Verbální komunikace
Author
Albert FloresVerbální a neverbální komunikace
Na rozdíl od neverbální komunikace, která je bezprostředně vázána na situaci a může být široce srozumitelná, vyznačuje se verbální komunikace hlavně těmito rysy: * užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami * je vázána na určitý jazyk * jeho slova jsou symboly s více méně stálým a určitým významem, který není zcela závislý na souvislosti a situaci * proto může vyjadřovat i témata a obsahy nepřítomné, například minulé, vzdálené nebo budoucí * případně i neskutečné a fantazijní, například v literatuře nebo mýtu.
Předpoklady verbální komunikace
Člověk je pro verbální komunikaci vybaven fyziologicky, například utvářením a umístěním hlasivek a svalovou ovladatelností jazyka a rtů, jednak patrně vrozenou schopností jazyk se naučit. Sám jazyk však patří do oblasti kultury a každý jednotlivec se jej musí naučit. +more Ve společnostech, které neznají písmo, se jazyk udržuje pouze předáváním z generace na generaci a pokud se toto předávání přeruší, jazyk vymře. Jazyk a řeč úzce souvisejí s intelektuálními schopnostmi a silně ovlivňují i lidské myšlení. Složitější formy spolupráce, organizace společnosti a zejména shromažďování a předávání znalostí, myšlenek a technik nejsou bez verbální komunikace patrně možné.
Odkazy
Související články
Filosofická antropologie * Jazyk (lingvistika) * Řeč * Sociologie jazyka
Literatura
E. Cassirer, Filosofie symbolických forem 1: Jazyk. +more Praha: Oikúmené 1996 * H. -G. Gadamer, Člověk a řeč. Praha: Oikúmené 1999. * J. Sokol, Filosofická antropologie: člověk jako osoba. Praha: Portál, 2002 - 222 s. . Kap. I. 7. Řeč a jazyk * P. Watzlawick et al. , Pragmatika lidské komunikace: interakční vzorce, patologie a paradoxy. Hradec Králové: Konfrontace 1999 - 243 s. * L. Wittgenstein, Filosofická zkoumání. Praha: Filosofia 1998.