Cesko.wiki Vega (raketa)
Author
Albert FloresVega je evropská nosná raketa vyvinutá Evropskou vesmírnou agenturou (ESA) a italskou kosmickou agenturou ASI. Je určena pro účely vědeckých a technologických misí do nízké a střední oběžné dráhy Země. Raketa je schopna vynést užitečné zatížení o hmotnosti až 1 500 kg na nízkou oběžnou dráhu a 700 kg na polární oběžnou dráhu. Vega je třístupňová raketa, která je vybavená jedním hlavním motorem na tuhé palivo na prvním stupni, čtyřmi komorami na tuhé palivo na druhém stupni a jedním motorem na kapalné palivo na třetím stupni. První úspěšný start rakety Vega se uskutečnil v roce 2012, kdy bylo vyneseno několik satelitů a technologických demonstrací. Od té doby raketa úspěšně absolvovala více než 20 startů a vynášela různé druhy užitečných zatížení, včetně satelitů pro pozorování Země, meteorologických satelitů a kosmických sond. Raketa Vega je součástí evropského vesmírného programu společně s nosnými raketami Ariane 5 a Sojuz, které poskytují dopravu na mezinárodní vesmírnou stanici. Její vývoj výrazně přispěl k rozvoji evropské kosmické technologie a posílení postavení Evropy ve vědeckém výzkumu. V současné době jsou plány na vylepšení rakety Vega, která by měla být schopna vynést větší užitečné zatížení na vyšší oběžné dráhy. Tato verze rakety, známá jako Vega C, by měla být představena v roce 2021.
Raketa Vega je evropská lehká nosná raketa pro náklady s hmotností do 2100 kilogramů. Provozovatelem je společnost Arianespace, která zajišťuje starty z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně.
Raketa je určena pro vynášení malých vědeckých družic vypouštěných na nízkou nebo polární dráhu. Raketa je čtyřstupňová, přičemž první tři stupně jsou poháněny tuhými pohonnými látkami. +more Čtvrtý stupeň je vybaven jedním motorem na kapalné pohonné látky, který spaluje asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (N2O4).
Vývoj Vegy započal roku 1998, kdy se projekt lehkého nosiče Italské kosmické agentury (ASI) stal mezinárodním projektem pod dohledem ESA. Vývoj z 60 % financovala Evropská kosmická agentura, z 25 % Francie. +more Na projektu se podílely i Belgie, Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. První start proběhl 13. února 2012.
Vývoj a popis stupňů
Jako první byl postaven a otestován třetí stupeň nazývaný Zefiro 9. První testovací zážeh proběhl 20. +more prosince 2005 na italské raketové základně Salto di Quirra a byl úspěšný. Druhý test proběhl 28. března 2007 a během zážehu došlo k poklesu tlaku ve spalovací komoře a tím ke snížení tahu a prodloužení doby hoření. Příčiny tohoto jevu nebyly zveřejněny. Další test vylepšeného stupně s novou tryskou se uskutečnil 23. října 2008 a dopadl úspěšně. Poslední test proběhl 30. dubna 2009 a stupeň byl prohlášen za odzkoušený a připravený k provozu.
Druhý stupeň zvaný Zefiro 23 byl poprvé zažehnut na základně Salto di Quirra 26. června 2006. +more První test byl úspěšný a 27. března 2008 byl proveden druhý úspěšný testovací zážeh, po němž byl stupeň prohlášen za způsobilý. Plášť druhého stupně je zhotoven z vinutého uhlíkového kompozitu CFRP a tryska je vyrobena z uhlík-uhlíkového laminátu.
První stupeň P80 je velmi podobné konstrukce jako Zefiro 23. Tryska je ovladatelná elektro-mechanickým systémem pro směrování tahu a řízení letu. +more První testovací zážeh proběhl na Guyanském kosmickém centru 30. listopadu 2006 a byl úspěšný. Druhý zážeh proběhl 4. prosince 2007 a motor pracoval 111 sekund a produkoval tah 190 tun.
Čtvrtý stupeň se nazývá AVUM (Attitude Vernier Upper Module) a je složen z pohonného a avionického modulu. AVUM slouží pro konečné navedení na oběžnou dráhu. +more Motor pracuje na principu přetlakového cyklu a spaluje asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (N2O4). Zajímavou, v dnešní době však zároveň nezbytnou funkcí je možnost návratu tohoto modulu do atmosféry, kde bezpečně shoří. Díky této funkci je prakticky eliminováno nebezpečí srážky s vesmírným smetím a tedy jeho znehodnocování a zvyšování nebezpečnosti. Funguje na podobném principu, jako např. návratové kapsle - využívá trysek studeného vzduchu (každá o tahu 50 N), uložených ve dvou oddílech po třech.
