Velký Újezd (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Velký Újezd je zámek ve stejnojmenné vesnici u Býčkovic v okrese Litoměřice. Založen byl na konci šestnáctého století Jaroslavem Kostomlatským z Vřesovic, ale dochovaná podoba je výsledkem barokní přestavby po požáru v roce 1657 a mladších empírových úprav. Zámek je chráněn jako kulturní památka.

Historie

Když bylo roku 1575 ploskovické panství rozděleno na dvanáct dílů, připadl Velký Újezd s několika dalšími vesnicemi Jaroslavu Kostomlatskému z Vřesovic, který zde založil renesanční tvrz. Po něm ji roku 1612 zdědil syn Adam Jiří Kostomlatský z Vřesovic, který nejprve musel vyplatit podíl mladšího bratra Radslava. +more Za účast na stavovském povstání bylo roku 1623 jeho panství, ke kterému patřilo šest vesnic, poplužní dvůr, pivovar a mlýn, převedeno na manství. Jako evangelík odešel Adam Jiří roku 1628 ze země a statek přenechal Radslavovi.

O převzetí panství v té době usiloval litoměřický dominikánský klášter, kterému roku 1630 povolil císař Ferdinand II. +more zřídit noviciát, a příjmy z Velkého Újezdu měly být použity k jeho financování. Proti tomu se postavil Radslav, který argumentoval návratem Adama Jiřího z vyhnanství a jeho přestupem ke katolictví. Při saském vpádu v roce 1631 se Adam Jiří připojil k útočníkům, ale ještě téhož roku zemřel. Panství potom získal Jan Habart z Vřesovic, který také přišel se saským vojskem a již dříve se zmocnil Ploskovic, ale po vytlačení Sasů musel odejít do exilu.

V roce 1632 újezdské manství připadlo klášteru, který je roku 1657 získal do vlastnictví. Ve stejném roce však vesnice i se starou tvrzí vyhořela, a dominikáni ji proto nechali přestavět na barokní zámek. +more Hlavní fáze přestavby skončila roku 1658, ale drobné úpravy pokračovaly až do konce sedmnáctého století. Zámek řádu patřil až do roku 1945, po kterém ho převzal státní statek a zřídil v něm kanceláře a byty. Po sametové revoluci byl zámek vrácen České dominikánské provincii.

Stavební podoba

Brána se sochami světců

Zámek postavený v hospodářském dvoře tvoří podélná jednopatrová budova, k jejíž východní straně je přistavěn oktagonální rizalit s letopočtem 1658 v prvním patře. Hladké omítky a mansardovou střechu zámek získal během empírových úprav, kdy byl také k jihozápadnímu nároží přistavěn altánek. +more V některých místnostech se zachovaly valené klenby s lunetami. V rizalitu bývala kaple s rokokovým oltářem a nástěnnou malbou, které byla neodborně opravena roku 1893. Zbývající hospodářské budovy mají volutové štíty a do dvora se vjíždí bránou se sochami svatého Vavřince, svatého Michala a pravděpodobně svatého Ivana ve výklencích.