Visutá lanovka Tatranská Lomnica – Lomnický štít

Kabina lanovky při cestě na Lomnický štít Kabina lanovky zajíždí do stanice Souběh původní a nové lanovky v úseku Štart-Skalnaté pleso Visutá lanovka Tatranská Lomnica - Lomnický štít je dvojúseková visutá lanovka ve Vysokých Tatrách. Byla vybudovaná v 30. letech 20. století podnikem Wiesner (pozdější Transporta). V době svého vzniku se jednalo o světový unikát a byla držitelem několika světových rekordů (mj. proto, že kotlina nad plesem musela být překonána bez podpěr). V současné době je v provozu jen horní část lanovky (2. úsek) mezi Skalnatým plesem a Lomnickým štítem.

Popis lanovky

Lanovka byla dvojúseková, se 4 stanicemi na trase. Toto řešení si vyžádala extrémní délka a reliéf trasy. +more První úsek vedl z Tatranské Lomnice na Skalnaté pleso a jezdily na něm dvě kabiny kyvadlově, druhý úsek pokračoval ze Skalnatého plesa na Lomnický štít a zde byla v provozu jediná kabina. Přepravní kapacita 1. úseku nestačila stoupajícím nárokům na přepravu lyžařů v zimní sezóně a proto byla v 70. letech postavena paralelní kabinková lanovka. Během rekonstrukce 2. úseku, která skončila v roce 1989, došlo ke změnám v koncepci lanovky (změna počtu nosných a tažných lan) a k výměně téměř veškerého strojního zařízení (nové vybavení od firmy VonRoll).

Historie

Rozvoj dopravy v Tatrách

Po vybudování Košicko-bohumínské dráhy do Popradu (1871), železnice Studený Potok - Tatranská Lomnica (1895) a tratí Tatranských elektrických železnic v letech 1908-1912 se budovatelé dopravní infrastruktury v 20. letech 20. +more století zaměřili na tatranské štíty. Po první světové válce přišel konstruktér a průkopník československých lanových drah Václav Nevrlý s vizí výstavby lanovky na Gerlachovský štít, která však nebyla uskutečněna.

Projekt

První přípravné práce pro výstavbu lanovky na Lomnický štít proběhly okolo roku 1928. Průkopníkem stavby visutých lanovek v Tatrách se stal ředitel státních lázní v Tatranské Lomnici Juraj Országh, který díky výborným kontaktům na tehdejší politické špičky prosadil v roce 1934 rozhodnutí o financování lanovky ze státního rozpočtu.

Hlavním stavitelem staničních budov podle upravených projektů architekta Dušana Jurkoviče byla firma Karla Marvana z Hradce Králové. Jsou postavené z místní žuly, ocelobetonových a ocelových konstrukcí. +more Stavitelé se od původních projektů významně odchýlili, k čemuž se Jurkovič vyjádřil s nelibostí. Hlavním konstruktérem lanovky samotné byl Václav Nevrlý, realizace byla zadána firmě František Wiesner z Chrudimi. Ocelové konstrukce dodávala mostárna v Karlově Huti a kabiny byly vyrobeny v Kolíně.

Kvůli technickým problémům veřejný provoz lanovky na vrchol Lomnického štítu začal až v roce 1942. Po vypuknutí Slovenského národního povstání byla lanovka zastavena a v lednu 1945 nacisté vyhodili do povětří dolní stanici v Tatranské Lomnici a přilehlou podpěru. +more Provoz byl obnoven v únoru 1946 na Skalnaté pleso a v lednu 1949 na Lomnický štít.

Výstavba

Stanice Tatranská Lomnica

Výstavba začala 8. března 1936, 22. +more prosince 1937 byla slavnostně otevřena. Ve středu budovy se nachází lanoviště, kde jsou umístěné kotvy a napínací kladkostroj.

Mezistanice Štart

Stavební práce na mezistanici Štart v nadmořské výšce 1 165 m byly započaty 11. června 1936 výkopem jam napínací komory nosných lan. +more Její název, z hlediska trasy lanové dráhy nelogický, byl odvozený od nedalekého startu někdejší sáňkařské a bobové dráhy. Práce na stavbě byly ukončeny v roce 1937, vnitřní instalace byly dokončeny v létě 1938. Základní funkcí stanice je napínání nosných lan.

Stanice Skalnaté pleso

Největší budova visuté lanovky byla na Skalnatém plese. Výkop jam základů budovy a napínací šachty nosného lana byly započaty 10. +more června 1936. Během výstavby stavitel na základě přání objednatele výrazně změnil původní projekt Dušana Jurkoviče v souvislosti s dodatečným rozhodnutím umístit do objektu zařízení sloužící cestovnímu ruchu. Výstavba probíhala v těžkých povětrnostních podmínkách. Přesto 22. prosince 1937 byla budova hotová a v následujícím roce pokračovaly jen práce na souvisejících stavbách.

