Velká turecká válka

Technology

12 hours ago

Author

Velká turecká válka byla konfliktem mezi Habsburskou monarchií a Osmanskou říší, který probíhal v letech 1683 až 1699. Válka byla zapříčiněna expanzí Osmanské říše na území Evropy a obavami Habsburků o bezpečnost svých zemí. V roce 1683 dosáhla Osmanská říše vrcholu své moci a oblehla Vídeň. Obrana města pod vedením polského krále Jana III. Sobieského a příchod spojenecké armády Habsburské monarchie a Polsko-litevské unie přinutily Osmany k ústupu. Následující roky byly plné bojů a mocenských přesunů. Habsburkové a jejich spojenci postupovali proti Osmanské říši a postupně získávali kontrolu nad územími na Balkáně. V roce 1697 porazil císařský vojevůdce Ludvík Vilém Baden-Baden Osmany v bitvě u Zenty, což znamenalo obrat v působení války. Válka skončila mírovou smlouvou z Karlowitz v roce 1699. Osmanská říše musela přijmout řadu podmínek, které značně omezovaly její vliv v Evropě. Habsburská monarchie získala několik území na Balkáně (včetně současného Chorvatska, Slovinska a Bosny a Hercegoviny) a stala se významnou silou ve střední a jihovýchodní Evropě. Velká turecká válka tak přinesla výrazné změny v geopolitickém uspořádání Evropy.

Velká turecká válka (objevuje se i pod jinými názvy, např. pátá rakousko-turecká válka nebo sedmá benátsko-turecká válka) byla v letech 1683-1699 řada válečných střetnutí mezi Osmanskou říší a jejími protivníky v čele s Habsburskou monarchií.

Válka začala v červenci roku 1683 druhým obléháním Vídně stopadesátitisícovou osmanskou armádou. Tu spojená evropská vojska u rakouské metropole porazila při takzvané bitvě u Vídně a posléze je vytlačila hluboko do Panonské nížiny. +more Rakouské diplomacii se pak roku 1684 podařilo spolu s Polskem a Benátkami ustavit Svatou ligu proti Osmanům, k níž se o dva roky později připojilo i Rusko.

Válka pak probíhala na řadě míst východní Evropy a Balkánu. Habsburkům se v první fázi války zdařilo upevnit postavení v Uhrách, kde dosáhli dědičnosti trůnu. +more „Slovenský král“, kníže Imrich Tököly, který se předtím podrobil Cařihradu, byl nadobro svržen. Polská vojska Jana III. Sobieského třikrát vpadla do Moldavska.

Roku 1687 byl sultán Mehmet IV. +more sesazen janičáry, ale ani jeho nástupce Sulejman II. nebyl zprvu ve válce příliš úspěšný. Nato roku 1688 do rukou Habsburků padl Bělehrad a roku 1689 pak i Skopje. Koncem téhož roku však velkovezír Mustafa Köpröli shromáždil silnou armádu a roku 1690 zahájil úspěšnou protiofenzívu. V říjnu 1690 Osmané dobyli Bělehrad nazpět a v následujících letech se válčilo se střídavými úspěchy až do uzavření míru ve Sremských Karlovicích 26. ledna 1699. Habsburkové na jeho základě získali celé Uhry, vyjma Banátu, i se Sedmihradskem.