Cesko.wiki Veletržní kino
Author
Albert FloresVeletržní kino je bývalé kino v Praze, které se nachází na adrese Veletržní 807/44 v Holešovicích. Kino bylo otevřeno v roce 1932 a bylo jedním z prvních multiplexů v Československu. Na svou dobu bylo považováno za moderní a luxusní kino s kapacitou až 1027 sedadel. V průběhu let však začala návštěvnost klesat a v roce 1991 se kino uzavřelo. V roce 2014 prošlo budovy kina celkovou rekonstrukcí a bylo přeměněno na víceúčelový prostor s kinosálem, který je součástí Národní galerie v Praze. Kino slouží jako místo pro promítání filmů, ale také jako prostor pro různé kulturní akce, jako jsou koncerty, divadelní představení nebo výstavy. Rekonstrukce zachovala historické prvky interiéru a kino se tak stalo jedinečným místem, které spojuje moderní design a historický průmyslový styl.
Veletržní kino se nachází na brněnském výstavišti, v severní části areálu, mezi pavilonem H a pavilonem UMPRUM. Funkcionalistická budova kina byla dokončena v roce 1928 jako jedna z prvních budov na brněnském výstavišti a sloužila již pro výstavu soudobé kultury v Československu.
Kino mělo kapacitu 1600 diváků, kteří se mohli umístit do kryté haly (805 lidí) s jedním patrem a do otevřeného hlediště. Hala uvnitř kina má rozměry 16x19 m. +more V duchu tehdejších architektonických trendů byla nad vstupní halou umístěna dominantní prosklená stěna. Funkcionalistickou budovu tvoří hlavní objekt kina a ve stejné době realizovaná přístavba kavárny/restaurace.
Historie
V roce 1929 zde částečně působilo Studio NDB pod vedením Emila Františka Buriana. Částečně také místy měnilo svůj účel na divadlo, poprvé bylo takto využito tři měsíce od svého otevření. +more V meziválečném období zde vystupoval i soubor Osvobozeného divadla.
Za druhé světové války se zde uskutečnila představení pro členy NSDAP. Po skončení konfliktu zde vystupovalo Svobodné divadlo Rudolfa Waltera a následně i Městské divadlo mladých, známé později jako Divadlo Julia Fučíka. +more Vzhledem k tomu, že bylo při bombardování Brna divadlo značně poškozeno, byla jeho rekonstrukce nevyhnutelná.
V 50. letech +more_století'>20. století byl v souvislosti s rozšiřováním a modernizací výstaviště objekt přebudován a bylo pozměněno původní pojetí kina. Byly uzavřeny terasy kina a později zrušeno schodiště, které bylo původně otevřené.
V 70. letech 20. +more století dostala budova název Divadlo na výstavišti a působil zde soubor činohry Státního divadla v Brně, někdy mimořádně i jiné jihomoravské divadelní soubory. Bylo to z důvodu rekonstrukce Mahenova divadla probíhající mezi lety 1971-1978.
Budova byla využívána až do 90. let +more_století'>20. století (naposledy jako plodinová burza), poté byla opuštěna. Město Brno uvažuje o rekonstrukci budovy, bez ohledu na to, jestli bude do budoucna sloužit jako kino, či nikoliv. V roce 2013 mělo kino sloužit jako otevřený umělecký prostor, od původního záměru však bylo nakonec upuštěno.
V roce 2019 vznikl spolek Divadlo na výstavišti, který si klade za cíl rekonstrukci a obnovení provozování divadla.
Zajímavost
V květnu 1929 zde při odpoledním posezení v kavárně divadla, kde vykonávali zájezdové turné, Jaroslav Ježek společně s Jiřím Voskovcem a Janem Werichem vytvořili známou píseň Tmavomodrý svět.
Jiří Voskovec ve vzpomínkách píše: „…jednoho májového odpoledne v Brně jsme všichni tři vespolek míchali tóny se slovy, až jsme rukou společnou a nerozdílnou zhotovili nejmodřejší ze všech svých blues: Tmavomodrý svět.“
Z vyprávění Jana Wericha: „Ježek se stal v devětadvacátém roce hudebním šéfem v Osvobozeném. . +more Byli jsme po uši v dluzích a nezbývalo než odjet z Prahy a zkusit štěstí na zájezdovém turné. A zachránilo nás tenkrát Brno, kde zabrala Vestpoketka. . Tenkrát v Brně jsme, myslím, napsali Tmavomodrý svět. V divadle na Výstavišti. Seděli jsme tam, bylo odpoledne a my potřebovali rychle hudbu do jednoho skeče. Chtěli jsme, aby to bylo blues, a nutili jsme Ježka, aby napřed složil melodii a my že pak uděláme slova. Ježek se zlobil a říkal: ,Aspoň první řádku kdybyste si vymysleli, volové, ať se mám čeho chytit. ‘ Plácali jsme, co nám přišlo na jazyk. Až taky někdo navrhnul: ,Netoliko, že je tma, ale nevidím. ‘ To se mu zalíbilo. Bručel si to a najednou z něj vylítla melodie. ,Volové, teď to to musíme opakovat,‘ naléhal,zase dvanáct stop. ‘ A už skládal pokračování ¨, při kterém nás napadlo: ,Vím, že je tu všude tma, já ji nevidím…‘ A za chvíli byla ta písnička hotová. “.
Galerie
Brněnské výstaviště, Veletržní kino 07. jpg|Kino v roce 2020 Brněnské výstaviště, Veletržní kino 05. +morejpg|Hlavní vchod do kina Brněnské výstaviště, Veletržní kino, interiér 01. jpg|Hlavní sál kina Brněnské výstaviště, Veletržní kino, interiér 02. jpg|Hlavní sál kina s ochozem Brněnské výstaviště, Veletržní kino, interiér 06. jpg|Předsálí s prodejnou lístků.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=https://www. bvv. +morecz/navstevnici/exkurze/popis/kino-divadlo-kavarna/]Kino - Divadlo - Kavárna[/url] na webu Veletrhů Brno * * [url=http://www. bam. brno. cz/objekt/c167-kino-divadlo-kavarna. filter=code]Kino divadlo kavárna[/url] v Brněnském architektonickém manuálu * [url=https://www. theatre-architecture. eu/cs/db/. theatreId=948&detail=history&page=2]Divadlo na Výstavišti[/url] v Databázi divadel * [url=https://www. pamatkovykatalog. cz/byvale-kino-s-kavarnou-14761985]Budova v Památkovém katalogu[/url] * Webové stránky [url=https://divadlonavystavisti. cz/]spolku Divadlo na výstavišti[/url].
Kategorie:Kina v Brně Kategorie:Budovy brněnského výstaviště Kategorie:Postaveno v Česku 1928