Vilém I. Hesenský

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vilém I. Hesenský byl prvním hesenským voleným lankrabětem a zakladatelem hesenského lankrabství. Narodil se roku 1532 jako syn Filipa I. Hesenského a jeho manželky Kristýny Saské. Po smrti svého otce roku 1567 se stal vládcem Hesenska. Vilém si však svou pozici musel vybojovat, neboť se proti němu postavil jeho bratr Ludvík IV. Snažil se upevnit svou moc a rozšířit území svého lankrabství, což se mu podařilo především prostřednictvím různých aliančních svazků. Jako vášnivý stoupenec reformace podporoval rozšíření protestantismu a snažil se jej šířit i v jiných oblastech Německa. Vilém byl také znám pro svou velkorysost a filantropii, jeho vláda přinesla do Hesenska ekonomický a kulturní rozkvět. V roce 1577 se oženil s Annou Bádensko-Durlašskou, se kterou měl celkem šest dětí. Vilém I. Hesenský zemřel v roce 1592, ale jeho odkaz přetrval v dalších generacích a přispěl k rozvoji Hesenska.

Vilém I. Hesenský (německy Wilhelm I., Kurfürst von Hessen, 3. června 1743, Kassel - 27. února 1821, tamtéž) byl první (a zároveň poslední) kurfiřt hesenský, nejstarší přeživší syn lankraběte Fridricha II. Hesensko-Kasselského a jeho manželky Marie Hannoverské, dcery anglického krále Jiřího II. z hannoverské dynastie.

+more images (2)

Život

+more_Hesensko-Kasselský'>Fridrich II. Marie Vilém I. se svou manželkou a přeživšími dětmi.

Vilém se narodil v Kasselu v severním Hesensku roku 1743. Jeho otec, tehdy dědičný princ (Erbprinz) Fridrich II. +more, roku 1747 opustil rodinu, především kvůli sporům s manželkou, a tajně konvertoval ke katolicismu. Roku 1755 nechal své manželství s Marií rozvést. Sama Marie by bývala o vše přišla, nebýt zásahu Fridrichova otce, lankraběte Viléma VIII. Hesensko-Kasselského, který se rozhodl dát bývalé manželce jeho syna k dispozici nově nabyté hrabství Hanau. Zde po několik let žila Marie i se svými třemi syny. Od roku 1747 žili převážně z finanční podpory protestantských příbuzných a později se přestěhovali k dánskému královskému dvoru do Kodaně. Tam Marie žila se svojí sestrou královnou Luisou Hannoverskou, která se o Mariiny syny z velké části starala, dokud roku 1751 nezemřela. Sám Fridrich II. se později znovu oženil, tentokrát s o mnoho let mladší Filipínou Braniborsko-Schwedtskou.

Dne 1. září 1764 si Vilém vzal svoji sestřenici Karolinu Vilemínu Dánskou (též uváděna jako Vilemína Karolina nebo Karolína Vilemína). +more Karolina Vilemína (1747-1820) byla druhou přeživší dcerou dánského krále Frederika V. . Svatba se konala na zámku Christiansborg. Následně spolu žili převážně v Dánsku. Až roku 1758 se manželé přestěhovali do Kasselu, především kvůli tomu, že Vilém byl jako dědičný princ následníkem svého otce lankraběte hesensko-kasselského. Sám Vilém byl jediný ze tří sourozenců, kteří se do Hesenska vrátili; Karel zůstal v Dánsku a oženil se s Luisou Dánskou a Norskou, zatímco Fridrich se oženil s Karolinou Nasavsko-Usingenskou.

Vláda

Vilém II.

Po smrti otce Fridricha se dědičný princ dne 31. října 1785 stal Vilémem IX. +more, hesensko-kasselským lankrabětem. Zdědil tak jednu z nejvýnosnějších oblastí té doby v Evropě. Pro správu rozsáhlého majetku potřeboval Vilém pomoc zkušeného muže, proto si za tím účelem najal frankfurtského finančníka Mayera Amschela Rothschilda. Již od roku 1769 dohlížel Rothschild nad daňovými výdaji země. Stal se velmi bohatým a později založil známou finančnickou rodinu Rothschildů.

Během napoleonských válek využíval Vilém Rothschilda k ukrývání bohatství ve Frankfurtu před Napoleonem. Jako splátku Vilémových poválečných dluhů obdržel tyto peníze posléze bankéř Nathan Mayer Rothschild z Londýna.

Roku 1803 bylo Hesensko-Kasselsko povýšeno na kurfiřtství a z Viléma IX. Hesensko-Kasselského se stal Vilém I. +more, kurfiřt hesenský. Roku 1806 bylo Hesenské kurfiřtství francouzským císařem Napoleonem připojeno k nově vytvořenému Vestfálskému království, kde vládl jeho bratr Jérôme Bonaparte. Vilém byl nucen i se svojí rodinou uprchnout do exilu do Dánska. Zde žil do doby, než byli Francouzi z Německa úplně vyhnání. To bylo krátce po bitvě národů u Lipska roku 1813.

Vilém I. Hesenský vládl až do roku 1821, kdy v Kasselu zemřel. Následníkem se stal jeho jediný syn Vilém II.

Manželství a potomci

Manželství Viléma I. a Karoliny Vilemíny nebylo příliš šťastné, už proto, že Vilém si udržoval velké množství milenek, se kterými dohromady zplodil přes patnáct nemanželských dětí. +more Legitimní děti měl pouze tři (čtvrté zemřelo v dětském věku).

* Marie Bedřiška Hesensko-Kasselská (14. září 1768 - 17. +more dubna 1839), ⚭ 1794 Alexius Fridrich Kristián Anhaltsko-Bernburský (12. června 1767 - 24. března 1834), rozvod roku 1817 * Karolína Amálie Hesensko-Kasselská (11. července 1771 - 22. února 1848), ⚭ 1802 Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský (23. listopadu 1772 - 17. května 1822), vévoda sasko-gothajsko-altenburský * Fridrich (8. srpna 1772 - 20. července 1784) * Vilém II. Hesenský (28. července 1777 - 20. listopadu 1847), předposlední hesenský kurfiřt, *: ⚭ 1797 Augusta Pruská (1. května 1780 - 19. února 1841) *: ⚭ 1841 Emílie Ortlöppová (13. května 1791 - 12. února 1843), morganatický sňatek *: ⚭ 1843 Karolína z Berlepsch (9. ledna 1820 - 21. února 1877), morganatický sňatek.

Vilém měl mnoho milenek, ale nejznámější jsou tři z nich, se kterými zplodil děti; Charlotte Christine Buissine, Rosa Dorothea Ritter, se kterou měl syna a budoucího generála Julia Jacoba von Haynau, a Karoline von Schlotheim. Dětem, které zplodil s Charlotte rozdělil panství Heimrod, dětí s Rosou pak získaly hrabství Haynau a potomci s Karolinou von Schlotheim získaly Hessenstein.