Verdingkinder

Technology

12 hours ago

Author

Verdingkinder, smluvní děti nebo dětští námezdní dělníci byly ve Švýcarsku děti, které byly odebrány rodičům, často z důvodu jejich chudoby nebo z morálních důvodů (např. matka byla svobodná, velmi chudá, jenišského původu atd.), a poslány do nových rodin, často chudých zemědělců, kteří potřebovali levnou pracovní sílu. Mnohé z těchto dětí, dnes již dospělých, později vypověděly, že s nimi jejich noví rodiče a příbuzní zacházeli velmi špatně; zanedbávali je, bili a jinak fyzicky a psychicky týrali. Verdingkinder byly ve Švýcarsku běžný jev až do 60. let 20. století.

Historie

Vyšetřování historika Marca Leuenbergera přineslo zjištění, že v roce 1930 bylo v zemi asi 35 000 nezaopatřených dětí; i když má podezření, že skutečný počet byl dvojnásobný. V letech 1920 až 1970 jich bylo do rodin nebo domovů umístěno údajně více než 100 000. +more Probíhaly aukce, v nichž byly děti podávány tomu zemědělci, který za ně od úřadů požadoval nejméně peněz (dotací), čímž si zajistil levnou pracovní sílu pro své hospodářství a zbavil úřad finanční zátěže spojené s péčí o toto dítě. Ve 30. letech 20. století tvořily děti mladší 15 let 20% všech zemědělských dělníků v kantonu Bern.

V dubnu 2014 byla zveřejněna petice Wiedergutmachungsinitiative za „odškodnění pro asi 10 000 žijících Verdingskinder ve výši přibližně 500 milionů švýcarských franků (asi 12 mld. Kč)". +more Tato petice získala 100 000 podpisů potřebných k tomu, aby se o ní rozhodlo v celostátním referendu.

Dne 11. dubna 2013 se švýcarská vláda oficiálně omluvila.

V kultuře

V roce 2008 vydal Roland Begert (sám byl smluvním dítětem), svůj autobiografický román Lange Jahre fremd (Dlouholetý cizinec), kterým vyvolal ve Švýcarsku, kde před tímto fenoménem úřady i veřejnost zavíraly oči, rozruch. Begertův příběh vyprávěl o tom, jak byli znevýhodnění mladí lidé po válce, kdy byl nedostatek pracovních sil, násilně zaučováni a nasazováni na práci v průmyslu. +more V roce 2012 putovala po Švýcarsku výstava nazvaná Verdingkinder Reden (Smluvní děti promlouvají), která upozorňovala na osudy těchto dětí. Ve stejném roce byl do kin uveden celovečerní film Der Verdingbub (Chlapec z pěstounské rodiny), který se ve švýcarských kinech dostal na první místo v žebříčku návštěvnosti.