Viking 1

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Viking 1 je zvláštní vesmírná sonda, kterou vyslala americká agentura NASA v rámci programu Viking na Mars. Tato nejstarší sonda z programu Viking byla vypuštěna 20. srpna 1975 a přistála na povrchu Marsu 20. července 1976. Viking 1 přinesl mnoho nových informací o povrchu a atmosféře Marsu a je považován za průlomový úspěch v průzkumu rudé planety. Sonda měla tři hlavní cíle: prozkoumat půdu, hledat stopy na život a zjistit, zda je Mars vhodný pro přistání lidí. Viking 1 přistál na plánovaném místě, které se nacházelo poblíž rovníku Marsu. Sonda byla vybavena mnoha vědeckými přístroji, včetně laboratoře pro analýzu vzorků půdy. Hlavním přístrojem na palubě Vikingu 1 byl dril, který sloužil k odebírání vzorků půdy. Sonda také sledovala počasí, atmosféru a měřila radiaci. Během svého působení na Marsu poslala Viking 1 mnoho údajů a fotografií. Tyto informace pomohly vědcům pochopit strukturu povrchu, skladbu atmosféry a sledovat sezónní změny. Viking 1 ukončil svou misi po více než čtyřech letech činnosti 13. listopadu 1982. Sonda byla vypnuta poté, co se její napájecí modul vyčerpal. Viking 1 však stále zůstává významným mezníkem v průzkumu Marsu a poskytl cenné informace pro budoucí mise na tuto planetu.

Viking 1 byla americká planetární sonda z programu Viking určená pro průzkum Marsu v roce 1975. Mise byla velmi úspěšná.

+more images (1)

Průběh letu

Vyslána byla 20. +more srpna 1975 pomocí nosiče Titan IIIE Centaur z kosmodromu Easter Test Range na Floridě. Celková váha sondy při startu byla 3446 kg. V katalogu COSPAR obdržela číslo 1975-075A. Zprvu se dostala na oběžnou dráhu kolem Slunce. Po absolvování poloviny oběhu byla provedena příkazem ze Země 27. srpna 1975 první korekce dráhy. V té době byla od Země vzdálena 3 miliony km. Po 10 měsících cesty se dostala do blízkosti planety, 7. června 1976 byla provedena druhá korekce dráhy. Pět dní před přistáním modulu na povrchu začala sonda pořizovat globální snímky planety, které mohly být později použity pro vytvoření prvních podrobných geologických map planety a pro vyčlenění základní stratigrafie. Dne 14. června byla provedena další, jemnější korekce dráhy zapálením motoru na 38 minut. Rozborem fotografií bylo zjištěno, že původně uvažované místo k přistání je nevhodné a proto došlo k řadě dalších úprav dráhy, až bylo vhodné místo nalezeno.

Družicová část sondy pokračovala ve snímkování planety i po odletu přistávacího modulu (pouzdra) a na Zem odeslala 51 539 snímků jak Marsu, tak i obou jeho měsíců.

Přistávací modul

Okolí přistávacího modulu Viking 1 +morejpg|náhled'>První jasná fotografie z povrchu Marsu pořízená sondou Viking 1 Přistávací modul sondy dosedl řízený palubním počítačem lehce do oblasti Chryse Planitia v 11:53:06 UT 20. července 1976 a už několik minut po svém přistání pořídil a na Zemi vyslal první z fotografií. Pomocí mechanické ruky byly měsíc po přistání odebrány první vzorky horniny a byla provedena i jejich analýza. Modul vysílal svá vědecké pozorování až do 13. listopadu 1982, kdy po špatně zadaném příkazu ze Země byl ztracen kontakt.