| left | První stupeň | Druhý stupeň | Třetí stupeň | Čtvrtý stupeň |
|---|---|---|---|---|
| Označení | P80 | Zefiro 23 | Zefiro 9 | AVUM |
| Výška | 10,5 m | 7,5 m | 3,85 m | 1,74 m |
| Průměr | 3 m | 1,9 m | 1,9 m | 1,9 m |
| Hmotnost paliva | 88 t | 23,9 t | 10,1 t | 0,55 t |
| Maximální tah | 3040 kN | 1200 kN | 213 kN | 2,45 kN |
| Expanzní poměr trysky | 16 | 25 | 56 | - |
| Doba zážehu | 107 s | 71 s | 117 s | 315 s |
Dispenser
Brněnská firma +moreB. _Aerospace'>S. A. B. Aerospace vyvíjí novou plošinu pro raketu Vega, která namísto dřívějších 4 satelitů jich může vynést několik desítek. Plošina se jmenuje "Dispenser". První let dispenzru proběhl v září roku 2020.
Provoz
První start rakety Vega proběhl z kosmodromu Kourou 13. února 2012 v 10:00 GMT. +more Raketa vynesla devět družic - LARES (LAser RElativity Satellite) italské kosmické agentury ASI, ALMASat-1 Boloňské univerzity a sedm nanosatelitů evropských univerzit - italské e-St@r a UniCubeSat GG, rumunský Goliat, maďarský MaSat-1, polský PW-Sat, francouzský Robusta a španělský Xatcobeo. Maďarská, polská a rumunská družice se staly prvními družicemi dotyčných zemí.
11. +more únor 2015 vyslala Vega k testovacímu suborbitálnímu letu zařízení IXV, první prototyp evropského raketoplánu (vztlakového tělesa). Let skončil úspěšně přistáním na hladinu Tichého oceánu.
| 13. února 2012 10:00:00 | LARES ALMASat-1 e-st@r Goliat MaSat-1 PW-Sat ROBUSTA UniCubeSat-GG Xatcobeo | LEO | ||
|---|---|---|---|---|
| 7. května 2013 02:06:31 | PROBA-V VNREDSat 1A ESTCube-1 | SSO | ||
| 30. dubna 2014 01:35:15 | KazEOSat 1 | SSO | ||
| 11. února 2015 13:40:00 | IXV | Suborbitální | ||
| 23. června 2015 01:51:58 | Sentinel-2A | SSO | ||
| 3. prosince 2015 04:04:00 | LISA Pathfinder | Librační bod L1 Slunce-Země | ||
| 16. září 2016 01:43:35 | PeruSat-1 SkySat 4-7 | SSO | ||
| 5. prosince 2016 13:51:44 | Göktürk-1A | SSO | ||
| 7. března 2017 01:49:24 | Sentinel-2B | SSO | ||
| 2. srpna 2017 01:58:33 | OPSAT-3000 VENµS | SSO | ||
| 8. listopadu 2017 01:42:31 | Mohammed VI-A (MN35-13A) | SSO | ||
| 22. srpna 2018 21:20:09 | ADM-Aeolus | SSO | ||
| 21. září 2018 01:42:31 | Mohammed VI-B (MN35-13B) | SSO | ||
| 22. března 2020 01:50:35 | PRISMA | SSO | ||
| 11. července 2019 01:53 | Falcon Eye 1 | SSO | ||
| 3. září 2020 01:51:10 | SSMS PoC 1 (53 družic) | SSO | ||
| 17. listopadu 2020 01:52:20 | SEOSat-Ingenio TARANIS | SSO | ||
| 29. dubna 2021 | Pléiades-Neo 3 | SSO | ||
| 17. srpna 2021 | Pléiades-Neo 4 | SSO | ||
| 16. listopadu 2021 | CERES 1/2/3 | SSO |
Galerie
Soubor:Vega-C upper stage shaker test. jpg|Horní stupeň AVUM rakety Vega. +more Soubor:Vega VV05 assembled in ELV. jpg|Sestavování rakety Vega. Soubor:Sentinel-2 and vega. jpg|Raketa Vega na startovací rampě. Soubor:Vega and Sentinel-2 ready for launch. jpg|Raketa Vega na startovací rampě.
Související články
Srovnatelné nosiče
Naro-1 - Jihokorejský nosič * Dlouhý pochod 2C - nosič Čínské lidové republiky * Minotaur - Americký nosič na tuhá paliva * Rokot - Ruský nosič konvertovaný z rakety dlouhého doletu * PSLV - lehký indický nosič
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nosné rakety Kategorie:Evropská kosmická agentura Kategorie:Kosmonautika Itálie