Stanice Lomnický štít

V srpnu 1936 začaly práce na vrcholové stanici lanové dráhy na Lomnickém štítu. Tato šestipodlažní budova v nadmořské výšce 2634 m je nejvyšším obývaným místem na Slovensku. +more Byla dokončena v roce 1940, kdy v květnu proběhla první zkušební jízda lanovky na vrchol. Schvalovací jízda se uskutečnila 21. října 1940. Podle projektu Ladislava Beisetzera byl v letech 1954-1955 přistavěn měřící dům experimentální fyziky Astronomického ústavu SAV, který se inspiroval architektonickou podobou Jurkovičovy stavby.

Technické podrobnosti

Lanovka v provozovaném úseku překonává na 1868 délkových metrech převýšení 864 metrů. Průměrný sklon jízdy je 52 %, maximální pak 92 %. +more Kapacita kabiny je 15 osob, hodinová kapacita je 50 cestujících.

Kabinková lanovka Tatranská Lomnica - Skalnaté Pleso

Kabinková lanovka pod Skalnatým plesem Kvůli nedostatečné přepravní kapacitě kyvadlové lanovky (zejména v souvislosti s mistrovstvím světa v klasickém lyžovaní) byla v 70. +more letech vybudovaná oběžná kabinková lanovka.

Údolní stanice této lanovky je o něco západněji než původní trasa a blíže k Cestě svobody. Lanovka vede na Štart, kde se lomí a dále pokračovala rovnoběžně s původní lanovkou. +more Po vážné nehodě v roce 1992 byla tato lanovka modernizovaná a slouží dodnes, od roku 2013 ale již pouze v úseku Tatranská Lomnica - Štart. V úseku Štart - Skalnaté pleso je nahrazena novou, taktéž kabinkovou lanovkou od firmy Doppelmayr.

Rekonstrukce 2. úseku

Během rekonstrukce dokončené v roce 1989 došlo k nahrazení systému 1 nosného a 2 tažných lan systémem s 2 nosnými a 1 tažným lanem, přičemž byla zároveň odstraněna jediná podpěra na celém úseku, která se nacházela těsně pod horní stanicí. Výhodou tohoto systému je vyšší stabilita vůči bočnímu větru. +more Nové strojní zařízení a kabina pochází od firmy VonRoll.

Odstavení a demontáž prvního úseku

Spodní část lanovky byla kvůli souběhu s novější kabinkovou lanovkou nerentabilní. Provoz na prvním úseku (Tatranská Lomnica - Skalnaté pleso) byl z rozhodnutí ŽSR ukončen v roce 1999. +more Poslední jízdu uskutečnili zaměstnanci lanovky 12. dubna 2005 a v letech 2010 - 2011 byla lanovka s výjimkou první podpěry a budov demontována. Zachovalá podpěra č. 1 na prvním úseku lanovky (2020).

Literatura

Bořutová-Debnárová, D. : Dušan Samo Jurkovič osobnosť a dielo, Pallas 1993, Bratislava, s. +more 170-172. * Dulla,M. , Moravčíková, H. : Architektúra Slovenska v 20. storočí, SLOVART 2002, Bratislava, s. 394-395. * Dulla, M. : Slovenská architektúra od Jurkoviča po dnešok, PERFEKT 2007, Bratislava, s. 143.

Externí odkazy

[url=http://www. tldtatry. +moresk]Tatranské lanové dráhy[/url] * [url=http://www. lanovka-lomnicky-stit. cz/]Web lanovky Skalnaté pleso-Lomnický štít[/url] * [url=http://cestovanie. pravda. sk/lanovka-na-lomnicky-stit-bola-svetovou-rekorderkou-fhy-/sk-kcestovanie. asp. c=A100410_095016_sk-kcestovanie_p12]Lanovka na Lomnický štít bola svetovou rekordérkou[/url] * [url=http://www. tatry. cz/cs/lanovka-na-lomnicky-stit]Lanovka na webu tatry. cz[/url] * [url=http://www. tatry. cz/servis/aktualne/historie-lanovky-na-lomnicky-stit. php]Historie lanovky na Lomnický štít[/url].

Tatranská Lomnica - Lomnický štít Kategorie:Doprava ve Vysokých Tatrách Kategorie:Stavby v Tatranské Lomnici Kategorie:Skalnatá dolina Kategorie:Visuté lanové dráhy v Prešovském kraji