Vilém II. Henegavský

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vilém II. Henegavský byl hrabě z Henegavska a ze St. Polu, který sloužil jako voják, diplomat a politik ve 14. století. Narodil se v roce 1307 jako syn Viléma I. Henegavského a Jany Burgundské. Po smrti svého otce v roce 1337 se stal hrabětem z Henegavska a pokračoval v rodinné tradici politického a vojenského vlivu. Vilém II. se účastnil mnoha vojenských kampaní a střetl se s řadou významných osobností své doby, jako byli například francouzský král Karel IV., anglický král Eduard III. nebo benátský dóže Petr Orseolo. Byl také aktivním diplomat, který se účastnil diplomatických jednání a jednal s různými evropskými mocnostmi. Vilém II. Henegavský zemřel v roce 1345 ve věku 38 let ve Villeneuve-l'Archevêque ve Francii.

Vilém II. Henegavský řečený Smělý ( Willem IV fan Hollân, Willem IV van Holland, Guillaume II de Hainaut; 1307 - 26. září 1345, Stavoren) byl poslední hrabě henegavský, holandský a zeelandský z dynastie Avesnes.

Život

Byl jediným dospělosti se dožívajícím synem hraběte Viléma Henegavského a Johany z Valois, vnučky francouzského krále +more_Francouzský'>Filipa III. Ještě za otcova života získal oblast Zeelandu a v mládí se vydal na pouť do Svaté země a také se zúčastnil reconqisty na Pyrenejském poloostrově. Roku 1337, na pokraji stoleté války, zdědil otcův titul a také závazky. Byl vazalem francouzského krále a zároveň císaře Svaté říše římské, se kterým jej pojil i příbuzenský vztah. Ludvík Bavor podporoval ve válečném konfliktu anglického krále Eduarda III. a mladý hrabě se posléze postavil na stranu Anglie. Příměří uzavřené s francouzským králem a udělování výsad četným zástupcům měst mu dovolilo zúčastnit se křížových výprav do Pruska. Po jednom z návratů se snažil potlačit povstání fríských sedláků. Byl zabit šípem v šarvátce s povstalci a pohřben v cisterciáckém klášteře Klaarkamp.

Z manželství s Johanou Brabantskou se narodil pouze syn Vilém, který zemřel ještě v dětství a tak se po Vilémově nečekaném skonu strhl spor o dědictví. Švagr Ludvík Bavor využil svého císařského postavení, prohlásil Vilémovy země za uprázdněné léno spadlé na říši, pominul nároky svých dvou švagrových a přiřkl je své choti Markétě.