Cesko.wiki Vilhjalmur Stefansson
Author
Albert FloresVilhjalmur Stefansson (3. listopadu 1879 – 26. srpna 1962) byl kanadský polární výzkumník, cestovatel, antropolog, spisovatel a vědec. Byl nejvíce známý pro své expedice na Arktidu, při kterých objevoval neznámé oblasti a studoval tamní domorodé kultury. Stefansson se narodil na Islandu, ale v mládí se přestěhoval do Kanady, kde studoval na Univerzitě Toronta. Poté se začal věnovat výzkumu Arktidy a strávil mnoho let cestováním po severních oblastech, včetně Aljašky a Kanadského arktického souostroví. Během svých cest Stefansson navštívil mnoho neobydlených ostrovů a poloostrovů, a objevil mnoho nových zemí. Měl formální vzdělání v antropologii a své expedice využil také k výzkumu a zkoumání domorodých kultur Arktidy. Stefansson byl také uznávaným spisovatelem a publikoval několik knih o svých cestách a výzkumech. Jeho nejnápadnějším dílem je kniha "My Life with the Eskimo" (Můj život s Eskymáky), ve které popisuje detailně své zkušenosti s domorodými kulturami Arktidy. Vilhjalmur Stefansson je považován za jednu z klíčových postav v polárním výzkumu a jeho práce měla významný vliv na naše poznání Arktidy a jejích obyvatel. Jeho odvaha a odhodlání překonávat přírodní překážky ho učinili slavným a dodnes ho považujeme za jednoho z nejvýznamnějších polárních výzkumníků v historii.
Životopis
Pocházel z rodiny islandských přistěhovalců v Manitobě. Hlásil se k unitářství. +more Získal titul Bachelor of Arts na University of Iowa a doktorát z antropologie na Harvardově univerzitě. Prováděl vykopávky na Islandu, zúčastnil se expedice Ejnara Mikkelsena a žil mezi domorodci v deltě řeky Mackenzie. Pracoval pro Americké přírodovědné muzeum. Přišel s kontroverzní teorií o „blonďatých Eskymácích“, které označil za možné potomky středověkých severských mořeplavců. Vedl průzkum Ostrovů královny Alžběty na lodi HMCS Karluk. V roce 1921 podnikl neúspěšný pokus zabrat Wrangelův ostrov pro Kanadu. Na cestách Arktidou urazil celkem 32 000 km a objevil nové země Borden Island, Lougheed Island a Mackenzie King Island. V knize The Friendly Arctic nastínil perspektivy hospodářského rozvoje polárního regionu. Zastával názor, že arktičtí výzkumníci se musí poučit inuitským způsobem života a konzumovat převážně masitou stravu.
Sympatizoval s komunismem a byl členem Organization for Jewish Colonization in Russia, propagující migraci Židů do sovětského Birobidžanu.
V roce 1921 získal zlatou medaili Královské geografické společnosti. Byl členem The Explorers Clubu a předsedou History of Science Society. +more Je po něm pojmenován Stefanssonův ostrov, ležící v Nunavutu severovýchodně od Viktoriina ostrova.