Vilém z Jülich-Cleves-Bergu

Technology

12 hours ago

Author

Vilém z Jülich-Cleves-Bergu (Vilém I. Klevský, Vilém V. z Jülich-Bergu) (28. července 1516, Düsseldorf - 5. ledna 1592, Düsseldorf) se narodil jako jediný syn vévody Jana III. Klevského a jeho manželky Marie z Jülich-Bergu. Vládu v otcových zemích (Klevské vévodství a hrabství Marka) Vilém převzal po jeho smrti v roce 1539. Přestože jeho matka žila až do roku 1543, Vilém se stal také pánem jejích statků, vévodou z Bergu a Jülichu a hrabětem z Ravensbergu.

Život

Vilémovo humanistické vzdělání vedl Konrad Heresbach. V roce 1545 nechal Vilém v Düsseldorfu postavit humanistické gymnázium. +more Pokoušel se podporovat Erasmiánskou církev, ale udělal jen málo, aby zastavil luteránství v šíření mezi obyvatelstvem. Po roce 1554 Vilém jmenoval luteránského kazatele učitelem svých synů.

V letech 1538 až 1543 Vilém držel sousední vévodství Guelders jako nástupce svých vzdálených příbuzných, vévodů z Egmondu. Císař +more'>Karel V. si toto vévodství nárokoval pro sebe, protože vévodové prodali své právo na dědictví, které se Vilém snažil udržet. Vilém uzavřel smlouvu s francouzským králem a oženil se s Janou d'Albret, s touto zálohou se odvážil čelit císaři. Až příliš brzy zjistil, že Francouzi nehnou ani prstem, aby mu pomohli, byl poražen a musel se vzdát. V souladu se smlouvou z Venlo (1543), která byla výsledkem této války, byly Guelders a hrabství Zutphen převedeny na císaře Karla V. , čímž byly spojeny s Habsburským Nizozemím.

Vilém se poté pokusil posílit svá zděděná území a zahájil působivý rozvojový projekt pro nejdůležitější města. Všechna tři vévodství získala nové hlavní pevnosti jako hlavní opěrné body, protože se ukázalo, že starší středověké opevnění se císařovu dělostřelectvu nevyrovná. +more Města Jülich, Düsseldorf a Orsoy se stala pevnostmi pro vévodství Jülich, Berg a Cleves a Jülich a Düsseldorf se proměnily v impozantní sídla. Pro tento úkol Vilém najal proslulého italského architekta Alessandra Pasqualiniho z Bologny, který už působivě předvedl své řemeslo v Nizozemí.

Vilém zemřel 5. ledna 1592 ve věku 75 let v rodném Düsseldorfu.

Manželství a potomci

14. června 1541 se Vilém oženil s dvanáctiletou +more_Navarrská'>Janou d'Albret, jedinou dcerou navarrského krále Jindřicha II. a Markéty z Angoulême, a dědičkou Navarrského království. Manželství bylo 12. října 1545 anulováno papežským dispensem.

18. července 1546 se téměř třicetiletý Vilém oženil s o patnáct let mladší Marií Habsburskou, dcerou +more_Habsburský'>Ferdinanda I. Habsburského a Anny Jagellonské. Spolu měli manželé sedm dětí:.

* Marie Eleonora Klevská (16. června 1550 - 1. +more června 1608), ⚭ 1573 Albrecht Fridrich Pruský (29. dubna 1553 - 27. srpna 1618), vévoda pruský * Anna Klevská (1. března 1552 - 6. října 1632), ⚭ 1574 Filip Ludvík Falcko-Neuburský (2. října 1547 - 22. srpna 1614), hrabě falcko-neuburský * Magdalena Klevská (2. listopadu 1553 - 30. srpna 1633), ⚭ 1579 Jan I. Falcko-Zweibrückenský (8. května 1550 - 12. srpna 1604) * Karel Fridrich z Jülich-Kleve-Bergu (28. dubna 1555 - 9. února 1575), svobodný a bezdětný * Alžběta Klevská (1556-1561) * Sibyla z Jülich-Kleve-Bergu (1557-1628), ⚭ 1601 Karel Rakouský (22. listopadu 1560 - 31. října 1618), markrabě z Burgau, hrabě nellenburský a hohenberský * Jan Vilém z Jülich-Kleve-Bergu (28. května 1562 - 25. března 1609), ⚭ 1585 Jakobea Bádenská (16. ledna 1558 - 3. září 1597).