Věra Komisovová

Technology

12 hours ago

Author

Věra Komisovová je bývalá československá atletka, která se specializovala na skok o tyči. Narodila se 9. dubna 1946 v Nymburce a získala řadu úspěchů v průběhu své kariéry. Komisovová začala s atletikou ve svých osmi letech a brzy se stala jednou z nejlepších skokanek o tyči ve světě. V roce 1969 se stala mistryní Evropy v atletice v Aténách, což byl její největší sportovní triumf. Na této soutěži překonala světový rekord, který vylepšila o jeden centimetr. V průběhu své kariéry Komisovová získala další úspěchy, včetně pátého místa na letních olympijských hrách v Mnichově v roce 1972 a stříbrné medaile na halovém mistrovství Evropy v Sofii v roce 1971. Dále dosáhla mnoha československých rekordů a byla třikrát vyhlášena atletkou roku v Československu. V roce 1974 ukončila svou sportovní kariéru, poté se věnovala trenérské práci. V komunistické Československu byla často cenzurována a omezována ve svých aktivitách kvůli své nepoddajné povaze. V současnosti Věra Komisovová žije v Praze a občas se účastní atletických setkání. Je považována za jednu z nejlepších českých sportovkyň v historii a za ikonu ženského atletického skoku o tyči.

Věra Jakovlevna Komisovová ( rozená Nikitinová ; * 11. června 1953, Leningrad) je bývalá sovětská atletka, běžkyně. Specializovala se na krátké překážkové běhy.

Kariéra

V roce 1979 se na halovém ME ve Vídni probojovala do finále běhu na 60 metrů překážek. V něm doběhla v čase 8,13 s těsně pod stupni vítězů, na 4. +more místě. V témže roce vybojovala bronzovou medaili v běhu na 100 metrů překážek na světové letní univerziádě v Mexiku. O rok později skončila na halovém evropském šampionátu v tehdy západoněmeckém Sindelfingenu na 5. místě. Na Mistrovství Evropy v atletice 1982 v Athénách obsadila ve finále 6. místo.

Olympijské hry

Největší úspěchy své kariéry zaznamenala v červenci roku 1980 na letních olympijských hrách v Moskvě. V úvodním rozběhu předvedla výkonem 12,67 s nejrychlejší čas ze všech 20 závodnic. +more V semifinále, které bylo rozděleno do dvou běhů zvítězila v prvním časem 12,78 s. Rychleji trať zaběhla jen ve druhém běhu tehdejší držitelka světového rekordu Polka Grażyna Rabsztynová (12,64 s), která 13. června 1980 ve Varšavě posunula hodnotu na 12,36 s.

Ve finále Rabsztynová skončila až pátá (12,74 s) a olympijskou vítězkou se stala Komisovová, která trať zaběhla v čase 12,56 s, čímž vytvořila nový olympijský rekord. Bronz vybojovala další Polka Lucyna Langerová a stříbro získala olympijská vítězka z předchozích her v Montrealu Johanna Klierová z NDR.

Druhou medaili přidala ve štafetě na 4×100 metrů, když se svými krajankami Ljudmilou Maslakovovou, Věrou Anisimovovou a Nataljou Bočinovou vybojovala stříbro.

Osobní rekord

5. +more srpna 1980 na atletickém mítinku v Římě si vytvořila hodnotou 12,39 s nový osobní rekord a za tehdejším světovým rekordem zaostala o pouhé tři setiny sekundy. Tento čas je dodnes v popředí dlouhodobých tabulek. Výše je jen sedmička dalších překážkářek (Joanna Hayesová, Grażyna Rabsztynová, Gail Deversová, Sally Pearsonová, Ludmila Engquistová, Ginka Zagorčevová a Jordanka Donkovová).