Vilémovský klášter

Technology

12 hours ago

Author

Vilémovský klášter (či Klášter Vilémov) byl někdejší benediktinský klášter ve Vilémově, pozdějším městysi nedaleko Chotěboře, který vznikl okolo roku 1119 a stavebně zanikl roku 1421 při husitských válkách. Jednalo se o jeden z největších benediktinských klášterů ve střední Evropě.

Historie

Klášterní areál benediktinů byl založen nedaleko Chotěboře začátkem 12. +more století. Klášter byl již roku 1119 označen monasterium Wilemow Místní název Vilémov byl odvozen od jména hraběte Viléma/Wilhelma ze Sulzbachu, šlechtice pocházejícího od Norimberka, kterými byl spolu s Heřmanem/Hermannem ze Sulzbachu roku 1121 klášter nadán. Vilém zde měl údajně sídlit jako poustevník a po založení kláštera se stal jeho prvním opatem. Roku 1253 se klášter nazýval Wilhelmszell - Vilémova cela).

Klášterní objekt byl vystavěn s kostelem svatého Petra a Pavla, kvadraturou a hospodářským dvorem, kolem něhož postupně vyrostlo hrazené městečko. Ve stejné době pak dochází ke vzniku dalších beneditinských klášterů, např. +more Kladrubský klášter v západních Čechách či Porta Apostolorum v severočeských Postoloprtech. Posléze se rozrostl v jeden z nejrozsáhlejších klášterů ve střední Evropy.

Zámek Klášter a jeho okolí v roce 1824

V roce 1278 byl klášter vypálen vojsky vévody Rudolfa I. +more Habsburského poté, co byl český král Přemysl Otakar II. zabit v bitvě na Moravském poli a Rudolf se následně vítězně jal drancovat české a moravské statky. V dalších letech se však dočkal obnovy.

K zániku kláštera pak došlo na jaře 1421, kdy byl klášter dobyt a vypálen husitskými vojsky pražanů spojených s orebitskými vůdci Hynkem Bočkem a Viktorínem z Poděbrad, a Divišem Bořkem z Miletínka. Mniši uprchli do Uherčic a konvent zde již nebyl obnoven. +more Tato část Vilémova si však zachovala název Klášter.

Oficiálně byl klášter zrušen roku 1575, kdy císař Rudolf II. +more zpustlé budovy s poplužním dvorem, okolními vesnicemi, lesy a rybníky prodal Beneši Benedovi z Nečtin. Ten si na ruinách konventních budov následujícího roku postavil tvrz, později přestavěnou na barokní zámek.

Odkazy

Reference

Poznámky

Literatura

Břevnov, první klášter černých Benediktinů na půdě slovanské. V Praze: nákladem vlastním, 1931. +more s. 32. * Po troskách české slávy: Hrady, zámky a tvrze české, jich založení, dějiny, pověsti a poklady umělecké. Körber. s. 360-361. * SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. s. 296-297.