží se zábavnou formou podchytit spor mezi přísně vědeckým geologickým průzkumem, který je ještě přísně vázán centrálním plánováním (v rámci národního podniku Geoindustria) a na druhé straně romanticky podaným neortodoxním průzkumen na základě ústního podání bájí v samotném Mongolsku (kde má ústní předávání příběhů silnou tradici).
Téma hledání mědi československými geology ale bylo poněkud ožehavé. V 60. +more letech 20. století totiž skutečně za pomoci československých geologů bylo objeveno velké naleziště v Erdenetu a geologové se podíleli na vzniku těžebního podniku Erdenet. Tamější spolupráce ale musela ustat po okupaci Československa v roce 1968 (a československou pozici převzal Sovětský svaz), o tomto československém geologickém úspěchu se nesmělo až do roku 1989 mluvit. Teprve po roce 1989 získali českoslovenští geologové (např. Emanuel Komínek, Mojmír Krautner) mongolský Řád polární hvězdy a další ocenění.
Film režíroval Ivo Toman, v rámci koprodukční spolupráce ve spolupráci s mongolským režisérem Najdangínem Njamdavá. I herci a ve štábu se uplatnili kolegové jak z Československa, tak z Mongolska. +more Titulní roli obsadil Josef Langmiler (prof. Pudil), Karel Hlušička (dr. Mareš), mongolského geologa hrál Dagva-Očiryn Elbegsajchan, místního člena expedice Dž. Dzanabadzar a tlumočnici Šataryn Ceceg. Na hudbě se podíleli jak Jiří Srnka, tak Luvsandžambyn Mördordž.
Děj
Vedení národního podniku Geoindustria začíná být nespokojeno s výsledky expedice vyslané do Mongolska. Nespokojenost je sdílená jak z pohledu generálního ředitelství v Praze, tak z pobočky v Ulánbátaru (ředitel Ing. +more Vrutský, Josef Větrovec). Autor projektu, prof. Pudil (Josef Langmiler) se odmítá smířit s neúspěchem, proto bez konzultace s vedením odletí z Prahy do Mongolska, přímo do polního tábora expedice. Zde Pudila seznámí jeho žák dr. Tömör (Dagva-Očiryn Elbegsajchan) s legendou o tyrkysové hoře, kde by tyrkysové zbarvení bájné hory mohlo naznačovat velké naleziště mědi, se sledováním této stopy nesouhlasí lokální vedoucí expedice dr. Mareš (Karel Hlušička). Pudil se vrací do Ulánbátaru s novou nadějí věc vysvětlit místnímu ředitelství Geoindustrie, nicméně při snaze ověřit legendu v knihovně zjistí, že existuje mnoho variant a pro pátrání je nelze použít. To ho vede k smíření se s neúspěchem, ale při odletu letadlem dostává zprávu z tábora, že se v horách ztratil dr. Mareš, kterého se vydá letadlo hledat. Nakonec je nalezen, letadlo přistane a zjistí se, že dr. Mareš skutečně našel úlomky tyrkysu a tedy i hledané naleziště mědi.